Článek
Ukrajina se k zodpovědnosti za výbuch, který poškodil Krymský most, oficiálně nepřihlásila. Její představitelé v prvních chvílích opatrně naznačovali, že je to právě dílo Kyjeva, a pod podmínkou anonymity to potvrdili několika západním médiím. Později kancelář prezidenta Volodymyra Zelenského tón zmírnila.
„Dobré ráno, Ukrajino,“ napsal po zveřejnění prvních zpráv o explozích na facebooku tajemník Bezpečnostní rady Ukrajiny Oleksij Danilov a popřál k narozeninám ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
„Ruská ilegální stavba se rozpadá a hoří. Důvod je jednoduchý: pokud postavíte něco výbušného, dřív nebo později to vybuchne,“ napsal na Telegramu šéf prezidentské strany Služebník lidu David Arachamija. Narážel tak na to, že Rusko Krymský most postavilo po nezákonné anexi poloostrova, tedy bez souhlasu Ukrajiny, na jejímž území stavba částečně stojí.
„Krym, most, začátek. Vše nelegální musí být zničeno, všechno ukradené musí být vráceno Ukrajině, vše okupované Ruskem musí být vyhnáno,“ napsal poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.
A právě Podoljak vzal později zpátečku. „Teď vážně. FSB a PMC (Vagnerova soukromá armáda, pozn. red.) se snaží vyřadit vedení (ruského) ministerstva obrany. Do personální změny je FSB vyřazená – nezabránila explozi Putinova mostu. Ministerstvo obrany teď může FSB vinit z budoucí ztráty (ukrajinského) jihu. Není jasné, kdo za tou explozí stojí? Náklaďák přijel z Ruska,“ napsal poradce na twitteru.
Dalším měkkým bodem je Melitopol
Pokud by poškození Krymského mostu skutečně vedlo k omezení provozu na této spojnici, zbývala by Rusům v podstatě jediná trasa, kterou by mohli zásobovat Chersonskou oblast, kde se teď intenzivně bojuje: železnice přes Melitopol. O možnosti ukrajinského úderu na tomto místě se spekuluje už delší dobu.
Podle Podoljaka začal v Rusku rozsáhlý boj o moc, ve kterém se hledá viník vojenských porážek. Výsledkem by mohlo být „přetvoření Putinova vnitřního okruhu“ nebo „zatčení jistých generálů“.
Podoljakovo tvrzení ale podkopávají kroky ruského prezidenta. Ten po explozích na mostu nařídil zpřísnit bezpečnostní opatření v okolí stavby, její ochranou přitom pověřil nikoli armádu, ale kontrarozvědku, tedy FSB. Na druhou stranu sami Rusové se ještě v létě po sérii explozí na Krymu kasali, že Ukrajinci na ohrožení mostu zkrátka nemají kapacity.
Ukrajinci mluví o velkém zatýkání v Moskvě
Krátce po Podoljakově prohlášení ukrajinská tajná služba zveřejnila informaci, že v Moskvě začalo rozsáhlé zatýkání ve vojenských kruzích. Podle Kyjeva byla zablokovaná doprava v centru metropole. Tuto zprávu nelze nezávislé ověřit a informaci o stojící dopravě vyvrací řada lidí přímo v ruské metropoli, včetně například zpravodajky italského listu Repubblica.
O neshodách a boji o moc mezi blízkými ruského prezidenta nicméně tento týden informoval například exilový ruský portál Medusa (psali jsme zde). Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov a zakladatel vagnerovců Jevgenij Prigožin čím dál častěji otevřeně kritizují vedení války pod dohledem ministra obrany Sergeje Šojgua.
Putin v poslední době projevuje větší zájem o alternativní metody válčení reprezentované právě Kadyrovem nebo Prigožinem, píše ruský server. Zatím se ale podle Medusy nezdá, že by prezident plánoval v blízké době rozsáhlé změny na nejvyšších pozicích Kremlu. V sobotu pouze Moskva oznámila jmenování nového vojenského velitele invaze na Ukrajinu Sergeje Surovikina.
Více o novém ruském veliteli zde:
Ukrajinská neochota otevřeně si připsat zásluhy za ohromný úspěch (kterým úder na Krymský most coby zásadní Putinův projekt a jeden z největších symbolů ruské agrese nepochybně pro Ukrajince je) může ale být i důsledkem snahy zmírnit ruskou pomstu.
„Dá se očekávat, že budou v Rusku zaznívat hlasy po odplatě, která může mít podobu například dalších raketových útoků na ukrajinskou civilní infrastrukturu a populační centra,“ domnívá se analytik Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, se kterým mluvily Seznam Zprávy.
Rusové už v minulosti ukázali, že po ukrajinských úspěších se nezdráhají podobnou taktiku použít. Například ve snaze zabránit postupu ukrajinských vojáků u Chersonu bombardovali přehradu a po osvobození velké části Charkovské oblasti vyvolali ve druhém největším ukrajinském městě blackout (více zde).
V Kyjevě už se nás nebojí, obávají se v Rusku
I teď se z Ruska ozývají hlasy volající po pomstě. Například Alexandr Koc, válečný zpravodaj Putinových oblíbených novin Komsomolskaja Pravda, na sociální síti Telegram vyzval k „zatlačení Ukrajiny do 18. století bez nesmyslných úvah o tom, jak to ovlivní civilní obyvatelstvo“. Jeho slova citoval americký deník The New York Times.
Válečný zpravodaj státní televize RT Jevgenij Poddubnij si zase posteskl, že v Kyjevě už se nikdo Ruska nebojí. „To se musí rychle napravit. Velitelé, šéfové zpravodajských služeb, politici kyjevského zločinného režimu pokojně spí, budí se bez bolestí hlavy a v dobré náladě, bez pochopení nevyhnutelného trestu, který je čeká za zločiny, jež spáchali,“ psal na Telegramu.
Nezůstalo ale jen u novinářů. Předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij řekl, že „následky přijdou bezprostředně“, pokud se potvrdí zodpovědnost Ukrajiny.
Analýza: Jak reálná je ruská jaderná hrozba?
Rusko má propracovanou strategii využití jaderných zbraní v případě hrozícího neúspěchu v konvenční válce. Ale prohrává na Ukrajině už dost, nebo ještě ne? Hranice, kdy by Kreml nasadil jaderný arzenál, je nejasná.
K útokům na klíčovou ukrajinskou infrastrukturu včetně elektráren, mostů nebo železnic vyzval i Sergej Mironov, lídr strany Spravedlivé Rusko, jež vytváří zdání opozice v ruském parlamentu.
Předseda komunistů, další „opoziční“ strany, Gennadij Zjuganov prohlásil, že „teroristický útok“ na Krymu by měl posloužit jako budíček. Slova o teroristické povaze ukrajinské vlády zazněla i od mluvčí diplomacie Marije Zacharovové.
Potřeba je připomenout také slova ruského prezidenta před nezákonnou anexí dalších ukrajinských regionů. „Pokud bude ohrožena územní celistvost naší země, použijeme na obranu Ruska a našeho lidu všechny dostupné prostředky. Neblafuji,“ prohlásil Putin při vyhlášení ruské mobilizace.
Ačkoli se většina analytiků domnívá, že Rusko nepoužije jaderné zbraně, tamní představitelé o nich mluví čím dál častěji. A že Putin nežertuje, prohlásil i americký prezident Joe Biden (více zde).
