Myslí to Putin s jaderným úderem vážně? Jak číst ruské kroky a výroky

Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Západu další varování.

Bezprecedentní útok na ukrajinské město Dnipro, při němž ruské síly využily raketu Orešnik, která má primárně sloužit jako nosič jaderných raket a při konvenčním boji se běžně nepoužívá, vzbudil obavy z další eskalace konfliktu.

Ukrajina v reakci na to požádala své spojence o nové prostředky protivzdušné obrany, které by pomohly tento typ raket zachytit.

V Rusku byl nicméně raketový útok prezentován jako velké vítězství a důrazný vzkaz nepřátelům země. „Hlavním poselstvím je, že bezohledná rozhodnutí a jednání západních zemí, které vyrábějí rakety, dodávají je Ukrajině a následně se podílejí na úderech na ruské území, nemohou zůstat bez reakce ruské strany,“ prohlásil k použití zbraně v pátek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Vzhledem k tomu, že útok doprovázelo výrazné zvýšení počtu výhrůžných prohlášení, panuje mezi analytiky shoda, že v konečném důsledku se jednalo pouze o další pokus Kremlu o zastrašení Západu od další pomoci Ukrajině.

Tento týden byla prolomena řada tabu na obou stranách. Spojené státy a Velká Británie překročily Putinovu červenou linii, před kterou ruský lídr dlouho varoval, když Ukrajině umožnily odpálit Západem dodané rakety delšího doletu na Rusko.

V reakci na to ruský prezident vyhrožoval přímým úderem proti zařízením těchto zemí, které pomáhají Ukrajině s rozsáhlými zásahy. „Považujeme se za oprávněné použít naše zbraně proti vojenským zařízením těch zemí, které umožňují použití jejich zbraní proti našim zařízením,“ řekl ruský vůdce ve čtvrtek večer v projevu k národu.

Takový úder by nicméně vedl k eskalaci Ruska se silami NATO, což je podle pozorovatelů verze, která by pro Moskvu nebyla ničím výhodná. Její síly jsou totiž ve srovnání s Aliancí slabší, navíc poznamenané už téměř třemi lety války.

Nynější vývoj ale bude mít zřejmě za následek to, že se Ukrajina bude připravovat na další ruské útoky a ještě silnější bombardování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval světové vůdce, aby dali „vážnou odpověď“, aby Putin „cítil skutečné důsledky svých činů“.

Západní vlády budou mezitím muset znovu hodnotit úroveň ohrožení ve světle Putinových varování, jak poznamenal novinář ze stanice BBC Steve Rosenberg, který se Rusku dlouhodobě věnuje. Co ale udělá Putin, podle něj zůstává největší záhadou nejen pro analytiky, ale možná i pro samotného ruského lídra.

Ze strany Kremlu jde směrem k Západu o doposud nejhlasitější varování před použitím jaderného úderu.

„Poslední výhrůžky, které zazněly přímo od Putina, znamenaly riskantní eskalaci rétoriky, jejímž cílem bylo z velké části podnítit obavy Západu z rozšíření konfliktu. Neměli bychom brát věci na lehkou váhu. O to právě jde, že byste nikdy neměli brát riziko jaderné eskalace na lehkou váhu,“ popsala pro deník The Washington Post Camille Grand, bývalá asistentka generálního tajemníka NATO, která nyní působí v Evropské radě pro zahraniční vztahy.

V úterý Putin potvrdil změny v ruské jaderné doktríně, které snižují hranici pro použití jaderných zbraní. Moskva tak nyní považuje útok nejaderného státu, podporovaného jadernou mocností, za společný útok na Rusko. To by mohlo teoreticky snížit práh pro použití jaderných zbraní.

Ale zatímco dříve by vzbudily podobné kroky obavy na straně Západu, dnes už nemají takovou váhu.

Od začátku konfliktu před téměř třemi lety Putin opakovaně stanovil jaderné „červené linie“, které Západ opakovaně překračoval, když poskytl Ukrajině tanky, pokročilé raketové systémy a poté i stíhačky F-16. Důsledky, kterými Kreml hrozil, se ale nikdy nenaplnily.

Mnoho států si tak na ruské šermování s jadernou hrozbou už zvyklo. Navíc ve využití jaderných zbraní brzdí ruský režim i jeho blízký a důležitý spojenec Peking, který se opakovaně naopak nechal slyšet, že by chtěl konflikt uzavřít mírem.

Sám ruský prezident už naznačil, že podobné útoky jako ten na Dnipro by se mohly stát normou. Moskva má totiž podle něj zásobu těchto zbraní a navíc zahájí jejich sériovou výrobu. Nejmenovaný americký činitel citovaný agenturou Reuters nicméně zpochybnil Putinův výrok o dostatečné zásobě raket Orešnik.

Poznamenal, že se zatím jedná o experimentální zbraň, takže Rusko bude mít jen omezený počet kusů, což neumožní jejich pravidelné nasazení na bojišti.

Už v červnu pak Putin varoval před tím, že by povolení Západu mohlo vést i k tomu, že Rusko pošle zbraně svým spojencům.

„Nejprve samozřejmě zdokonalíme naše systémy protivzdušné obrany. Budeme ničit jejich rakety. Zadruhé se domníváme, že pokud si někdo myslí, že je možné dodávat takové zbraně do válečné zóny, aby zasáhly naše území a způsobily nám problémy, proč bychom nemohli dodávat naše zbraně stejné třídy do těch oblastí světa, kde budou cílit na citlivé objekty zemí, které to Rusku dělají?“ řekl Putin.

Stejně tak by mohla Moskva posílit i své hybridní operace v Evropě. V tomto roce řada zemí, které se řadí mezi přední podporovatele Ukrajiny, čelila sabotážím, jejichž stopy vedly do Ruska.