Muž, který tahá za nitky v Zelenského kanceláři. Kritizují ho i v USA

Už pohled na první roky po skončení studené války dává tušit, že Andrij Jermak je muž, jehož život je plný ambicí, napsal německý web Focus. Jermak se narodil v roce 1971 v Kyjevě, vystudoval práva a v roce 1995 byl v pouhých 24 letech přijat do kyjevské advokátní komory.

Již o dva roky později si tento začínající právník založil vlastní advokátní kancelář specializující se na autorské a obchodní právo ve filmovém a televizním průmyslu. V roce 2012 založil produkční společnost Garnet International Media Group a produkoval různé filmy na Ukrajině i v zahraničí.

Během této doby se Jermak také seznámil s Volodymyrem Zelenským, který byl hercem a komikem, než se na jaře 2019 stal novým ukrajinským prezidentem. Záhy poté udělal z Jermaka svého poradce, který se během několika týdnů postavil do čela vyjednávání s Ruskem.

Ukrajinský prezident nedávno odvolal generální prokurátorku Irynu Venediktovou a šéfa tajné služby Ivana Bakanova. Za rozhodnutím pravděpodobně nestál sám Zelenskyj, nýbrž právě Jermak.

Ukrajinský prezident jako důvod propuštění uvedl, že stovky lidí z ukrajinských bezpečnostních služeb jsou „podezřelé“ ze spolupráce s Ruskem. Bylo však nápadné, že Zelenskyj nevznesl tato obvinění přímo proti odvolané generální prokurátorce a sesazenému šéfovi tajné služby, kteří byli považováni za Zelenského důvěrníky.

Lidé obeznámení s poměry na Ukrajině však podle Focusu tvrdí, že skutečným důvodem je to, že se Jermak, který prý neměl dobré vztahy ani s Bakanovem, ani s Venediktovou, chtěl tímto způsobem zbavit dvou ostrých kritiků.

„Současná personální rozhodnutí ukazují, že šéf prezidentské kanceláře vyhrál zákulisní boj o moc,“ souhlasil podle listu Tagesspiegel ukrajinský politolog Igor Rejterovič. Nástupci mají navíc údajně blízko k Olehu Tatarovovi, kontroverznímu Jermakovu zástupci, který na přelomu let 2013 a 2014 obhajoval brutální zásahy policie během „revoluce na Majdanu“.

Tatarov byl také vyšetřovaný kvůli podezření z korupce. Trestní stíhání však bylo zastaveno - Oleksejem Symoněnkem, který se nyní stal novým ukrajinským generálním prokurátorem.

Podle Volodymyra Arjeva, poslance opoziční strany Evropská solidarita založené exprezidentem Petrem Porošenkem, je Jermakovi nyní podřízena celá „mocenská vertikála“. Poslanec Jermaka dokonce označil za „nebezpečí pro ukrajinskou demokracii“.

„Ani země ve válce nesmí porušovat ústavu a v ní zakotvený princip dělby moci. Kromě toho nesmí být moc ve válečných podmínkách předána lidem s pochybnou pověstí,“ řekl Arjev.

Web Focus také zmínil, že Jermak byl dlouhá léta externím spolupracovníkem poslance Elbruse Tadejeva. Ten je údajně blízkým přítelem syna exprezidenta Viktora Janukovyče, který od svého svržení přebývá v ruském exilu.

Na Ukrajině se však ozývají i jiné hlasy. Podle politologa Igora Petrenka byla prezidentská kancelář na Ukrajině „vždy neformálním centrem“ pro koordinaci práce různých orgánů. „Proto si myslím, že je nespravedlivé, že se lidé Jermaka nyní snaží démonizovat,“ řekl Petrenko listu Tagesspiegel.

Činnost Andrije Jermaka jako vedoucího prezidentské kanceláře nezůstala bez povšimnutí ani v zahraničí. Americká republikánka Victoria Spartzová, která před 22 lety opustila Ukrajinu a nyní je kongresmankou z amerického státu Indiana, vyzvala Zelenského, aby hledal řešení „vleklého vnitřního problému“ v podobě Jermaka.

Spartzová nedávno zaslala otevřený dopis americkému prezidentovi Joe Bidenovi s návrhem, aby Kongresu poskytl informace o Jermakovi, a také aby „potvrdil nebo vyvrátil různá závažná obvinění“ vůči vedoucímu prezidentské kanceláře. Odvolávala se na informace o jeho „spojení s Ruskem“.

Podle zprávy Spartzové Jermak vynášel Bělorusku a nakonec i Rusku informace o ukrajinské operaci proti „Vagnerově skupině“, což v důsledku vedlo k jejímu neúspěchu. Vyčetla mu i špatné vedení neúspěšných mírových jednání s Ruskem před válkou nebo zdržování nákupů naléhavě nutného vojenského vybavení.

Část dopisu, který Spartzová adresovala americkému prezidentovi, zůstala utajena. Později v rozhovoru pro web Ukrajinska pravda Spartzová uvedla, že v tajné části dopisu formulovala „citlivé otázky“ týkající se ukrajinského establishmentu, které by měly být projednány důvěrně, aby je kupříkladu nemohla využít Moskva.

V oficiální tiskové zprávě Spartzová uvedla, že v posledních třech měsících trávila hodně času na Ukrajině, kde komunikovala se zástupci veřejného sektoru, bojovníky i civilisty. Stojí však za zmínku, že v návaznosti na tyto návštěvy zprvu nevyslovila žádnou kritiku na adresu prezidentské kanceláře.

Její komentáře se na Ukrajině setkaly s rozporuplnými ohlasy. Zástupce ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko Spartzové doporučil, aby „zanechala pokusů o získání dalšího politického kapitálu na nepodložených spekulacích“ okolo války.

„Problém leží na úrovni vztahů mezi americkou kongresmankou a prezidentem USA, ať si to vyřídí mezi sebou,“ uvedl Zelenského tiskový tajemník Serhij Nykyforov. A zdůraznil, že pokud má Spartzová pro tato obvinění důkazy, měla by je zveřejnit.

Spartzová se však vzdát nehodlá. 11. července zveřejnila na svých internetových stránkách novou tiskovou zprávu, v níž skutečně vyzvala Jermaka k rezignaci.

Americká média ale připomínají, že Spartzová je v jasné opozici vůči současnému lídrovi Bílého domu a patří ke skupině republikánů, kteří rozhodně podporují Trumpa. Tvrzení republikánské poslankyně se nesetkalo s příznivým ohlasem ani ve Washingtonu. Marcy Kapturová, vedoucí kongresové komise pro vztahy s Ukrajinou, označila obvinění Spartzové za „divokou fantazii“.

Spartzová 6. července představila tři body, v nichž kritizovala Bidena a Zelenského, protože si údajně „zahrávají s lidskými životy“, a také požadovala zavedení řádného dohledu nad dodávkami zbraní a pomoci Ukrajině.