Mourský masakr spáchali vagnerovci, oznámila OSN

„Nejdříve přilétl jeden vrtulník následován střelbou z kulometů. Poté přilétly další. Vojáci obklíčili město a začali v centru města shromažďovat lidi. Během chvíle zemřelo mnoho civilistů, někteří byli chybně označeni za teroristy,“ potvrdil jeden ze svědků masakru vyšetřovatelům z OSN.

Ruská polovojenská skupina vagnerovci, vlastněná ruským oligarchou Jevgenijem Prigožinem, která se ve velké míře zapojila také do bojů na Ukrajině, primárně na východní frontě u města Bachmut, podle nejnovější zprávy OSN stála za masakrem několika set civilistů ve městě Moura v centrálním Mali.

Vyšetřování tragických událostí z března 2022 trvalo několik měsíců. Vyšetřovatelům se na základě svědectví obětí a očitých svědků podařilo hodinu po hodině zmapovat sled událostí, jež se během pěti osudových dnů ve vesnici udály, a podrobně popsat jeden z nejhorších válečných zločinů, které se skupině připisují.

Podle vyšetřovatelů je zřejmé, že během masakru bylo malijskou armádou a vagnerovci zabito přes 500 lidí. Jedná se tedy o jeden z nejkrvavějších incidentů připisovaných této polovojenské organizaci, která je známa častým porušování lidských práv během svých operací nejméně v dalších šesti afrických zemích včetně Libye nebo Mosambiku, ale i Sýrie na Blízkém východě.

Poté, co Francie a Spojené státy začaly svou pozornost směřovat mimo tento region, Rusko přišlo a zaplnilo mocenské vakuum. Režim ruského prezidenta Vladimira Putina vagnerovce v Africe využívá k upevnění svého vlivu. Jednotky pomáhají v boji proti islámským radikálům, ale asistují i při potírání demokratické opozice, která je tamním režimům nepohodlná. Podle západních vojenských odborníků Rusko vagnerovce využívá k prosazení svých ekonomických a politických zájmů napříč Afrikou. Snaha je většinou následována i širokou dezinformační kampaní.

Vojenští analytici zaznamenali nárůst násilí v každé zemi, kde byli Prigožinovi muži umístěni. Jejich kampaně jsou ale zřídka vojensky úspěšné a tamní vlády spíše tratí.

Nejlépe to potvrzuje příběh z Mosambiku. Mosambická vláda v roce 2019 najala vagnerovce k boji s radikálními islamisty. Kvůli vysokým ztrátám se však museli ze země stáhnout. Úspěch zajistila až rwandská profesionální armáda, která povstání potlačila.

Skupině je připisováno již několik válečných zločinů, často však obvinění naráží na nedostatek svědků a důkazů. Mourský masakr je však výjimka. Vyšetřovatelům se podařilo zajistit dostatek důkazů. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk popsal tato zjištění britskému listu The Guardian jako „velmi znepokojující“.

„Masové popravy, znásilňování a mučení během konfliktu představují válečné zločiny a v závislosti na okolnostech by mohly představovat zločiny proti lidskosti,“ řekl.

Malijské úřady znemožnily vyšetřovacímu týmu přístup do města, zpráva se tedy opírá o rozhovory s lidmi a satelitní snímky.

K masakru v Mouře vedl sled událostí počínající svržením bývalého maliského prezidenta Ibrahima Boubacara Keïty v roce 2020, jenž padl v nemilost důstojníků své armády, kteří mu připisovali neschopnost vypořádat se s džihádisty. V roce 2021 vládu nad zemí převzala armáda a dramaticky se přimknula k Moskvě. V rámci dohody bylo do země posláno přes tisíc vagnerovců.

Mluvčí maliské vlády označil zprávu OSN jako „zaujatou“ a „založenou na fikci“. Argumentoval tím, že vyšetřování malijských úřadů zjistilo, že během operace na zneškodnění džihádistů nebyl zabit jediný civilista, pouze ozbrojení radikálové.

Samotná operace začala na konci března 2022. Jejím oficiálním cílem bylo zneškodnit buňku islamistické radikální skupiny Katiba Macina, která měla v regionu značný vliv.

Podle očitého svědka, který v den začátku operace navštívil denní trh v Mouře, se nad městem najednou objevily vrtulníky s vojáky. Malá skupina džihádistů na vojáky, kteří vyskočili z vrtulníků, začala střílet, ale po chvíli uprchli na motorkách pryč z města.

„Když začala střelba, začali jsem utíkat do všech směrů. Malijská armáda začala střílet do běžících lidí, zabila jich tolik,“ přiznal vyšetřovatelům OSN svědek události Amadou Barry.

V následujících hodinách mělo být podle zjištění zabito nejméně 500 lidí. Předpokládá se, že 60 až 100 zabitých bylo z řad teroristů, zbytek byli neozbrojení civilisté.

Další svědci mluvili o „ozbrojených bílých mužích“, kteří mluvili neznámou řečí a veleli malijským jednotkám. Vládní dokumenty potvrdily přítomnost vagnerovců na vojenských operacích malijské armády v čase mourského masakru.

Zpráva také deklaruje, že v dalších dnech operace vojáci prohledávali dům po domu a hledali podle jejich slov „teroristy“. Do této kategorie bohužel spadali všichni, kdo měli plnovousy a dlouhé kalhoty, obojí jsou znaky náboženského vyznání. Dále vojáci zajali lidi, kteří měli modřiny na rameni, vnímali to jako známku toho, že osoba nosila zbraň nebo z ní střílela. Zajati byli dokonce ti, kteří neprojevovali strach.

Podle svědků byla skupina mužů odvedena na okraj města a tam zastřelena a poté hozena do příkopu. Zajatci byli nebývale krutě mučeni. Několik desítek žen bylo znásilněno. Vojáci, mezi nimiž byli i vagnerovci, v jednom případě například vytáhli postel z domu na zahradu a střídavě několik žen znásilňovali.

Vyšetřovatelé na konci své zprávy zdůrazňují, že i přesto, že se ve městě na konci března nacházelo asi 30 teroristů, nelze za žádnou cenu opomenout, že ve městě došlo k jasným válečným zločinům a zločinům proti lidskosti, jako jsou poprava, znásilnění nebo rabování.