Na jedné z nejnebezpečnějších migrantských stezek: hlad a nekonečný pochod

Dárienská proluka. Jedna z nejoblíbenějších a zároveň nejnebezpečnějších stezek na světě, která vede horským deštným pralesem, spojuje jižní a střední Ameriku. Trasa, kterou kvůli cestě za lepší budoucností ve Spojených státech amerických každý rok podniká stále více lidí. Riskují přitom všechno a někdy i život.

Co všechno migranty z různých částí světa na této cestě čeká se rozhodli zmapovat reportéři americké stanice CNN.

Cesta pro mnohé začíná v kolumbijsko-panamském pohraničí v obci Acandí. Stovky lidí se zde tísní ve stanech na zemědělské půdě pod kontrolou drogového kartelu.

Většina migrantů, kteří se podle reportérů rozhodnou cestu absolvovat neví, do čeho jdou a nejsou na často život ohrožující nebezpečí připravení. Řečeno jim je na začátku, že cesta trvá jen pár dnů, je nenáročná a stačí proto, když se zabalí nalehko. Novináři nicméně popisují, že od začátku hrají roli v tom, kdo „uspěje“, a kdo ne, peníze.

Na stezce, kam drogový kartel dal CNN povolení natáčet, si podle jejích výpočtů přijde až na miliony dolarů za rok. Každý migrant, který se rozhodne cestu absolvovat zaplatí minimálně 400 dolarů s přijetím všech rizik a vyfasuje růžovou pásku.

Na cestě tak novináři potkávají například 29letého Manuela a jeho ženu Tamaru z Venezuely. „Je to díky našemu skvělému prezidentovi (pozn. red. - Nicolas Maduro)… diktatuře, proto jsme v tehle sra*kách… Plánovali jsme (přechod) to už nějakou dobu…Takže teď jsme tady,“ říká Manuel.

Reportéři CNN uvádíěj, že se při rozbřesku vydává s nimi na cestu dalších kolem osmi set lidí. Děje se tak v období sucha, kdy není možné části tras absolvovat po řekách a cesta je proto pomalejší.

Stále více také na trase přibývá dětí. Některé jdou samy, jiné jejich rodiče nesou nebo je vedou za ruku. Pro kontext - jen v roce 2022 jich podniklo tuto nebezpečnou cestu 40 438.  A to včetně dětí mladších pěti let nebo bez doprovodu rodičů. Jen v lednu a únoru letošního roku jich prošlo po této stezce 9 683, sedmkrát více než ve stejném období loni.

Svého syna Louvense tak za „lepší budoucností“ nese i Jean-Pierre z Haiti. To se již několik let potýká s násilím gangů a dalšími krizemi. Ještě než se vydali na cestu, Louvens onemocněl. Novináři popisují, že na něm bylo vidět, jak je oslabený a kašlal. Jeho stav se po cestě nejdříve dramaticky zhoršil, ale nakonec se zlepšil.

Cesta především deštným pralesem skýtá mnoho překážek, z nichž některé mohou být i smrtelné . Prales je například plný smrtelně jedovatých pavouků a hadů včetně zmijí nebo anakond. Dalším nebezpečím jsou kluzké skály, bahno, nepravidelná říční koryta a také stále narůstající vyčerpání, dehydratace, nemoci nebo zranění.

Smrtelnou hrozbou je také řádění gangů, které zoufalé migranty okrádají o to, co jim zbylo, nebo sexuální násilí, které páchají.

Přesto nic z toho lidem před cestou řečeno není. Často se proto vydávají na cestu bez vybavení - například správných bot nebo dostatku jídla.

Podle reportérů CNN se kartel prostřednictvím různých služeb snaží vydělat na zoufalých pochodujících co nejvíce peněz. Například nosiči migrantům vynesou batoh za 20 dolarů nebo dokonce dítě za 100 dolarů. „Hej, moji králové a královny! Kdokoliv se cítí unavený, jsem tu,“ křičí jeden z průvodců, které pochodující rozeznají podle oblečení.

Radí také, kde si mají lidé nabrat vodu zadarmo, kolik cesty jim do dalšího tábora ještě zbývá nebo že si mají dávat pozor na hady. Po cestě nabízí prodejci z řad místních, kteří disponují povolení od kartelu boty nebo jídlo - dokud jim nedojde. Ti, kdo přicházejí do táborů později, mají smůlu.

Cestu na zádech jednoho nosiče absolvuje i pětiletý Wilson. Jeho rodiče šli napřed. Novinářům říká, že míří do Miami. „Táta mi postaví bazén…Jednou chci být hasič. A moje sestra chce být zdravotní sestra.“ Když volá svého otce, nikde ho ale nevidí. Nakonec se mu nicméně podaří s rodiči v jednom z táborů setkat.

Lidé jako Wilson, Jean-Pierre nebo Louvens jdou přitom po trase, která je otevřená krátce přes týden. Stará trasa byla totiž moc zaneřáděná ponechaným oblečením, stany, odpadky a dokonce i ostatky zemřelých lidí.

Nově zbudovaná, „bezpečnější“ cesta tak představuje pro pašeráky větší obchodní potenciál. Novináři uvádějí, že po cestě také míjejí členy kartelu, kteří další cesty pro stále větší počet migrantů budují.

„Dohled“ průvodců kartelu nicméně po překročení hranice s Panamou končí. Popřejí migrantům šťastnou cestu, apelují na to, aby si pomáhali a nechají je mířit dále. V této chvíli ale velké části z nich dochází jídlo i energie pokračovat. Reportérům říkají, že jim bylo řečeno, že cesta pěšky potrvá maximálně 48 hodin.

„Kdybych to věděla, nešla bych ji (stezku) a nenechala bych mého syna tohle absolvovat. Tohle je strašné,“ říká Carolina z Venezuely na břehu řeky, kterou se dá brodit pouze za pomoci provazu.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci zemřelo v roce 2022 v Dárienské proluce 36 lidí. Skutečný počet bude ale vyšší. Neoficiální zprávy totiž naznačují, že mnozí, kteří na této trase zemřeli, nebyli nikdy nalezeni nebo jejich smrt nebyla nahlášena.

Násilí, které může končit i smrtí se na trase děje především ze strany gangů. „Když jsme sestupovali z Cañas Blancas, vyšli tři chlapi v kuklách, s pistolemi, noži a mačetami. Chtěli sto dolarů a kdo je neměl, musel zůstat. Udeřili mě a ještě jednoho kluka - skočili na něj a kopali ho…To je příběh Dariénské proluky. Někteří z nás mají štěstí. A ti, kteří neprojdou, ti zůstanou a tak to v džungli chodí,“ popisuje Venezuelan Jorge, který se snaží dostat již podruhé za bratrem do New Jersey.

První intervence ze strany panamských úřadů přichází pátý den na cestě. Až tehdy se totiž skupina dostane do prvního migračního centra v panamském Bajo Chiquito.

Novináři CNN uvádějí, že v tento okamžik kolem sebe vidí muže, ženy, včetně těhotných a děti na pokraji sil, zraněné, nemocné, vyčerpané a traumatizované. V těchto přelidněných centrech, kde dostanou nejzákladnější péči, nicméně vyhráno nemají. Za jejich snem dostat se do USA je čeká ještě dlouhá cesta.

Jen v roce 2022 podniklo cestu Dárienskou prolukou téměř 250 tisíc lidí, což je téměř dvojnásobek z předchozího roku a v ročním průměru 20krát více než v období let 2010 až 2020.

Letos od ledna do března se vydalo na tuto nebezpečnou cestu 87 390 lidí. Loni za stejnou dobu jich bylo 13 791, cituje data panamského úřadu CNN.