Francie: Lepenovci ovládli první kolo, odhady jim dávají 33 procent hlasů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Předčasné parlamentní volby ve Francii mohou být nejdůležitějšími za poslední desítky let. Podle prvních odhadů v prvním kole jasně zvítězilo krajně pravicové Národní sdružení, jemuž dalo hlas 33 až 34 procent voličů. Na druhém místě by měla skončit levicová koalice Nová lidová fronta s 28 až 30 procenty hlasů, prezidentova strana Obnova a její spojenci sdružení v koalici Spolu dostali podle odhadů agentury Ipsos 20 až 22 procent hlasů.

Francouzi volili 577 poslanců Národního shromáždění poté, kdy prezident Emmanuel Macron nečekaně vypsal volby po fiasku své strany Obnova ve volbách do Evropského parlamentu. „Bez ohledu na vývoj ve druhém kole se dá říci, že Macron není tak geniální stratég, jak se říkalo v době, kdy vyhlásil předčasné parlamentní volby. Část komentátorů to viděla jako geniální krok, to ale zjevně není,“ řekl Seznam Zprávám politolog Vít Hloušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Macron podle všeho zariskoval. Pokud by voliči ve druhém kole hlasování, které se uskuteční 7. července, nevytvořili hráz proti krajní pravici, ovládlo by dolní komoru parlamentu krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové a Jordana Bardelly. Toho by pak prezident musel jmenovat premiérem a zbytek svého mandátu (do roku 2027) by trávil takzvanou kohabitací, tedy soužitím s jinak politicky orientovanou vládou.

Okamžitě po zveřejnění prvních odhadů vyzval prezident k mobilizaci republikánské fronty ve druhém kole, aby se zabránilo vítězství krajní pravice.

Na několika místech Francie se už sešly tisíce demonstrujících, převážně stoupenců levice. Na pařížském náměstí Republiky lidé žádali „spravedlnost pro Nahela“, mladíka zabitého policií v loňském roce (psali jsme zde).

Nacionalistické Národní sdružení má zcela jiný program než liberální macronovci, jeho vítězství by tedy znamenalo radikální obrat francouzské politiky. A to nejenom té domácí – lepenovci například kritizují posílání zbraní Ukrajině, chtějí také upřednostnit národní zákony před těmi evropskými a vlažně se staví k boji s klimatickými změnami. O programu Národního sdružení si přečtěte zde. Na domácí politické scéně by v případě kohabitace nejspíš zavládla nestabilita a permanentní politická krize.

Krajní pravici nahrává nespokojenost s prezidentem Macronem. Ten sice vstupoval do kampaně a nabádal lidi, aby nevolili extremisty, samotní politici jeho strany se od něj ale drželi stranou a nechtěli, aby neoblíbená hlava státu snižovala jejich vlastní šance na zvolení.

Údaje z dnešního dne ukazují, že se politikům podařilo voliče zmobilizovat, například v departementu Seine-Saint-Denis přišlo volit dvakrát tolik lidí než minule – i tak je ale oblast skládající se z převážně chudých pařížských předměstí místem, kde chodí k volbám vůbec nejméně lidí.

V minulosti, ale například i v nedávných evropských volbách platilo, že Národnímu sdružení (RN) nahrává spíš nízká volební účast. „Mobilizovalo se o 20 procent více voličů než v roce 2022 a účast je největší v 21. století. Zjevně ale mobilizovali všichni a ani levice, od které se větší mobilizace čekala, nedopadla lépe než v průzkumech. Obecně se dá říci, že k účasti ve volbách přispěla hlavně nespokojenost s politikou prezidenta Macrona, nalevo i napravo,“ míní politolog Vít Hloušek.

Vzhledem k tomu, že v zámořských územích se volilo už o den dříve, zná Francie prvního zvoleného zastupitele dávno před uzavřením volebních místností v kontinentální části země. Stal se jím Moerani Frébault za Francouzskou Polynésii, jenž byl zvolen už v prvním kole se ziskem nadpoloviční většiny (54 procent hlasů). Frébault má blízko k prezidentské většině, na ostrovech patří k politikům prosazujícím autonomii, ale ne nezávislost.

Neoficiální šéfka Národního sdružení Marine Le Penová oznámila, že byla zvolena poslankyní už v prvním kole ve svém volebním okrsku v Hénin-Beaumontu. „Potřebujeme absolutní většinu, aby byl Jordan Bardella za osm dní jmenován premiérem,“ řekla bezprostředně po vyhlášení prvních odhadů Le Penová.

Všechny průzkumy před volbami jasně favorizovaly krajně pravicové Národní sdružení, jehož preference se pohybovaly nejčastěji mezi 32 až 36 procenty. Strana chce v případě vítězství za premiéra svého 28letého šéfa Jordana Bardellu.

Na druhém místě byla v průzkumech s necelými 30 procenty narychlo vytvořená levicová koalice Nová lidová fronta – v ní se spojili socialisté, zelení, komunisté a krajně levicové hnutí Nepoddajná Francie Jeana-Luka Mélenchona. Až třetí by pak skončili macronovci s pouhými 18 procenty hlasů, které do voleb vedl premiér Gabriel Attal. Dá se očekávat, že v dolní komoře o většinu svých křesel přijdou.

Do druhého kola voleb postupují vždy dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů plus další, kteří dosáhli nejméně na 12,5 procenta hlasů, což se děje spíš vzácně. Při očekávané vysoké volební účasti je ale možné, že soubojů s třemi či čtyřmi kandidáty uvidíme ve druhém kole vícero. Některé strany už oznámily, že v případě třetího místa stáhnou své kandidáty z druhého kola, aby neštěpily hlasy a hlavně zabránily výhře krajně pravicového kandidáta, informoval deník Libération.

„RN víceméně pro druhé kolo podpořili jen zemmourovci (strana Znovudobytí Érica Zemmoura, pozn. red.), o které navíc RN příliš nestojí, a pak předseda Republikánů Éric Ciotti, za což jej většina strany odmítla. Takže moc nemají kde brát. Spíše si myslím, že jim většina v Národním shromáždění těsně uteče,“ odhaduje politolog Vít Hloušek.

Na druhou stranu ale politolog upozorňuje, že tradiční republikánská fronta proti krajní pravici už de facto neexistuje. „RN převzalo řadu tradičně spíše umírněně pravicových témat, zatímco Macron se – s výjimkou ekonomické a částečně zahraniční politiky – posunul spíše do levého středu. Jenže se potřebuje vymezit i vůči Nové lidové frontě. Republikáni s ním otevřeně spolupracovat nechtějí (a část je dokonce nakloněna spolupráci s RN), takže už fronta nefunguje,“ vysvětloval před prvním kolem.

Do druhého kola si nicméně dokáže představit dohodu mezi Macronem a levicí, byť se o ní spekulovalo už před prvním kolem a nefungovala. Šéf Nepoddajné Francie Jean-Luc Mélenchon už řekl, že pokud kandidát levicové koalice skončil na třetím místě, odstoupí z boje ve prospěch toho, kdo má větší šanci porazit RN. Se stejným prohlášením přišel i levicový liberál Raphaël Glucksmann.

Volební urny se uzavírají ve většině Francie v 18 hodin, ve velkých městech ale až ve 20 hodin. Teprve po uzavření poslední volební urny je možné zveřejnit první odhady.

Aktualizovali jsme o první odhady výsledků prvního kola, vyjádření politologa a o první demonstrace.