„Musíme ukázat, že jsme tvrdší než Putin.“ G7 začala, Johnson vtipkoval

Signál jednoty demokratických mocností tváří v tvář ruské agresi. Tak popsal německý kancléř Olaf Scholz setkání Německa, USA, Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady, kterého se účastní i zástupci Evropské unie.

Přitom jen krátce před začátkem summitu se Kyjev stal po třech týdnech terčem ruského raketového útoku, což americký prezident Joe Biden označil za další příklad ruského barbarství. Scholz řekl, že úder na ukrajinskou metropoli je dalším důkazem toho, že německá a západní podpora Kyjevu byla správným krokem.

Scholz po bilaterálním jednání s Bidenem prohlásil, že Německo bude nadále podporovat Ukrajinu, a to zásadně ve shodě s USA. Pokračující podporu Ukrajině jasně přislíbili i britský premiér Boris Johnson, francouzský prezident Emmanuel Macron či předseda Evropské rady Charles Michel.

Británie a USA ještě před summitem oznámily, že společně s Kanadou a Japonskem zakážou dovoz ruského zlata. Sankce, kterou podle Bidena vyhlásí společně všechny země G7 a o které bude podle Michela jednat i EU, se nebude týkat zlata, které už Rusko vyvezlo.

USA rovněž navrhují zastropovat ceny ruské ropy, aby Moskva nemohla vydělávat na vysokých cenách energií. Evropská unie zatím není o tomto opatření plně přesvědčena, chce o něm proto podrobněji jednat. Podle Michela není dohoda ještě během summitu pravděpodobná. Diskutabilní totiž je, zda by takový krok měl vůbec efekt a zda by měl Západ sílu ho prosadit, jakmile by se například Indie či Čína rozhodly ho obejít.

Scholz po prvním bloku jednání, jehož tématem bylo světové hospodářství, řekl, že mezinárodní situace je sice složitá, summit však bude signálem rozhodnosti a jednoty zemí G7. Podle televizních komentátorů zatím nic nenaznačuje, že by jednání doprovázely rozepře či výraznější nesoulad. Dokládají to podle nich opakovaná ujištění jednoty a také uvolněná atmosféra, která byla patrná při uvítací ceremonii či společném focení po první části jednání.

Přesto si však zahraniční média všímala, jak odlišná atmosféra v Alpách panuje ve srovnání s loňským setkáním v anglickém Cornwallu. Tehdy sice summit doprovázelo na rozdíl od letošního setkání sychravé počasí, lídři se ale společně procházeli po tamní pláži a rozlučku se stálicí německé politiky kancléřkou Angelou Merkelovou tehdy doplnila i grilovací party.

Modrá obloha a aktuální vysoké teploty však jako by měly opačný efekt a přítomní novináři pozorovali mnohem ustaranější tváře způsobené ekonomickou situací, konfliktem na Ukrajině nebo v případě Bidena klesající popularitou před blížícími se podzimními volbami do Kongresu, uvádí agentura Bloomberg.

Jedním z mála veselejších momentů byla podle přítomných novinářů chvíle, kdy se britský premiér Johnson během focení ptal, zda si mají politici nechat v parném dni sako, což doplnil slovy, že „všichni musí ukázat, že jsou tvrdší než Putin“.

Na britského premiéra reagoval jeho kanadský protějšek Justin Trudeau se slovy, že nejde o „jízdu na koni s odhalenou hrudí“, tedy odkazem na dnes už virální fotografii Vladimira Putina z jeho dovolené.

V tématech se nicméně letošní summit neliší od toho posledního na stejném místě, který Německo hostilo v roce 2015. Řešila se totiž ekonomická krize a rozpínavé tendence Moskvy.

Tehdy však s místními obyvateli u jednoho stolu seděla ještě kancléřka Merkelová spolu s tehdejším americkým prezidentem Barackem Obamou, kteří ochutnali tradiční bavorské preclíky a pivo (v Obamově případě nealkoholické).

Jenže před sedmi lety jako by šlo jen o stín současných problémů. Ekonomické potíže členové skupiny řešili především v případě nepřítomného Řecka, které se stále vzpamatovávalo z ekonomické krize a protiruské sankce platily teprve rok, který uběhl od anexe poloostrova Krym.

Stejně tak nepatřil takový prostor v jednání Číně. Skupina po druhé části nedělního jednání oznámila, že investuje v příštích pěti letech do infrastruktury ve světě 600 miliard dolarů (14,85 bilionu Kč).

Program nazvaný Partnerství pro světovou infrastrukturu a investice (PGII) je vnímán jako protiváha čínskému megaprojektu označovanému jako Nová hedvábná stezka.

Vrcholné schůzky G7 tradičně doprovází řada protestů. Policie však místo očekávaných tisíců protestujících hovoří o stovkách a vše probíhalo v poklidu. Jde tak o úlevu především pro hostitele summitu, německého kancléře Scholze.

Scholz totiž ještě jako starosta Hamburku zažil v roce 2017 během summitu G20 rozsáhlé a násilné protesty, při kterých bylo zraněno několik stovek policistů.

Na bezpečnost v okolí summitu dohlíží sedm tisíc policistů, v Bavorsku je pak v pohotovosti okolo osmnácti tisíc policistů.