Článek
„Odstrašení už nestačí,“ řekl litevský prezident Gitanas Nauséda před schůzkou se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem. Zdůraznil, že je potřeba posílit obranu. „Protože jinak už pro nás bude pozdě. Putin se nezastaví na Ukrajině,“ varoval.
Blinken, který v pondělí zavítal do Litvy a Lotyšska, aby země ujistil o pokračujícím spojenectví v rámci NATO, slíbil Litvě další čtyři stovky amerických vojáků.
V lotyšské metropoli Rize pak Blinken prohlásil, že tři pobaltské republiky vytvořily „demokratickou zeď, která stojí proti vlně autokracie“. Napadená Ukrajina má podle něj právo existovat jako suverénní a demokratická země, která má svobodu v rozhodování o vlastní budoucnosti. „Přesně to udělalo Lotyšsko,“ citoval ho deník The Washington Post.
Přístup ke Kaliningradu
Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevičs pak svému americkému protějšku řekl, že jeho vláda si už o Rusku nedělá iluze: „Nevidím jediný důvod myslet si, že by Rusko mohlo změnit svoji politiku.“ I v Lotyšsku jednal Blinken o vyslání dalších jednotek NATO do země, což tamní vláda požaduje, aby trvale vyřešila svou bezpečnostní situaci.
Válka na Ukrajině
.
Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.
- Jak postupuje ruská armáda: VÁLKA V MAPÁCH
- Podívejte se, kolik lidí našlo azyl ve vaší obci: UPRCHLÍCI V DATECH
- Satelitní záběry odhalují kulturní zkázu na Ukrajině: FOTKY
- Záběry ze sabotáže dvou bitevních vrtulníků v Rusku: VIDEO
- Rusko maří ukrajinskou ofenzivu vlastním útokem jinde: ZPRÁVY Z BOJIŠTĚ
- Proč je Ukrajina pro Rusko tak důležitá: UKRAJINA V DATECH
To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.
Baltské státy, které jsou zvyklé na pravidelné narušování svého vzdušného prostoru ruskými piloty, se obávají zejména toho, že by Kreml mohl chtít zabrat pás území oddělující ruskou enklávu Kaliningrad od spřáteleného Běloruska.
Litva nicméně nespoléhá jen na pomoc Severoatlantické aliance. Tamní politické strany se dohodly, že podpoří vládní návrh na zvýšení obranných výdajů tak, aby letos dosáhl nejméně 2,5 procenta HDP. V pondělí to oznámila premiérka Ingrida Šimonytéová. „Získáme tak zdroje k nákupům, které se teď kvůli měnící se situaci pohnuly kupředu,“ řekla na tiskové konferenci.
Původní plán byl přitom 2,05 procenta HDP, tedy 30,7 miliardy korun. I to je nicméně vysoko nad průměrem Evropské unie, kde hned několik států včetně Česka nedodržuje alianční závazek dávat na obranu alespoň dvě procenta HDP.
Už minulý týden přitom Litva informovala, že je připravena přijímat ukrajinské uprchlíky. Podle ministryně vnitra Agné Bilotaitéové může přijít až 23 tisíc lidí, premiérka Šimonytéová ale podle serveru Euractiv také upozornila na omezenou „úroveň pohodlí“ – tím myslí fakt, že pokud by běženců přišlo skutečně hodně, museli by se spokojit s bydlením ve stanech.
Podpoříme švédskou a finskou přihlášku do NATO
Ve výdajích na obranu nezaostává ani sousední Lotyšsko, které za ni letos plánuje utratit 2,35 procenta HDP. Tamní prezident Egils Levits v rozhovoru pro agenturu LETA řekl, že jeho země podpoří Finsko a Švédsko, pokud požádají o vstup do NATO. Obě severské země zachovávaly dlouhá desetiletí politiku neutrality, kvůli ruské agresi na Ukrajině ale nyní zvažují, že by o členství požádaly.
Levits je také přesvědčen o tom, že invaze na Ukrajinu je začátkem konce Vladimira Putina. Ten podle něj nečekal, že část ruské společnosti bude proti válce protestovat navzdory brutálnímu útlaku opozice. „Autokratické režimy jsou na jednu stranu drsné, na druhou stranu ale také velmi křehké. Jsou jako sklo – když se ho dotknete, je tvrdé, když se ale zmáčkne v pravém místě, rozbije se. A to je systémová slabost Ruska i dalších autokratických režimů,“ myslí si.
Stranou nezůstává ani nejseverněji položená pobaltská republika Estonsko. Ta kromě spolupráce s Lotyšskem a Litvou sází i na koordinaci se sousedním Finskem, v pondělí proto do Tallinu zamířila finská premiérka Sanna Marinová.
„Pokud jde o jakoukoli agresi proti území NATO z Ruska nebo odjinud, jsme odhodláni chránit každý centimetr čtvereční,“ ujistil Blinken baltské politiky citací nedávných slov amerického prezidenta Joea Bidena.
