Hlavní obsah

Moudrý Brežněv, mocný SSSR a ničivá svoboda slova. Co se teď učí ruští školáci

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto

Srovnání s dřívější verzí učebnic ukazuje, jak do výuky novověkých dějin prosáklo velebení éry Sovětského svazu nebo protiukrajinská propaganda.

Článek

Od 1. září se ruští středoškoláci učí dějepis podle nových jednotných učebnic. Jak už dříve uvedl jeden ze spoluautorů, poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij, v nové verzi učebnice ruských dějin byly kompletně přepracovány části o druhé polovině 20. století. Přibyly také odstavce s obhajobou ruského vpádu na Ukrajinu.

Opoziční a zahraniční média už dříve upozornila, že nová učebnice manipuluje výklad novověkých dějin a obsahuje i vyložené nepravdy.

List Kommersant, který jako jeden z mála ruských deníků projevuje jisté známky nezávislosti, nyní ukázal na konkrétních příkladech, jak se změnil předepsaný výklad ruské historie - srovnal pasáže k jednotlivým událostem nebo osobám v nové a dřívější učebnici dějepisu, která byla vydána v roce 2010.

O Stalinově smrti

2010: „5. března 1953 zemřel I. V. Stalin. Tento muž na konci svého života dosáhl zenitu moci, když na krvi a nezištném nadšení desítek milionů lidí vybudoval druhou nejmocnější světovou velmoc.“

2023: „Smrtí J. Stalina 5. března 1953 skončila celá jedna éra v životě země. Smrt dlouholetého vůdce státu vyvolala u většiny sovětského lidu zmatek, strach a upřímný smutek. Reakce ve světě byly smíšené. Spolu s lítostí a obvyklými projevy smutku v takových případech obyčejných lidí, kteří sympatizovali se Sovětským svazem a jeho vůdcem, mnohé proamerické noviny a časopisy označily zesnulého vůdce za tyrana, diktátora. Nejčastěji se však připomínal podíl Stalina na vítězství nad Německem a osvobození světa od nacistické hrozby.“

Foto: Anatolii Trofimov, Shutterstock.com

Vladimir Medinskij, poradce prezidenta Putina, který se zasadil za prokremelskou výuku historie.

O prvním kosmonautovi Gagarinovi

2010: „První družice na světě (1957) a první kosmická loď s člověkem na palubě – J. A. Gagarinem (1961) byly vypuštěny na oběžnou dráhu blízko Země. Obecně se však průmysl nadále ubíral obvyklou rutinní cestou.“

2023: „První let do vesmíru v historii lidstva se stal triumfem Sovětského svazu. Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin byl nadšeně přijat v mnoha zemích světa. Autorita SSSR vystoupila do kosmických výšin.“

O kvalitě života v době stagnace

2010: „Na zdravotní péči nebyla vynakládána více než čtyři procenta národního důchodu (ve vyspělých zemích asi 12 procent). Od roku 1970 do roku 1985 se průměrná délka života snížila o dva roky a podle tohoto důležitého ukazatele se SSSR propadl na 35. místo na světě, v kojenecké úmrtnosti pak klesl na 50. místo.

2023: „SSSR dosáhl velkých úspěchů v rozvoji vědy, školství, zdravotnictví. Tím byla zajištěna pozitivní dynamika populačního růstu a prodlužování délky života. Z hlediska úrovně vzdělání zaujímal SSSR přední místa ve světě.

O komunistickém vůdci Brežněvovi

2010: „V osobě L.I. Brežněva a jeho okruhu našla sovětská nomenklatura – státní, hospodářská, vojenská a ta nejvlivnější - stranická poslušného dirigenta jejich kolektivní vůle. Nové vedení země uvádělo do praxe svědomitě a zpravidla bez zbytečné iniciativy důležitá nařízení, které se formovaly v této úzké a všemocné vrstvě sovětské společnosti.

2023: „Projevil se jako moudrý a úspěšný lídr. Hlavním rysem politického vývoje SSSR ve sledovaném období byla stabilizace mocenského systému. Vedoucí role ve vedení byla určena pro L. Brežněva, který se při rozhodování z velké části řídil kolektivním názorem stranického aparátu.“

O „glasnosti“

2010: „Byl ohlášen kurz směrem ke glasnosti, tj. ke zmírnění cenzury médií řízených shora, k likvidaci „zvláštních depozitářů“ v knihovnách, vydávání dříve zakázaných knih atd. Brzy se ukázalo, že stranický aparát již dávno ztratil pružnost a flexibilitu a není schopen udržet tok svobody slova v souladu s oficiálně potvrzenou „socialistickou volbou“.

2023: „V podmínkách, kdy byla odstraněna všechna omezení cenzury a stát se fakticky stáhl z kontroly médií, se na občany SSSR snesla lavina destruktivních a nepřátelských informací. Bylo to nabízeno jako „svoboda slova“.

O válce v Afghánistánu

2010: „Za účelem udržení pozic v Afghánistánu se tam Moskva v roce 1979 rozhodla vyslat „omezený kontingent sovětských vojsk“ (asi 200 tisíc lidí). SSSR byl vtažen do krvavé války, která se rozvinula v malé asijské zemi s patriarchálně-kmenovým způsobem života.

2023: „25. prosince 1979 byl na žádost vlády Afghánistánu do země vyslán omezený kontingent sovětských vojsk. Jeho cílem bylo podpořit v boji afghánskou armádu proti islamistům, jejichž základny byly s pomocí Spojených států a NATO rozmístěny v sousedním Pákistánu. Západ využil přítomnosti sovětských vojsk v Afghánistánu k propagandistickým útokům na SSSR.“

Nová učebnice pozměnila také pasáže z postsovětské éry. Kriticky například hodnotí kupónovou privatizaci v 90. letech nebo vítězství Borise Jelcina v prezidentských volbách v roce 1996, které je i na západě označované jako zmanipulované.

Přitom právě během Jelcinova druhého mandátu se nynější prezident Vladimir Putin stal šéfem bezpečnostní služby FSB, později ruským premiérem a nakonec Jelcinovým nástupcem.

Doporučované