Článek
Pokud bude opět zvolen, chce Emmanuel Macron prosadit věk odchodu do důchodu v 65 letech. Poprvé o tom informoval ekonomický list Les Echos, jehož zprávu ve čtvrtek potvrdil vládní mluvčí Gabriel Attal. Otázka důchodové reformy se může stát jedním z klíčových témat dubnových prezidentských voleb.
Reformu důchodového systému měl Macron v programu už před prezidentskými volbami v roce 2017. V tehdy plánované reformě se nicméně nechtěl dotýkat věku odchodu do penze, ale jen strukturálně změnit příliš složitý a nespravedlivý systém plný výjimek.
Konec výjimek pro železničáře
Reformu nakonec nestihl, vinu na tom nese zejména pandemie koronaviru, s níž se francouzský prezident musel v posledních dvou letech svého pětiletého mandátu potýkat. I přesto ale už před jejím začátkem vznikl jakýsi jízdní řád plánované reformy – ta se měla zahájit v roce 2025 a měla se týkat všech pracujících narozených po roce 1963. Od roku 2028 měli odcházet do důchodu v 64 letech.
Nyní by se tedy práce měla Francouzům ještě o rok protáhnout – pokud tedy Macron zvítězí ve volbách a prosadí reformu v parlamentu. Vzhledem k francouzské tradici protestů a stávek je takřka jisté, že část veřejnosti vyjde do ulic.
Kromě posunutí odchodu do důchodu bude v návrhu figurovat i minimální výše penze 1100 eur (asi 28 400 korun) a zrušení zvláštních režimů, kterým se nyní těší zaměstnanci státních drah RATP nebo společnosti Électricité de France (EdF).
Pokud by vláda k reformě penzijního systému nepřistoupila, dosáhl by roční deficit systému do roku 2027 deset miliard eur (250 miliard korun), uvádí státní Rada pro důchody.
Do důchodu už v šedesáti, navrhl Mélenchon
Proti Macronovu návrhu se postavila i většina jeho soupeřů v prezidentských volbách: „Emmanuel Macron chce nechat Francouze zaplatit za jeho neschopnost,“ tweetovala šéfka Národního sdružení Marine Le Penová, která se po loňském propadu v průzkumech opět dostala na druhé místo za současnou hlavou státu.
Šéf krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon, jenž se v posledním průzkumu vyšvihl na třetí místo, má program přesně opačný. Místo zvyšování věku odchodu do penze nabízí naopak jeho snížení na 60 let. Kde by na důchody, které se nyní vyplácí více než 17 milionům lidí, vzal, není jasné.
Macronův návrh sklidil kritiku paradoxně i u kandidátky konzervativních Republikánů Valérie Pécresseové, jež má odchod do penze v 65 letech rovněž v programu. „Jak se dá věřit Macronovi-kandidátovi, který slibuje vše, co Macron-prezident neudělal během pěti let mandátu?“ citoval prezidentku regionu Île-de-France list Sud-Ouest.
Kandidát ekologů a europoslanec Yannick Jadot pak navrhovanou reformu označil za nespravedlivou, protože nyní každý druhý Francouz, který požádá o penzi, už nepracuje. Jadot upozornil, že Francie je jednou ze zemí, kde senioři pracují vůbec nejméně a kde podniky nejsou ochotny investovat do jejich vzdělávání.
Francouzské prezidentské volby tak mají další velké téma. Prvním se stala mezinárodní politika, konkrétně ruská agrese na Ukrajině. Emmanuel Macron nyní patří k těm evropským vůdcům, kteří prosazují tvrdší sankce, na druhé straně stojí zejména Německo se smířlivějším postojem k Rusku.
Macron také může využít faktu, že nacionalistická kandidátka Le Penová se v minulosti k Putinovi opakovaně hlásila a z Ruska její strana dostávala peníze. Těsně před volbami musela Le Penová nechat zničit 1,2 milionů letáků s volebním programem – na jedné ze stránek byl totiž její snímek s Vladimirem Putinem.
