Článek
Začátkem října prezident Vladimir Putin během tradičního vystoupení na Valdajském diskuzním klubu naznačil, že Rusko by „teoreticky“ mohlo odstoupit od Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek. Dodal, že záleží na rozhodnutí Státní dumy.
Tento týden poslanci dolní komory ruského parlamentu jednomyslně schválili zákon, kterým se Rusko ze závazků smlouvy vyvazuje. Příští týden by k tomu mohla přistoupit i Rada federace, tedy horní komora.
Plánuje Moskva provést test jaderné bomby, například „někde nad Sibiří“, jak nedávno prohlašovala známá prokremelská propagandistka Margarita Simonjanová? Nebo jde spíše o způsob, jakým chce Kreml odradit Západ od zásobování Ukrajiny vyspělými zbraněmi?
Sám Putin na Valdajském klubu poznamenal, že Rusko testování jaderných zbraní nepotřebuje, mohlo by však napodobit Spojené státy, které zmíněnou smlouvu podepsaly, ale neratifikovaly v Kongresu. Moratorium na jaderné zkoušky nicméně USA dlouhodobě dodržují.
Podle předního experta na jaderné odzbrojení v Česku Michala Smetany z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy jde ze strany Moskvy spíše o formu nátlaku.
„V současné chvíli je namístě to vnímat především jako součást nátlakové strategie a politické gesto než jako rozhodnutí, které nezvratně povede k obnovení jaderného testování,“ uvedl Smetana pro Seznam Zprávy.
Návrat k jaderným testům
Na základnách mocností vyrostla nová zásobovací zařízení, tunely i silnice. Provoz v jejich blízkosti zhoustl. CNN s odkazem na experty odhaduje, že se země chystají znovu testovat jaderné zbraně.
Na druhou stranu podle analytika platí, že rozhodnutím Dumy si Rusko uvolnilo ruce k provedení jaderné zkoušky, pokud by se pro ni rozhodlo.
Smetana potvrdil, že ruská invaze na Ukrajinu a vlekoucí se válka se neprojevily jen novou vlnou řečí o možném nasazení jaderných zbraní, ale také celkovým oslabením mezinárodní kontroly zbrojení.
„Tou hlavní ranou je formální pozastavení ruské účasti na bilaterální smlouvě Nový START (o snížení počtu strategických zbraní, pozn. red.), která byla po kolapsu Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu v roce 2019 tím posledním formálním instrumentem, který limitoval velikost jaderných arzenálů obou jaderných velmocí,“ zdůraznil expert. Rusko svoji účast na smlouvě pozastavilo letos v únoru.
Rusko a smlouva Nový START
Putin v únoru oznámil pozastavení účasti na poslední dosud fungující rusko-americké smlouvě regulující jaderné zbraně. Podle analytika není třeba panikařit, z pohledu mezinárodní bezpečnosti se však jednalo o špatnou zprávu.
Na nejasný osud smlouvy Nový START upozornili tento týden také analytici Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI). Připomněli, že to je poslední smlouva omezující jaderné arzenály Ruska a Spojených států, které dohromady tvoří téměř 90 procent všech jaderných zbraní na světě. Platnost smlouvy přitom vyprší v roce 2026 a žádná jednání o nové smlouvě se nevedou.
Smetana doplnil, že stávající smlouvu už není možné znovu prodloužit.
„Pokud budou mít obě dvě strany vůli pokračovat v nějakém podobném kontrolně-zbrojním režimu po únoru 2026, kdy smlouva definitivně vyprší, budou muset vyjednat a podepsat buď novou smlouvu, nebo alespoň nějaké méně formální aranžmá s podobným cílem,“ uvedl odborník na jaderné zbraně.
„Každopádně platí, že ačkoliv je v zájmu obou jaderných velmocí dosáhnout nějaké vzájemné regulace, politicky je vzájemné vyjednávání velmi citlivou otázkou a je namístě být ohledně úspěchu takového konání velmi skeptický,“ dodal Smetana.
