Moskva pro svou věc bravurně využívá půdu OSN

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Poslední měsíc je v Radě bezpečnosti OSN rušno. Rusko, které je jedním z jejích stálých členů a drží tak přednostní práva, svolalo opakovaně její mimořádná zasedání. Zatímco samo válčí na Ukrajině, kritizuje na půdě OSN Západ.

V Česku získalo pozornost zejména zasedání z konce loňského roku, kde si Moskva stěžovala na ostřelování ruského Bělgorodu ukrajinskými silami. Vyzvala i k účasti Česka kvůli dodávkám zbraní napadené zemi.

V pátek pak využila Moskva své právo znovu. Svolala Radu poté, co Spojené státy společně s Británií zasáhly proti jemenským povstalcům, kteří napadali námořní přepravu na klíčové obchodní trase v Rudém moři.

„Jedná se o další vojenskou agresi kolektivního Západu, která se přidává na dlouhý seznam jejich nájezdů na dlouho trpící Blízký východ,“ zdůvodnil svolání orgánu Vasilij Něbenzja, který v OSN zastupuje zemi, jež vyvolala největší evropský konflikt od druhé světové války.

Nynější dění v Radě bezpečnosti tak dokládá rostoucí geopolitické soupeření mezi velmocemi, zejména Spojenými státy a Ruskem.

„Rusko tím chce dát najevo, že i z jeho pohledu západní velmoci, konkrétně Spojené státy a Velká Británie, také porušují mezinárodní právo a normy,“ vysvětluje odborník na mezinárodní vztahy Jan Karlas z Univerzity Karlovy. Současně jde podle experta i o diplomatický vzkaz Íránu, který zůstává jedním z blízkých spojenců Moskvy.

Rada bezpečnosti zůstává jedním z posledních míst v mezinárodních institucích, kde má Moskva velké slovo. Využívání orgánů OSN ve prospěch zájmů Moskvy kritizuje i řada západních představitelů také proto, že jedním z deklarovaných cílů instituce je zachovat mír ve světě.

Jen krátce poté, co byl na ruského prezidenta Vladimira Putina loni vydán mezinárodní zatykač pro podezření ze spáchání válečných zločinů, předsedalo Rusko Radě bezpečnosti.

Paradoxně orgán „vedlo“ na základě systému rotace i v únoru 2022, kdy zahájilo invazi na Ukrajinu. Pokud je účelem OSN předcházet velkým válkám, současný přístup zjevně nefunguje, okomentoval to novinář soustředící se na OSN J. Alex Tarquinio pro časopis Foreign Policy.

Prominentní pozice Moskvy v OSN je ostatně dlouhodobě předmětem kritiky. Od začátku invaze v únoru 2022 Rusko využívá svého postavení jednoho z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN k tomu, aby blokovalo snahy o ukončení války.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s tím po začátku invaze vyzval Radu bezpečnosti, aby se zreformovala nebo „úplně rozpustila“ a obvinil ji, že nepodnikla dost, aby zabránila ruské invazi. Vyzval také, aby byl Rusku odebrán status člena.

Namísto toho proběhla na půdě Rady bezpečnosti Moskvou svolaná debata o údajné rusofobii nebo obviňování ze sabotáže plynovodu Nord Stream v Baltském moři.

„Na nynější stav OSN se můžeme dívat jak pozitivně, tak negativně. Na jednu stranu ty vztahy jsou teď na bodu mrazu, jsou velmi napjaté. Rusko a Spojené státy se vzájemně obviňují z nevybíravého chování na mezinárodním poli a ty vztahy jsou rozhodně nejhorší za posledních 30 let,“ vysvětluje Karlas. Na straně druhé ovšem považuje za pozitivní, že se v kontextu války na Ukrajině vůbec představitelé v Radě bezpečnosti schází.

S využíváním práva veta a svoláváním Rady bezpečnosti má nicméně Moskva, ale i další stálí členové, četné zkušenosti i z minulosti.

„Kdykoli dojde ke krizi, do níž je přímo zapojena některá z velmocí, rada se vždy dostane do slepé uličky. Tak tomu bylo v 60. letech 20. století v souvislosti s kubánskou krizí. Platilo to, bohužel velmi smutně, opakovaně v posledních deseti letech v případě Sýrie a platí to i dnes v případě Ukrajiny,“ připomněl pro americkou stanici NPR Richard Gowan působící v organizaci International Crisis Group, kde se zabývá OSN.

K střetům na diplomatickém poli dochází i v souvislosti s válkou v Gaze, kdy Rada bezpečnosti dosud nezaujala jednotný postoj ke konfliktu. Podle deníku The Washington Post tak připomíná situace na půdě OSN období studené války, kdy se Washington a Moskva vzájemně ze všeho obviňují.

Rusko, jakožto stálý člen Rady bezpečnosti OSN, má právo svolávat schůze a předkládat otázky k diskuzi. Takový status drží rovněž USA, Velká Británie, Francie a Čína už od založení organizace.

O svou pozici Rusko přitom jen tak nepřijde a celá organizace se tak dostává do patové situace. „Je v tom ironie. V Chartě OSN je článek, který říká, že země mohou být z OSN vyloučeny úplně. K tomu je však třeba získat doporučení Rady bezpečnosti a Rusko může využít svého práva veta a doporučení zablokovat. Takže jste v pasti,“ vysvětlil Gowan.

Reforma instituce ovšem není podle Karlase v tuhle chvíli na stole i vzhledem ke zhoršeným vztahům mezi velmocemi.

„Jak ale víme z historie, ty velké krize mohou překvapivě přinášet změnu, i když to na první pohled nevypadá. Právě po útoku na Ukrajinu se začaly objevovat třeba reformní návrhy i ze strany Spojených států, které předtím měly velice vlažný postoj k jakékoliv reformě,“ upozornil.

Západ se nicméně snaží vliv Ruska snižovat alespoň v jiných částech organizace, kde jsou mocenské váhy rozložené jinak. Například Valné shromáždění, v němž žádné právo veta není, přijalo již pět rezolucí kritizujících ruskou invazi na Ukrajině. Ačkoliv nejsou samotné rezoluce nijak právně závazné, mají minimálně politickou váhu.

Po začátku invaze bylo Rusko také vyloučeno z Rady OSN pro lidská práva. Na podzim se tam pak pokoušelo vrátit, ale v hlasování zůstalo v závěsu až za Bulharskem a Albánií.