Článek
Od 1. září se ruští středoškoláci učí dějepis podle nových jednotných učebnic. Jak už dříve uvedl jeden ze spoluautorů, poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij, v nové verzi učebnice ruských dějin byly kompletně přepracovány části o druhé polovině 20. století. Přibyly také odstavce s obhajobou ruského vpádu na Ukrajinu.
Opoziční a zahraniční média už dříve upozornila, že nová učebnice manipuluje výklad novověkých dějin a obsahuje i vyložené nepravdy.
List Kommersant, který jako jeden z mála ruských deníků projevuje jisté známky nezávislosti, nyní ukázal na konkrétních příkladech, jak se změnil předepsaný výklad ruské historie - srovnal pasáže k jednotlivým událostem nebo osobám v nové a dřívější učebnici dějepisu, která byla vydána v roce 2010.
O Stalinově smrti
2010: „5. března 1953 zemřel I. V. Stalin. Tento muž na konci svého života dosáhl zenitu moci, když na krvi a nezištném nadšení desítek milionů lidí vybudoval druhou nejmocnější světovou velmoc.“
2023: „Smrtí J. Stalina 5. března 1953 skončila celá jedna éra v životě země. Smrt dlouholetého vůdce státu vyvolala u většiny sovětského lidu zmatek, strach a upřímný smutek. Reakce ve světě byly smíšené. Spolu s lítostí a obvyklými projevy smutku v takových případech obyčejných lidí, kteří sympatizovali se Sovětským svazem a jeho vůdcem, mnohé proamerické noviny a časopisy označily zesnulého vůdce za tyrana, diktátora. Nejčastěji se však připomínal podíl Stalina na vítězství nad Německem a osvobození světa od nacistické hrozby.“
O prvním kosmonautovi Gagarinovi
2010: „První družice na světě (1957) a první kosmická loď s člověkem na palubě – J. A. Gagarinem (1961) byly vypuštěny na oběžnou dráhu blízko Země. Obecně se však průmysl nadále ubíral obvyklou rutinní cestou.“
2023: „První let do vesmíru v historii lidstva se stal triumfem Sovětského svazu. Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin byl nadšeně přijat v mnoha zemích světa. Autorita SSSR vystoupila do kosmických výšin.“
O kvalitě života v době stagnace
2010: „Na zdravotní péči nebyla vynakládána více než čtyři procenta národního důchodu (ve vyspělých zemích asi 12 procent). Od roku 1970 do roku 1985 se průměrná délka života snížila o dva roky a podle tohoto důležitého ukazatele se SSSR propadl na 35. místo na světě, v kojenecké úmrtnosti pak klesl na 50. místo.
2023: „SSSR dosáhl velkých úspěchů v rozvoji vědy, školství, zdravotnictví. Tím byla zajištěna pozitivní dynamika populačního růstu a prodlužování délky života. Z hlediska úrovně vzdělání zaujímal SSSR přední místa ve světě.
O komunistickém vůdci Brežněvovi
2010: „V osobě L.I. Brežněva a jeho okruhu našla sovětská nomenklatura – státní, hospodářská, vojenská a ta nejvlivnější - stranická poslušného dirigenta jejich kolektivní vůle. Nové vedení země uvádělo do praxe svědomitě a zpravidla bez zbytečné iniciativy důležitá nařízení, které se formovaly v této úzké a všemocné vrstvě sovětské společnosti.
2023: „Projevil se jako moudrý a úspěšný lídr. Hlavním rysem politického vývoje SSSR ve sledovaném období byla stabilizace mocenského systému. Vedoucí role ve vedení byla určena pro L. Brežněva, který se při rozhodování z velké části řídil kolektivním názorem stranického aparátu.“
A new history textbook justifying Russia's war of aggression in Ukraine is now a compulsory part of the curriculum in both Russia and the occupied territories of Ukraine.
— Amnesty International (@amnesty) September 1, 2023
This is a dangerous attempt to indoctrinate future generations 👇
https://t.co/RhMbGdNa74
O „glasnosti“
2010: „Byl ohlášen kurz směrem ke glasnosti, tj. ke zmírnění cenzury médií řízených shora, k likvidaci „zvláštních depozitářů“ v knihovnách, vydávání dříve zakázaných knih atd. Brzy se ukázalo, že stranický aparát již dávno ztratil pružnost a flexibilitu a není schopen udržet tok svobody slova v souladu s oficiálně potvrzenou „socialistickou volbou“.
2023: „V podmínkách, kdy byla odstraněna všechna omezení cenzury a stát se fakticky stáhl z kontroly médií, se na občany SSSR snesla lavina destruktivních a nepřátelských informací. Bylo to nabízeno jako „svoboda slova“.
O válce v Afghánistánu
2010: „Za účelem udržení pozic v Afghánistánu se tam Moskva v roce 1979 rozhodla vyslat „omezený kontingent sovětských vojsk“ (asi 200 tisíc lidí). SSSR byl vtažen do krvavé války, která se rozvinula v malé asijské zemi s patriarchálně-kmenovým způsobem života.
2023: „25. prosince 1979 byl na žádost vlády Afghánistánu do země vyslán omezený kontingent sovětských vojsk. Jeho cílem bylo podpořit v boji afghánskou armádu proti islamistům, jejichž základny byly s pomocí Spojených států a NATO rozmístěny v sousedním Pákistánu. Západ využil přítomnosti sovětských vojsk v Afghánistánu k propagandistickým útokům na SSSR.“
Nová učebnice pozměnila také pasáže z postsovětské éry. Kriticky například hodnotí kupónovou privatizaci v 90. letech nebo vítězství Borise Jelcina v prezidentských volbách v roce 1996, které je i na západě označované jako zmanipulované.
Přitom právě během Jelcinova druhého mandátu se nynější prezident Vladimir Putin stal šéfem bezpečnostní služby FSB, později ruským premiérem a nakonec Jelcinovým nástupcem.