Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Říkají jí Železná lady a doufají, že se brzy objeví na veřejnosti a odstaví od moci socialistického diktátora Nicoláse Madura.
María Corina Machadová, jež si svou přezdívku vysloužila pro své neoblomné odhodlání v boji za svobodu a konzervativní hodnoty, přitom spoléhá, že jí k tomu pomůže nastupující americký prezident Donald Trump. Machadová mu nabízí lákavou věc - rychlé a velké zahraničně politické vítězství v podobě pádu Madura.
Tuto svou představu zmínila v sérii exkluzivních rozhovorů s The New York Times, které poskytla z neznámého místa. Od léta se jedna z posledních vůdců venezuelské opozice, jež v zemi ještě zůstali, skrývá z obav o svou bezpečnost.
Maduro a jeho lidé jí hrozí uvězněním. Podle režimu se po letošních červencových volbách mimo jiné dopustila trestných činů terorismu, vandalismu a volebního podvodu.
Machadová, západní země a řada nezávislých expertů naopak z ukradených voleb obviňují Madura. Tvrdí, že hlasování o miliony hlasů vyhrál opoziční lídr a protégé Coriny Machadové Edmundo González Urrutia.
Někdejší diplomat už v zemi není - v září uprchl do španělského exilu. Prohlašuje nicméně, že se do Venezuely vrátí, aby se 10. ledna, v den oficiální inaugurace nové hlavy státu, nechal prohlásit za prezidenta.
Machadová za kandidáta opozice vybrala bývalého diplomata Edmunda Gonzáleze. Ten v září emigroval do Španělska.
„Může se něco toho dne strhnout. Mezi lidmi panuje obrovská nespokojenost,“ předpovídá v rozhovoru pro Seznam Zprávy venezuelský analytik a sloupkař Alonso Moleiro s tím, že bude záležet na tom, zdali se objeví Corina Machadová.
„Venezuelané ji vnímají jako bohyni. Je neuvěřitelné, co její přítomnost s davy dělá. Myslím, že je řada lidí kvůli ní ochotná stát se novými mučedníky v boji za svobodu,“ říká Moleiro. Podle něj je druhou volbou apatie a smíření se s tím, že Nicolás Maduro v klidu začne své třetí volební období, které by mělo skončit až v roce 2031. U moci je přitom od dubna 2013.
Machadová, která proti venezuelskému socialistickému režimu bojuje už 20 let, tak ve svém úkrytu jistě přemítá, jakou strategii zvolit, aby venezuelská socialistická revoluce neoslavila své 30. výročí. Je si přitom dobře vědoma, že by si pravděpodobné pouliční střety s ozbrojenými složkami Madura vyžádaly mnoho životů.
„Kolik lidí má ještě zahynout?“ ptala se v sérii rozhovorů pro NYT, během nichž vedle své neochvějnosti tato 57letá žena nabídla i viditelnou zranitelnost. Například se svěřila, že teď snad nejvíc touží po obyčejném „lidském objetí“. Skrývá se už dlouhé měsíce a zažívá tak velkou osamělost.
Ví, že pokud by přijímala návštěvy, vystavila by takové lidi hrozbě zatčení a mohla by být sama dopadena. Jediný kontakt se světem jí tak podle deníku poskytují virtuální mítinky na počítači a soukromé online rozhovory, které vede se svými třemi dospělými dětmi, toho času v zahraničí.
Kdo je María Corina Machadová (57 let)
Pochází z významné rodiny ocelářského obchodníka. Na caracaské Katolické univerzitě Andrése Bella vystudovala průmyslové inženýrství. Později získala magisterský titul v oboru financí. V roce 2009 strávila rok na americké univerzitě Yale v rámci stipendia pro globální lídry.
Mezi lety 2011 až 2014 byla poslankyní, než ji dominantní socialisté z parlamentu nechali vyhodit. Už tehdy jí Nicolás Maduro pohrozil vězením. Během svého mandátu vstoupila do povědomí Venezuelanů, když se přímo v parlamentu postavila Hugo Chávezovi a zkritizovala jeho autokratický systém vlády. Chávez jí tehdy odpověděl, že mu nestojí za diskuzi, protože „orel neloví mouchy“.
Úřady ji 30. června 2023 za údajnou zpronevěru veřejných financí zakázaly na patnáct let politickou činnost. O rok později její diskvalifikaci potvrdil Nejvyšší soud Venezuely.
Machadová i tak drtivě vyhrála opoziční primárky pro prezidentské volby, které režim zorganizoval v červenci loňského roku. Místo Machadové nakonec na její podnět zaujal bývalý diplomat Edmundo González Urrutia. Přestože podle opozice, Západu a řady expertů volby s přehledem vyhrál, státní volební rada prohlásila za vítěze Madura. González se stáhl do zahraničního exilu, Machadová se dodnes skrývá kdesi ve Venezuele.
Corina Machadová také listu bez vysvětlení řekla, že svou izolaci (označila ji za těžkou zkoušku) brzy ukončí. Není ovšem jasné, co by její potenciální návrat na veřejnost znamenal. Dovolí si Maduro její uvěznění v době, kdy nechce mezinárodní společenství a především potom USA příliš provokovat? Zvlášť v časech, kdy jeho režim potřebuje, aby Západ uvolnil tvrdé ekonomické sankce?
Příznivci Machadové věří, že se toho Maduro jednoduše neodváží. I proto k ní upínají své naděje. Ona sama věří, že najde oporu v Donaldu Trumpovi. Podle ní by na rozdíl od Joea Bidena mohl proti Madurovi a jeho klice mocných zvolit tvrdý postup.
Ostatně v roce 2020 Trump vypsal na dopadení venezuelského diktátora odměnu 20 milionů dolarů. Za druhého muže režimu, současného ministra vnitra Diosdada Cabella, slíbil vyplatit 10 milionů dolarů.
Machadová přitom hlásá, že má Maduro z Trumpa strach. „Venezuelský prezident se bojí každého demokrata, který drží slovo, každého občana, který nesklopí hlavu,“ řekla nedávno argentinskému rádiu Mitre. Stojí za zmínku, že Donald Trump přitom dosud neuznal svojí vlastní volební porážku z roku 2020.
Maximální nátlak
Alonso Moleiro předpokládá, že dojde na novou konfrontaci mezi USA a Venezuelou. Poukazuje přitom na Trumpova ministra zahraničí, jímž by se měl stát senátor s kubánskými kořeny Marco Rubio, stoupenec Machadové. Během prvního Trumpova prezidentství byl architektem strategie „maximálního nátlaku“, jehož součástí bylo i uvalení tvrdých sankcí na dovoz venezuelské ropy.
Lídři venezuelské opozice a jejich pád
Venezuelskou opozici za čtvrt století socialistické revoluce, spuštěné dnes již zesnulým vůdcem Hugo Chávezem v roce 1999, vedla řada lídrů. Nikdo z nich ale Cháveze a jeho následníka Nicoláse Madura nedokázal sesadit. Prvním vážným rivalem byl tehdejší šéf opoziční strany Primero Justicia Henrique Capriles. Ve volbách v roce 2013 prohrál s Madurem o pouhé procento. V roce 2017 mu režim zakázal politickou činnost na 15 let za údajné nesrovnalosti s hospodařením v době, kdy byl Capriles guvernérem státu Miranda.
Asi nejblíže k sesazení Madura měl následně bývalý poslanec za stranu Voluntad Popular Juan Guaidó, který se v lednu roku 2019 prohlásil za prozatímního prezidenta. I jeho revolta ale vyzněla do ztracena, z funkce ho nakonec odvolala samotná opozice. Guaidó je dnes v exilu v Miami. Jiní lídři utekli do Madridu. Mezi nimi například Leopoldo López (strávil v žaláři a v domácím vězení 7 let), Julio Borges (někdejší předseda Národního shromáždění) či António Ledezma (někdejší starosta Caracasu a politický vězeň). Posledním lídrem, který našel v Madridu azyl, je Edmundo González Urrutia (bývalý diplomat a kandidát na prezidenta z letošního roku).
Bylo to v době, kdy byl vůdcem opozice Juan Guaidó. Ten se před šesti lety prohlásil za prozatímního prezidenta, získal na svou stranu na 60 zemí světa a do ulic dostal statisíce lidí.
Jeho revolta ale postupem času vyšuměla a sám Guaidó je nyní v miamském exilu. A takový osud může potkat i Corinu Machadovou.
Přes všechen bojovný tón a víru v Trumpovu moc totiž „lákavou“ nabídku učinil americkému prezidentovi i sám Maduro. Poslal mu signál, že by přijal statisíce venezuelských uprchlíků, které chce zvolený prezident v rámci svého plánu masových deportací z USA poslat pryč.
„Už na tom oba pracují a Maduro se dokonce nabídl, že by přibral třeba i Haiťany,“ řekla Seznam Zprávám bývalá diplomatka jmenovaná na jeden ze zahraničních postů právě Juanem Guaidóem. Kvůli citlivosti tématu nechtěla zveřejnit své jméno.
Falešné naděje?
Podle ní je sice María Corina Machadová statečná a ve svém odporu hodna úcty, přesto se exdiplomatka obává, že v tuto chvíli lídryně vyvolává ve Venezuelanech jen „falešné naděje“.
„Maduro má na své straně stále veškerý represivní aparát, soudce a politické spojence v parlamentu. Nemyslím si, že je jeho moc nějak ohrožena,“ dodala.
Madurovu moc považuje za poměrně stabilní i analytik Moleiro. Podle něj se může v lednu jednat o jedno z posledních vzepětí opozice na hodně dlouhou dobu. Analytik upozorňuje na rozsáhlé zátahy tajné policie v rámci operace Ťuk, Ťuk. Na seznamu se může ocitnout jakýkoliv sympatizant opozice a podporovatel tvrdého postupu proti Madurovi. Jeho spříznění poslanci nedávno přitom schválili „Bolívarův zákon“, který tento postoj trestá 25letým vězením.
„Sám nevím, jak budu moci jako novinář v této zemi příští rok pracovat. Maduro půjde i po nás. Rozhodl se, že revoluci zradikalizuje,“ podotkl Moleiro.
María Corina Machadová i proto volá o pomoc do světa. „My Venezuelané jsme udělali vše, co po nás mezinárodní společenství žádalo,“ řekla NYT s odkazem na miliony lidí, kteří riskovali vládní represi a zastrašování a šli v červenci volit. „Nyní je čas, aby ruku k dílu přiložilo i mezinárodní společenství.“
