Na pohřeb Alžběty II. se sjíždějí státníci. Kdo nedostal pozvánku?

Na pondělní státní pohřeb přijede uctít památku královny Alžběty II. několik stovek hlav států a zahraničních hodnostářů z celého světa. Do Spojeného království dorazil v sobotu večer americký prezident Joe Biden, v Londýně jsou již také premiéři Kanady, Austrálie a Nového Zélandu.

Král Karel III. se v neděli večer setká se státníky, kteří se pohřbu zúčastní, při večerní státní recepci v Buckinghamském paláci.

Očekává se, že mnoho hostů vzdá královně hold v jejím zádušním pokoji ve Westminster Hall a podepíše se do kondolenční knihy v Lancaster House. Hlavním bodem programu ovšem bude nedělní slavnostní státní recepce, která pro mnoho představitelů bude jedinou příležitostí ke společnému diplomatickému jednání.

Britská BBC uvedla, že jde o velké setkání světových lídrů, které se ve Velké Británii nekonalo již několik desetiletí. Očekává se účast i dalších lídrů zemí Commonwealthu, například bangladéšské premiérky Šajch Hasíny Vadžídové a srílanského prezidenta Ranila Wickremesingheho. Do Londýna přijede i indická prezidentka Draupadí Murmúová.

Pohřbu se rovněž zúčastní i lídři evropských zemí, očekává se přítomnost francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera a italského prezidenta Sergia Mattarelly. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala.

Přítomni budou také členové královských rodin z celé Evropy. Pozvání tak přijal například belgický král Filip, nizozemský král Vilém Alexandr nebo španělský král Filip VI., kteří dorazí s manželkami.

Přijet by měl také otec Filipa VI. Juan Carlos I., který nyní žije v exilu ve Spojených arabských emirátech, protože je ve Španělsku stíhaný kvůli podvodu. Stíhání mu hrozí i v Británii kvůli podezření ze sexuálního obtěžování, které odmítá.

Uctít památku britské královny přijedou také královské rodiny Norska, Švédska, Dánska a Monaka. Pohřbu se zúčastní rovněž japonský císař Naruhito, který zpravidla do zahraničí na pohřby nejezdí.

Kolem některých pozvaných hostů, jako je saúdskoarabský korunní princ Mohammed bin Salmán, panují kontroverze. Vyšetřování americké CIA ukázalo, že tento de facto panovník v roce 2018 nařídil vraždu novináře Džamála Chášakdžího na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu v roce 2018. Korunní princ a jeho vláda obvinění popírají.

Hatice Cengizová, snoubenka zavražděného novináře, prohlásila pro britskou BBC, že by korunnímu princi neměla být umožněna účast na pohřbu a pozvánka pro něj tvoří skvrnu na královnině památce.

Ačkoliv je Saúdská Arábie terčem kritiky kvůli porušování lidských práv, zůstává věrným spojencem Británie v Perském zálivu, kde je považována za klíčového hráče proti íránské agresivní expanzi.

Další pozvání, které vedlo ke kritice, se týkalo čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, a to kvůli obvinění čínské vlády ze zločinů proti lidskosti.

Si se ovšem pohřbu nezúčastní, jeho první cestou po pandemii covidu-19 se stal regionální bezpečnostní summit, kde se tento týden setkal s ruským prezidentem Putinem nebo tureckým prezidentem Erdoganem. Místo čínského prezidenta přijede do Spojeného království viceprezident Wang Čchi-šan.

Diplomatické vztahy mezi Spojeným královstvím a Ruskem se od ruské invaze na Ukrajinu téměř zhroutily a mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina uvedl, že o účasti na pohřbu „neuvažuje“. Pozvání podobně jako zástupci Afghánistánu, Sýrie nebo Venezuely ovšem Rusko nedostalo.

Invaze byla částečně zahájena také z území Běloruska, pohřbu se tak nezúčastní ani tamní zástupce. Pozvánku nedostali ani zástupci Myanmaru, kde Spojené království od loňského vojenského převratu výrazně omezilo svou diplomatickou přítomnost.

Za Írán, Severní Koreu a Nikaraguu byli na pohřeb pozváni pouze velvyslanci, nikoli hlavy státu.

Královna Alžběta II. zemřela 8. září ve věku 96 let ve svém skotském venkovském sídle Balmoral. Státní pohřeb nejdéle vládnoucí panovnice v britské historii se uskuteční v pondělí, na které britská vláda vyhlásila státní svátek.

Pohřeb budou v přímém přenosu vysílat britské televize BBC, ITV a Sky. Očekává se, že pohřeb se stane patrně nejsledovanější akcí v britských dějinách a překoná v tomto směru jiné významné události včetně pohřbu princezny Diany v roce 1997, olympijských her v Londýně v roce 2012 či řady královských svateb.

Rakev s pozůstatky Alžběty II. je od středy vystavena v Londýně ve Westminsterském paláci, kde se s panovnicí může až do pondělního rána rozloučit veřejnost. Zájem lidí je mimořádný, stojí se mnohahodinové fronty a úřady již několikrát přístup do řady dočasně uzavřely.

Očekává se, že se do Londýna přijedou s královnou rozloučit až stovky tisíc lidí. Pondělní pohřeb britské královny Alžběty II. tak bude pro londýnskou policii největší bezpečnostní operací v historii, uvedl zástupce komisaře metropolitní policie Stuart Cundy.

Biden se měl v neděli sejít s britskou premiérkou Liz Trussovou, podle britského listu The Guardian bylo neformální jednání přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroje z obou zemí tvrdí, že setkání má umožnit hlubší rozhovor a že nejde o důsledek sporů. The Guardian ale v této souvislosti píše, že zatímco Biden s Trussovou sdílí názory o tvrdém přístupu vůči Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu nebo čínské rozpínavosti, neshodují se na otázce Severního Irska.

Protokol o Severním Irsku, jeden z pilířů brexitové dohody mezi Británií a EU, umožňuje ponechání otevřené hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou. S argumentem, že protokol je pro britské podniky příliš velkou zátěží, Trussová navrhla jednostranně vypovědět některé části dohody. Washington varoval, že podobné kroky „by neprospěly“ obchodní dohodě mezi USA a Spojeným královstvím.