Muži jsou lepší, myslí si většina. Předsudky vůči ženám se za 10 let nezměnily

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Posílit postavení všech žen a dívek a dosáhnout rovnosti mužů a žen. Takový cíl si před časem stanovila do roku 2030 Organizace spojených národů. Nejnovější data shromážděná organizací však ukazují, že zaujatost vůči ženám zůstává ve společnosti stejně zakořeněná jako před deseti lety.

Index, který rozvojový program OSN (UNDP) vytvořil na základě dat od lidí z 80 zemí světa včetně Česka, ukázal, že devět z deseti osob má vůči ženám předsudky – ať už jde o politické, ekonomické či vzdělanostní ukazatele.

Co přesně to znamená? Například to, že se zhruba polovina lidí ztotožňuje s tvrzením, že muži jsou lepšími politickými lídry než ženy. Podobné je to i u vedoucích pozic v dalších oborech – asi 40 procent lidí věří, že muži zastávají manažerské pozice v byznysu lépe než ženy.

Dané předsudky se projevují mnoha způsoby, například nedostatečným zastoupením žen ve vedení. Na trhu práce ženy zastávají méně než třetinu manažerských pozic. A na nejvyšší úrovni – v čele států a vlád – se podíl žen od roku 1995 pohybuje stabilně jen kolem 10 procent, uvádí zpráva.

Ačkoliv v téměř 60 zemích disponují ženy vyšším vzděláním než muži, průměrný rozdíl v příjmech mužů a žen činí 39 procent ve prospěch mužů.

„Genderové předsudky jsou výrazné ve vyspělých i rozvojových zemích. Projevují se napříč regiony, mezi lidmi s různými příjmy a kulturami. Vytváří tak z tématu globální problém,“ shrnula OSN.

Zaujaté názory panují i v dalších oblastech. Čtvrtina lidí tvrdí, že je v pořádku, pokud muž bije svou manželku. Jen asi 27 procent lidí věří, že rovnoprávnost žen a mužů je zásadní pro demokracii.

Jak se v praxi takové předsudky projevují, opakovaně popsaly ženy nejrůznějších profesí. Například nejmladší europoslankyně - Dánka Kira Marie Peter-Hansenová - během rozhovoru pro Seznam Zprávy nedávno poznamenala: „Samozřejmě nikdy nevíte, jak vás lidé vnímají, ale občas mám pocit, že především muži mají pocit, že mě mohou válcovat, šikanovat, nebo se mnou dokonce flirtovat kvůli tomu, kolik mi je a že jsem žena.“

Podobnou zkušenost sdílí i estonská premiérka Kaja Kallasová, která je označována za novou „železnou lady“ Evropy. Během volební kampaně jí její spolustraníci říkali, že by měla nosit spíše kalhoty, zkrátit si vlasy a mluvit hlubším hlasem. „Znělo to jako: ‚Buď víc mužná.‘ Měla jsem pocit, že na mně není nic špatného; jsem prostě jen jiného pohlaví,“ komentovala to tehdy Kallasová.

Předsudky přitom podle autorů výzkumu představují hlavní překážku v dosažení genderové rovnosti. Podceňování schopností a práv žen omezuje jejich přístup k příležitostem.

„Společenské normy, které poškozují práva žen, jsou škodlivé i pro společnost v širším slova smyslu a brzdí rozvoj lidstva. Nedostatečný pokrok v oblasti genderových sociálních norem se ve skutečnosti odehrává na pozadí krize lidského rozvoje,“ uvedl ve svém prohlášení Pedro Conceição, vedoucí kanceláře UNDP pro zprávy o lidském rozvoji.

Globální index lidského rozvoje se poprvé v historii snížil v roce 2020, v následujícím roce se propadl znovu. „Zajištěním svobody a zastupitelnosti žen získají všichni,“ poznamenal Conceição.

Zpráva uvádí, že globální odpor proti posílení ženských práv a dalekosáhlé důsledky pandemie koronaviru tuto problematiku ještě prohloubily. Ukazuje se, že významné předsudky ale nejsou jen záležitostí mužů. Řadu z nich zastávají i samotné ženy. Nejvýznamněji je to pozorovatelné u fyzické integrity, do které zpráva OSN řadí násilí mezi partnery a reprodukční práva.

Právě reprodukční práva jsou v řadě zemí nadále omezována. Loni v červnu Nejvyšší soud Spojených států zrušil rozsudek Roe vs. Wade a ponechal rozhodnutí o tom, zda má žena právo jít na potrat, na jednotlivých státech.

V Polsku je možné jít na potrat jen v případě ohrožení života matky, znásilnění nebo incestu. Zákon nicméně neumožňuje provést interrupci ani v případě, že plod nemá šanci po porodu přežít. Upření práva si vyžádalo život několika mladých žen, kterým lékaři odmítli potrat provést.

Zemí v těchto dnech otřásá smrt třiatřicetileté Doroty. Žena letos na konci května zemřela tři dny poté, co přišla do nemocnice Jana Pavla II. v Nowém Targu kvůli odtoku plodové vody. Nemocnice ženu hospitalizovala a lékaři při příjmu uvedli, že plod je naživu. Dorotě podávali paracetamol a doporučili jí, ať si dá nohy vzhůru, nechá je tak a nehýbe se. Stav ženy se ale nelepšil a druhý den večer se k bolestem hlavy přidalo zvracení, bolest břicha a křeče. Zemřela po čtyřech dnech bolestí na septický šok.

Generální tajemník OSN António Guterres v březnu varoval, že podle nejnovějších odhadů organizace je rovnost žen a mužů „vzdálena 300 let“.

Jako důkaz, že se naděje na dosažení rovnosti žen a mužů „stále více vzdaluje“, Guterres uvedl vysokou úmrtnost matek, dívky nucené k předčasným sňatkům a dívky unášené nebo napadané kvůli školní docházce.

Na začátku tohoto roku svět například obletěly zprávy o záměrných otravách školaček v Íránu s cílem znemožnit dívkám ve vzdělání.

„V roce 2021 se každá pátá žena vdala před dovršením 18 let, 1,7 miliardy žen a dívek žije z méně než 5,50 dolaru na den a ženy na celém světě stále vykonávají třikrát více neplacené péče a domácí práce než muži,“ poznamenala pro deník the Guardian Anam Parvez, vedoucí výzkumu v britské organizaci Oxfam.

V zájmu dosažení rovnosti žen a mužů vyzval Guterres ke „kolektivním“ a „naléhavým“ opatřením. V případě rozvojových zemí globálního jihu jde hlavně o vyšší vzdělání, příjmy a zaměstnanosti žen a dívek. Obecně pak o podporu účasti žen a dívek ve vědě a technice.

„Staletí patriarchátu, diskriminace a škodlivých stereotypů vytvořila obrovské rozdíly mezi muži a ženami v oblasti vědy a techniky. Řekněme si to jasně: Globální rámce nefungují ve prospěch žen a dívek na světě. Je třeba je změnit,“ řekl Guterres.

Ke změně vyzývá i zpráva OSN, která sestavila plán pro jednotlivé vlády, jak situaci žen zlepšit. Hlavním bodem je reforma trhu práce, která by zlepšila podmínky pro ženy starající se o děti.

„Důležitým začátkem je uznání ekonomické hodnoty neplacené pečovatelské práce. To může být velmi účinný způsob, jak zpochybnit genderové normy týkající se pohledu na pečovatelskou práci,“ poznamenala Raquel Lagunasová, ředitelka genderového týmu UNDP.

„Odhaduje se, že v zemích s nejvyšší mírou genderových předsudků vůči ženám tráví ženy neplacenou pečovatelskou prací šestkrát více času než muži,“ dodala Lagunasová.