Ruský novinář prozradil pozice ruského minometu, Ukrajina zbraň zničila

Na východě Ukrajiny se už používají raketomety RM-70 MLRS, které Ukrajina dostala od České republiky. Raketomet RM-70 GRAD je mobilní reaktivní dělostřelecká zbraň, která je kombinací československého automobilu Tatra T-813 8×8 Kolos nebo T-815 VP 8×8 se sovětským, resp. ruským raketometem BM-21 GRAD ráže 122.4 mm.

Velká Británie hodlá poslat Modavsku moderní zbraně, aby ho ochránila před případnou invazí ze strany Ruska. Informoval o tom deník The Daily Telegraph s odvoláním na ministryni zahraničí Liz Trussovou. Ta novinářům řekla, že ruský prezident Vladimir Putin chce vytvořit „velké Rusko“, i když pro něj invaze na Ukrajinu až dosud velkým úspěchem nebyla.

Ruský novinář stanice Rossija 1 prozradil pozici cenného samohybného těžkého minometu 2S4 Tyulpan, aktuálně největšího používaného minometu na světě. Následně po zveřejnění reportáže došlo k zásahu a zničení ruského minometu, uvádí odborník na geopolitiku a bezpečnostní analytik Michael A. Horowitz.

Herec Morgan Freeman je jedním z téměř 1 000 občanů USA, kteří byli zasaženi ruskými sankcemi, a to včetně zákazu vstupu do Ruska. Úplný seznam jmen zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí v sobotu. Zahrnuje prezidenta Joea Bidena a ministra zahraničí Antonyho Blinkena.

„Slavný herec nahrál v roce 2017 video projev, v němž obvinil Rusko ze spiknutí proti Spojeným státům a vyzval k boji proti naší zemi,“ vysvětlilo ruské ministerstvo zahraničí. Jde o odkaz na vystoupení Freemana ve videu, ve kterém obvinil Rusko z vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016, které vyhrál Donald Trump.

Na seznamu sankcionovaných osob je 963 občanů USA, včetně několika politiků, lékařů, aktivistů a novinářů.

„K dnešku na území Ukrajiny zůstává 80 tisíc vojáků ozbrojených sil Ruské federace. Zpočátku to bylo asi 200 tisíc, které Vladimir Putin poslal na Ukrajinu, ale toto číslo se výrazně snížilo,“ uvedl na twitteru zakladatel skupiny sdružující ruské vojenské blogery známé jako Conflict Intelligence Team (CITCIT) Ruslan Leviev.

Rusko blokuje v ukrajinských přístavech 22 milionů tun obilí. Podle serveru The Kyiv Independent to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusové podle něj obilí kradou. Kvůli ochromenému vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny hrozí nedostatek potravin v chudých zemích, uvádí OSN.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes podle agentury Interfax-Ukrajina řekl, že Ukrajina spolu se svými partnery vytvořila dvě alternativní pozemní trasy pro export zemědělské produkce, aby zabránila hladu v Africe a dalších částech světa.

„Rusko ohrožuje blokádou našich přístavů miliony lidí. Ukrajina a její partneři ustavili dvě pozemní trasy k vývozu potravin, aby zachránili Afriku a další regiony před hladověním,“ uvedl Kuleba. Rusko podle něj musí blokádu ukončit a umožnit obnovu exportu. Ukrajinské ministerstvo zemědělství uvádí, že vývoz obilí je nyní omezen na 500 000 tun měsíčně, přičemž před válkou za stejné období Ukrajina vyvážela pět milionů tun obilí.

„Kdyby bylo na tureckých obviněních něco pravdy, přišly by reakce i z jiných států,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy švédská europoslankyně Evin Incirová v reakci na rozhodnutí Turecka blokovat rozšíření NATO.

Finská armáda podle ukrajinských médií přesouvá ke svým hranicím s Ruskou federací samohybné houfnice K9 Thunder. Finsko tento týden spolu se Švédskem definitivně potvrdilo touhu vstoupit do severoatlantické aliance.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořil s představiteli Švédska a Finska o jejich členství v Severoatlantické alianci, které Ankara odmítá. Švédské premiérce Magdaleně Anderssonové řekl, že Ankara chce, aby Stockholm zastavil podporu a dodávky zbraní teroristickým organizacím. Finský prezident Sauli Niinistö po telefonátu řekl, že jeho rozhovor s Erdoganem byl otevřený a přímý. Uvedla to agentura Reuters.

Niinistö podle svého vyjádření na twitteru Erdoganovi řekl, že jako spojenci v NATO se obě země zavážou ke vzájemné bezpečnosti a že jejich vztahy se tak posílí. Dodal, že Finsko odsuzuje terorismus ve všech jeho formách a projevech a že vzájemný dialog pokračuje.

Ankara tvrdí, že Švédsko a Finsko ukrývají osoby napojené na militantní skupinu Strana kurdských pracujících (PKK) a na stoupence Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z organizování pokusu o státní převrat z roku 2016. PKK označují za teroristickou organizaci i Spojené státy a Evropská unie.

Do Polska přišlo od začátku ruské invaze na Ukrajinu z této země asi 3,5 milionu lidí. Oznámila to dnes polská pohraniční stráž. Ukrajinský velvyslanec v Polsku Andrij Děščycja řekl, že je Ukrajina Polsku vděčná za přijetí milionů ukrajinských uprchlíků. Vyjádřil také naději, že Evropská unie poskytne brzy Polsku peníze, aby nebyla tato pomoc poskytována na úkor Poláků.

Pohraniční stráž podle svého dnešního oznámení v pátek zaznamenala příchod 24 000 lidí do Polska, do dnešního rána pak dalších 5 600 lidí. V pátek se na Ukrajinu vrátilo z Polska 28 400 lidí.

Děščycja ocenil, že v Polsku zatím nejsou kvůli Ukrajincům patrné žádné sociální nepokoje, vzhledem k rozsáhlé pomoci, kterou Polsko poskytuje, ale podle něj mohou vzniknout.

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová dnes hovořila s prezidentem Turecka Recepem Tayyipem Erdoganem. Předmětem schůze bylo vyjednávání o vstupu země do NATO, které chce Turecko blokovat. Kancelář premiérky informovala o tom, že předmětem jednání byly vzájemné vztahy včetně otázky míru, bezpečnosti a boje proti terorismu.

Lotyšská ministryně vnitra Marija Golubevaová rezignovala kvůli kritice vládnoucí koalice na adresu policie. Důvodem kritiky bylo nedávné shromáždění rusky mluvících obyvatel, aby si připomněli květnové vítězství sovětské armády ve druhé světové válce. Informovala o tom agentura Reuters.

Rusko slaví vítězství ve druhé světové válce 9. května. Lotyšsko stejně jako Estonsko a Litva tvrdí, že Moskva tohoto vítězství využila k připojení tří pobaltských republik k někdejšímu Sovětskému svazu.

U obelisku v Rize se 10. května sešla skupina rusky mluvících lidí, které policie rozehnala, protože projevovali sympatie k ruské invazi na Ukrajinu.

Golubevaová novinářům sdělila, že ztratila podporu premiéra, když jeden z koaličních partnerů pohrozil, že z koalice vystoupí na protest proti tomu, že policie umožnila, aby se 9. a 10. května konala shromáždění u obelisku.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak reagoval na úvodník listu The New York Times, v němž se mimo jiné uvádí, že návrat území okupovaných Ruskem na Ukrajinu „není skutečným cílem “, uvádí server The New Voice of Ukraine.

Jakýkoli ústupek Ruska podle Podoljaka „není cestou k míru, ale válkou odloženou o několik let“. „Ukrajina neobchoduje se svou suverenitou, územími a občany,“ zdůraznil Podoljak.

„Pokud jste daleko od místa činu, zdá se vám, že všemu rozumíte. Zejména o Ruské federaci, zejména o nutnosti dělat malé ústupky této zemi, aby byla podepsána mírová dohoda… Ale jakýkoli ústupek Ruské federaci není cestou k míru, ale válkou odloženou o několik let,“ uvedl Podoljak. „Ukrajina rozhodne sama o svém osudu,“ dodal poradce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru poprvé promluvil o způsobu zásobování obránců Mariupolu. Jídlo, vodu i munici místním vojákům podle prezidenta doručovaly helikoptéry. Při těchto misích pak mělo až 90 procent pilotů zahynout, píše server Hromadske s odvoláním na rozhovor se Zelenským.

Rusko zakázalo 963 Američanům, včetně prezidenta Bidena, vstup do země. Zákaz přichází poté, co šéf Bílého domu podepsal zákon o poskytnutí pomoci Ukrajině v objemu téměř 40 miliard dolarů.

Zákaz cestování zahrnuje vedle Joea Bidena i ministra zahraničí Antonyho Blinkena nebo šéfa CIA Williama Burnse, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděčnost svému americkému protějšku Joeu Bidenovi za to, že podepsal zákon o poskytnutí pomoci Ukrajině.

„Vedení USA, prezidenta Bidena a amerického lidu v podpoře ukrajinského boje proti ruskému agresorovi je klíčové,“ napsal Zelenskyj na Twitter.

Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o poskytnutí pomoci Ukrajině v objemu téměř 40 miliard dolarů (téměř 933 miliard korun).

Podle médií jde o největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň 20 let.

Návrh vojenské a humanitární podpory už schválila jak americká Sněmovna reprezentantů, tak i Senát.

Co obří balík obsahuje?

Ukrajinu v současné době brání proti ruskému agresorovi na 700 tisíc vojáků, řekl novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle listu Ukrajinska pravda jsou vojáci i veškerá výzbroj rozmístěny po celé zemi.

Ukrajinský generální štáb nadto v aktualizovaném přehledu ztrát nepřítele uvedl, že Rusko od začátku invaze už přišlo téměř o 29 tisíc vojáků. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit.

Náměstkyně ukrajinského ministra zahraničí Emine Džaparovová sdílela na twitteru video, na němž ruští vojáci provádějí nucenou „evakuaci“ civilistů z Mariupolu na ruské území, píše The Guardian.

„Ruští okupanti provádějí se zbraněmi v rukou nucenou ‚evakuaci‘ ukrajinských civilistů na ruské území. Lidem je odepřeno opustit shromaždiště a autobusy,“ napsala náměstkyně na twitteru.

Ruská armáda zničila na severozápadě Ukrajiny velké množství zbraní a techniky, které ukrajinským silám na Donbasu poslaly západní země. Informaci nelze ověřit, Kyjev se k ní dosud nevyjádřil.

„Vysoce přesné námořní rakety Kalibr dlouhého doletu zničily v oblasti železniční stanice Malin v Žitomírské oblasti velkou dávku zbraní a vojenského vybavení dodaného ze Spojených států a evropských zemí pro seskupení ukrajinských jednotek na Donbasu,“ oznámil podle státem řízené agentury TASS vrchní propagandista ruské armády Viktor Konašenkov.