Moskva zatlačila na OSN kvůli vyšetřování íránských dronů. Organizace ustoupila

Není to ani 24 hodin, co ruské síly naposledy zaútočily na Ukrajinu íránskými drony. V posledních měsících jimi míří i na civilní cíle a páchají závratné škody na kritické infrastruktuře, zejména energetických zařízeních.

Během posledních týdnů Spojené státy a evropské mocnosti naléhaly na generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese, aby nechal zahájit vyšetřování dodávek těchto dronů do Ruska. Stejný požadavek vznesl již v říjnu také Kyjev.

Vlády těchto zemí argumentují, že Rusko dodávkami z Íránu porušuje rezoluci Rady bezpečnosti. Moskva ovšem vyvinula silný tlak a díky tomu se jí podařilo – alespoň prozatím – vyšetřování zabránit, informoval izraelský server Axios.

Guterres se totiž ve zprávě ohledně iránských dronů, k níž měli novináři serveru přístup a která je předložena Radě bezpečnosti, vyhnul jakémukoli rozhodnému prohlášení. Írán dokonce ani z dodávek bezpilotních letounů do Ruska neobvinil.

Generální tajemník ve zprávě pouze potvrdil, že zprávy o íránských dronech (nasazených Kremlem na Ukrajině) obdržel mimo jiné od USA, Spojeného království, Francie i Německa.

Západní státy mají za to, že jde o porušení rezoluce, známé pod číslem 2231, která byla přijata jako součást jaderné dohody s Íránem v roce 2015.

Rezoluce zakazuje transfer „veškerých předmětů, materiálů, vybavení a zboží a technologií“ z Íránu do jiné země, pokud jej předem Rada bezpečnosti OSN neschválí. Americké a evropské mocnosti tvrdí, že tento zákaz platí pro íránské drony.

Moskva a Teherán si myslí opak.

Představitelé Íránu a Ruska zaslali Gutteresovi vyjádření, ve kterých obvinění odmítli. Zdůraznili, že i kdyby k dodávkám íránských dronů opravdu došlo, nejednalo by se o porušení rezoluce Rady bezpečnosti.

Teherán sice přiznal, že Moskvě určité množství dronů dodal, ale tvrdí, že tak učinil před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. USA ovšem disponují důkazy, že zbraně Moskva přijala až po začátku války.

„Sekretariát OSN pokračuje v plnění úkolů, které mu uložila Rada bezpečnosti. V této souvislosti je sekretariát připraven analyzovat jakékoli informace, které mu dodají členské země Rady bezpečnosti a které se týkají tématu, kterým se zpráva zabývá,“ okomentoval zprávu mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric pro izraelský server Walla!

Moskva i Teherán se postavili proti případné cestě nezávislých expertů na Ukrajinu již na podzim. Kreml v říjnu dokonce pohrozil přehodnocením spolupráce s OSN a přerušením dohody o vývozu obilí, pokud organizace misi skutečně vyšle.

Zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij generálního tajemníka vyzval, aby se OSN „zdržela jakéhokoli nelegitimního vyšetřování“. „V opačném případě budeme muset přehodnotit spolupráci s nimi (OSN), což není v ničím zájmu. Nechceme to udělat, ale jiná možnost nebude,“ řekl Poljanskij.

Obě země obvinily organizaci z toho, že nemá mandát na vyslání expertů na Ukrajinu. Íránský stálý zástupce při OSN Amir Saíd Iravání podotkl, že taková návštěva „postrádá jakýkoli právní základ“.

Rusko podle serveru Walla! uvedlo, že by k takové misi musela organizace získat souhlas Rady bezpečnosti. To je ovšem vesměs nemožné, neboť Moskva disponuje jako stálý člen právem veta.

Podle dvou západních diplomatů citovaných serverem, náměstka generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti a právního poradce OSN, však Guterres mandát na vyslání týmu expertů má. Oba rovněž poukázali na případy v minulosti, kdy tak učinila na Blízkém východě.

Západní diplomaté pak poznamenali, že Rusko vyvíjelo silný tlak na Guterrese a jeho poradce, aby vyšetřování nenařídili.

To, že aktuální zpráva neobsahuje jasný závěr, ovšem podle úředníků neznamená, že by OSN nemohla rozhodnout později, že o porušení rezoluce Rady bezpečnosti jde.

Íránské drony slouží Moskvě jako náhrada za přesně naváděnou munici. Podle západních zemí bezpilotní prostředky ruská armáda používá například při útocích na ukrajinská města a či energetický sektor napadené země, popsala agentura ČTK.

Kyjev uvedl, že ukrajinské síly sestřelily první z těchto dronů poblíž města Kupjansk v Charkově už v září. Rusko podle fotografií zveřejněných ukrajinskými úřady drony Šáhid přejmenovalo a označilo je názvem „Geran“.

Využití modelů Šáhid potvrdila i francouzská agentura AFP. Otevřeně o přítomnosti dronů mluví i Bílý dům, jeho mluvčí Karine Jean-Pierrová řekla, že existují důkazy o jejich využití proti „civilním i vojenským cílům“.

Írán se (podobně jako Rusko) ocitl v mezinárodní izolaci. Sankce západních zemí na něj míří nejen kvůli vojenské podpoře Moskvy, ale i kvůli potlačování protivládních protestů, které odstartovalo úmrtí mladé Íránky kurdského původu Mahsá Amíníové v policejní vazbě.

Bezpečnostní partnerství mezi Moskvou a Teheránem se tak prohlubuje, podle vysokého amerického představitele ohrožuje prohlubující se aliance Blízký východ i zbytek světa, napsal deník The Washington Post.

Bidenova administrativa již dříve tvrdila, že na Ruskem okupovaný Krym odjely desítky íránských techniků a Rusové byli vysláni do Íránu, aby získali instrukce o používání dronů, připomněl list.

Podle britského ministerstva obrany nyní spolu státy připravují výstavbu výrobní linky na íránské drony v Rusku. Moskva podle západních rozvědek nasadila jen do konce listopadu na Ukrajině už zhruba 400 bezpilotních prostředků íránské výroby.