Článek
O podezřeních, jež před nedávnem vyvstala po zveřejnění nových dokumentů z archivů v Bernu a Washingtonu, informoval v sobotu švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ). Izraelská tajná služba Mossad je dle deníku podezřelá z vyhrožování a bombových útoků proti několika zaměstnancům německých a švýcarských společností v průběhu roku 1981.
„Brzy vyvstalo podezření, že za těmi útoky a výhrůžkami může být Mossad. Pro Izrael by to znamenalo existenční hrozbu, pokud by se Pákistán jako první islámský stát dostal k jaderné zbrani,“ píše NZZ.
Pákistán v 80. letech úzce spolupracoval na vývoji jaderné zbraně také s Íránem. Jak informoval i web The Jerusalem Post, podíl německých a švýcarských firem, které byly většinou v roli dodavatele, na pákistánském a íránském jaderném programu je relativně dobře zmapovaný, avšak teprve nové dokumenty z archivů v Bernu a Washingtonu řádně dokreslují celkový obrázek.
Na počátku 80. let se Abdul Kádir Chán, vědec a otec pákistánského jaderného programu, pokoušel získat v Evropě potřebnou technologii a know-how k výrobě jaderné zbraně. Za tímto účelem se jeho tým sešel mimo jiné s dvěma německými inženýry Gotthardem Lerchem a Heinzem Mebusem. Setkání, která se měla odehrávat ve Švýcarsku a v Dubaji, se zúčastnil také Masud Naraghi, vedoucí Íránské komise pro jadernou energii.
Brzká snaha Spojených států o intervenci se ukázala jako neúspěšná. Vlády Německa a Švýcarska odmítly zakročit proti společnostem, jež se podílely na pákistánském jaderném programu. Často totiž dodávaly výrobky (např. vakuové ventily), které jsou používány hojně také pro civilní účely, a vlády zvolily směrem ke společnostem v tomto případě velkorysý přístup.
„Několik měsíců po neúspěšné intervenci amerického ministerstva zahraničí v Bonnu a Bernu neznámí pachatelé zaútočili s pomocí výbušnin na tři z těchto společností: 20. února 1981 na dům jednoho z členů vedení společnosti Cora Engineering Chur, 18. května 1981 na budovu továrny společnosti Wälischmiller v Markdorfu a v neposlední řadě také 6. listopadu téhož roku na kancelář již zmíněného Heinze Mebuse v Erlangenu. Všechny tři útoky se obešly bez lidských obětí. Poškozen byl pouze majetek a při posledním útoku byl zabit Mebusův pes,“ píše dále deník NZZ.
Jak vyplývá z vyšetřovacích spisů, kromě útoků byly zaznamenány také telefonické výhrůžky a zastrašování. Majitel společnosti Vakuum-Apparate-Technik Siegfried Schertler nahlásil švýcarské federální policii, že ho kontaktovala izraelská tajná služba. Několik výhrůžných telefonátů obdržel také jeho nejvyšší obchodní zástupce Friedrich Tinner. Švýcarský list cituje mimo jiné historika Adriana Hänniho. Ten tvrdí, že za bombovými útoky velmi pravděpodobně stál Mossad, avšak nezvratné důkazy pro to zatím neexistují.
Německým a švýcarským společnostem plynuly z obchodů s Pákistánem nemalé finanční zisky. Řada z těchto dodavatelů uzavřela s šéfem jaderného programu Chánem mnohamilionové obchody. Švýcarský list jmenuje například společnosti Leybold-Heraeus, Wälischmiller, Cora Engineering Chur či Vakuum-Apparate-Technik.
