Článek
Gruzie odmítá vpustit na své území bývalé zajatce z Ukrajiny, kteří byli násilně odvlečeni do ruských kolonií. Čtrnáct dní tak musí sedm z nich žít na území kontrolního stanoviště Verchní Lars na gruzínsko-ruských hranicích.
Podle dobrovolnické organizace Voltunteers Tbilisi, která se snaží pomáhat ukrajinským uprchlíkům, se zajatci poprvé pokusili překonat hranice už 11. října. Do Gruzie ale nebyli vpuštěni s odkazem na nutnost získat nejprve odpověď ukrajinského ministerstva zahraničí. Další překážkou je, že pouze čtyři z nich mají ukrajinské pasy. Zbývající tři mají jen potvrzení o propuštění z vězeňských kolonií v Rusku.
Zajatci po celou dobu pobytu na stanovišti spí na zemi a jsou odkázaní na pomoc dobrovolníků. Ti jim přinášejí jídlo a vodu. Na protest si jeden z nich podřezal žíly, uvedl server Meduza. Dostalo se mu lékařské pomoci a nyní je ve stabilizovaném stavu.
„Všichni jsme občané Ukrajiny a chceme se jen vrátit domů,“ řekl další Ukrajinec.
Všichni byli drženi v chersonských koloniích, kam byli převezeni na podzim roku 2022, kdy se ruská armáda z města stáhla. Jeden z nich uvedl, že po propuštění byl spolu s dalšími odvezen do deportačního centra ve Volgogradu, kde jim byl vydán příkaz se zákazem vstupu do Ruska na osm let.
Není to přitom poprvé, co na gruzínských hranicích uvázla skupina Ukrajinců. V srpnu nastala obdobná situace. Na stejném hraničním přechodu tehdy 10 dní strávilo šest bývalých zajatců. Gruzínské ministerstvo zahraničí tehdy údajně tvrdilo, že zdržení přišlo z ukrajinské strany, ale kvůli zdravotnímu stavu jednoho muže je vpustili, aniž by čekali na ukrajinský souhlas, píše server The Moscow Times.
Podle deníku The New York Times převezly okupační ruské síly v říjnu 2022, kdy se stáhly z Chersonu, na ruské území 2500 ukrajinských zajatců. Situaci propuštěných vězňů přitom komplikují neexistující diplomatické vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou. To v praxi znamená, že je z právního hlediska není kam poslat zpět.
Situace na gruzínských hranicích přitom není nijak ojedinělá. Skupina 14 bývalých vězňů byla v dubnu odvezena ve vězeňské dodávce 1000 mil přes Rusko k deportaci do Lotyšska. Po příjezdu na hranice někteří z nich obdrželi od lotyšských imigračních úřadů doklady, na kterých bylo v ukrajinštině napsáno, že „v těchto těžkých časech jsou Lotyšská republika a její obyvatelé připraveni s otevřeným srdcem přijmout občany Ukrajiny“.
K jejich překvapení však byli na hranicích zastaveni a speciální policejní jednotky pobaltské země je eskortovaly zpět do Ruska, píše New York Times.
