Článek
Slovinsko nadále bojuje s následky mohutných dešťů. Počet obětí se v pondělí zvýšil na šest a podle místních médií může ještě růst, protože do některých silně postižených oblastí se záchranáři teprve dostávají.
Rozměry a okolnosti katastrofy vylíčil v rozhovoru pro Seznam Zprávy hydrolog z tamní vládní agentury pro životní prostředí Janez Polajnar. Hlavní příčinou podle něj byl deštivý červenec a následná srážka horkého vzduchu - přicházejícího od výjimečně teplého moře - s chladným vzduchem ze severu.
„Na některých místech během šesti hodin spadlo i přes 200 milimetrů srážek. Za pár hodin napršelo víc než naprší běžně za celý měsíc,“
O povodních se mluví jako o nejhorších v historii země. V čem byly horší než ty předešlé?
Hlavně v tom, jak velkou oblast zasáhly. Důsledky pocítily asi dvě třetiny území Slovinska. Proto říkáme, že jde o největší povodně v naší historii. S jistotou to samozřejmě víme jen pro historii měření, ale možná to byly i největší povodně vůbec.
Na přívalové povodně jsme u nás sice zvyklí, ale ne tak rozsáhlé. Obyčejně jde o třeba jen jedno, nebo dvě údolí. Teď jich ale bylo mnoho napříč zemí od východu na západ a velká voda z nich stékala i do rovinatých oblastí, kde povodně normálně nebývají.
Fotografie
Mrtví lidé, roztrhané mosty, zničené domy. To je dosavadní bilance povodní ve Slovinsku, které postihly až dvě třetiny země.
Co bylo hlavní příčinou?
Celý červenec jsme měli hodně bouřek a deště. Půdní vlhkost tedy byla velmi vysoká. V některých oblastech na východě země jsme měli také tří až čtyřnásobné průtoky vody v řekách oproti normálu pro danou část roku.
Začátkem srpna se zároveň velmi ohřálo Jaderské moře. Mělo mezi 27 až 30 °C, což skoro překonalo rekord teploty moře u slovinského pobřeží.
Minulý týden ze severu přišla vlna velmi studeného vzduchu ve vyšší části atmosféry. Do toho z jihu foukal vítr, takže došlo ke srážce vlhkého a horkého počasí od moře s chladným vzduchem. To způsobilo extrémní nestabilitu atmosféry a bouřky.
Zjednodušeně řečeno jsme tedy zažili dva typy počasí naráz - letní vysoké teploty a bouřky a zároveň hydrologické podmínky odpovídající spíš podzimu.
Jak moc pršelo v nejhůř postižených oblastech?
Bouřky a vydatné deště přišly minulý týden kolem půlnoci ze čtvrtka na pátek. Na některých místech během šesti hodin spadlo i přes 200 milimetrů srážek. To bylo samozřejmě hlavní příčinou povodní. Za pár hodin napršelo víc, než naprší běžně za celý měsíc.
Jak to vypadá s předpovědí na další dny?
Pršet ještě bude, ale už ne tak významně.
Momentálně nicméně přetrvává červený stupeň nebezpeční kolem řeky Mura, která k nám přitéká z Rakouska. Ta je totiž obehnaná hrází, která ještě pořád skoro přetéká. Včera jsme také měli místy problémy s protrháváním. Některé oblasti musely být evakuovány, než se hráz podařilo opravit.
Kromě toho jsme ještě dnes zaznamenali několik méně dramatických povodní na dolních tocích asi tří řek. Ve zbytku země nicméně voda už včera začala klesat.
Jak se vůbec dá opravit hráz, když se z ní valí voda?
Poslali tam helikoptéry, které na ni shazovaly betonové bloky.
Jak už jsem ale řekl, riziko protržení trvá. To samé ostatně platí i o sesuvech půdy. Těch byly už stovky, ale zůstává ještě řada nestabilních svahů a strání.
Dalším přetrvávajícím problémem je to, že nejpostiženější oblasti jsou stále z velké části odříznuté. Po zemi se tam nedostane, protože cesty jsou úplně zničené.
Řeší se ve Slovinsku souvislost s klimatickou změnou?
Samozřejmě. Mluví o tom vláda i veřejnost. Všichni si uvědomujeme, že jsme uprostřed důsledků klimatické změny. To se netýká jen této povodně. Není to pro nás nic nového. Víme, že všechno se ohřívá, například právě teplota moře je v posledních letech velmi vysoká. Uvědomujeme si, že to souvisí s extrémním počasím.
