Článek
Zatímco Rusko podle Západu do pohraničí s Ukrajinou přesunulo v posledních týdnech téměř sto tisíc vojáků, na možné obnovení konfliktu se připravují i ozbrojené složky na Ukrajině. Kromě ukrajinské armády především dobrovolné skupiny muslimských bojovníků z bývalých republik Sovětského svazu. Na začátku konfliktu na východní Ukrajině v roce 2014 to byli i tito dobrovolní vojáci, kteří hráli klíčovou roli v obraně proti proruským jednotkám.
„Chci prostě jen zabíjet Rusy,“ říká pro server Middle East Eye (MEA) muž, který svou identitu z bezpečnostních důvodů tají a přezdívá si Nindža. „Rusové jsou po celém Kazachstánu,“ tvrdí dále.
Muž, který momentálně v jedné ze zemí Blízkého východu působí jako bezpečnostní pracovník, vypráví, že proti proruským separatistům bojoval od roku 2015. Chvíli dokonce v řadách krajně pravicového oděského uskupení Pravý prostor, které je proslulé svými ultranacionalistickými názory a často ho kritizovaly i západní mocnosti. Není jediný.
Po boku ultranacionalistů bojují proti společnému nepříteli i další muslimové. „Jako muslima mě respektovali a záleželo jim na mně,“ popisuje svou zkušenost v Pravém prostoru Krymský Tatar Khai.
Souhlasí i Rustem Mahmut Oglu Ablyatifov, příslušník stejné menšiny, která na Krymu tvoří asi 12 % populace. Dodává, že je na své působení v Pravém sektoru pyšný, byť musel bojovat i po boku neonacistů. „Sdílel jsem postel v první linii s chlapem, který měl tetování Hitlera, ale nedělal mi žádné problémy,“ říká.
Právě muslimští vojáci včetně početné skupiny etnických Krymských Tatarů se proti anexi Krymu na jaře 2014 postavili. Někteří její příslušníci posléze zažili represe ze strany ruských úřadů. Od roku 2014 jich z Krymu odhadem odešlo 30 tisíc.
Pro Kyjev nicméně někteří tito bojovníci představují hrozbu, jak podotýká web Middle East Eye. Mohli by ohrozit stabilitu země a poškodit obraz Ukrajiny, pokud by se v budoucnu chtěla stát součástí NATO nebo Evropské unie. Ostatně třeba zmíněný „Nindža“ přiznává, že mu vypršelo ukrajinské vízum a není pro něj jednoduché se dostat zpět.
Problematická je pro Kyjev podle bojovníků i muslimská víra. „Musíte pochopit jednu věc. Nejsme jen bojovníci, ale jsme také muslimové a všichni se bojí toho všeho kolem ISIS a Al-Káidy,“ vysvětluje Nindža a dodává, že pro mnohé tak představuje prototyp radikála.
Podle Krymských Tatarů, kteří vyznávají islám, tak dochází k rušení některých čistě muslimských milic. „Vnímáme to jako zradu,“ vysvětluje Khai. „Rozpouštění muslimských milic a dalších podobných jednotek je nevlastenecké, špatně načasované a zoufalé,“ dodává v kontextu aktuální situace v pohraničí.
Přesto jsou muslimští bojovníci z řad Krymských Tatarů, ale i ze zahraničí (Čečensko, Gruzie, Náhorní Karabach) připraveni, pokud by v blízké době opět začal ozbrojený konflikt. „Náš vojenský duch je na vysoké úrovni,“ říká pro MEA Tatar Renat.
