Článek
Moskva v pátek zveřejnila návrhy dvou dokumentů s bezpečnostními zárukami, jež požaduje od USA a NATO. Zahrnují mimo jiné závazek aliance, že se nerozšíří o Ukrajinu a že upustí od vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii.
Podle náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova ale postoj USA a NATO k těmto návrhům zatím není příliš povzbudivý.
Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová v pátek řekla, že Spojené státy návrhy viděly, nehodlají vůči nim však zaujímat postoj bez koordinace s Evropou.
Aliance zase o den dříve ubezpečila své partnery na Ukrajině a v Gruzii, že stále platí rozhodnutí z roku 2008, kdy summit NATO těmto dvěma zemím přislíbil možnost budoucího členství.
Rusko tvrdí, že reaguje na to, co považuje za ohrožení vlastní bezpečnosti vyplývající ze stále těsnějších vztahů Ukrajiny se Severoatlantickou aliancí a z jejího záměru vstoupit do NATO. Podle Moskvy soubor bezpečnostních záruk obsažený ve dvou dokumentech, které navrhla Washingtonu, je způsob, jak zmírnit napětí v Evropě a vyhnout se vojenské konfrontaci.
Ruští představitelé dali najevo velký zájem o to, aby jednání s USA o navržených bezpečnostních zárukách začala co nejdříve. Rjabkov ale podle médií v pátek sdělil, že příliš velké nadšení pro to na druhé straně vidět není. „Zatím nemáme důvod říkat, že jsou USA připravené začít jednat, jak navrhujeme doslova od zítřka, protože to déle odkládat nelze,“ řekl na tiskové konferenci zástupce šéfa ruské diplomacie.
Moskva krom jiného požaduje od Spojených států závazek, že nebude vytvářet základny na území států, které byly součástí bývalého Sovětského svazu a nejsou členy NATO. USA by také podle představ Kremlu nesměly s těmito bývalým sovětskými republikami rozvíjet dvoustrannou vojenskou spolupráci.
Ruský návrh příslušné dohody rovněž například počítá s tím, že Rusko a USA na sebe vzájemně nebudou pohlížet jako na protivníka a že budou řešit spory mírovou cestou, nikoli vojensky. Moskva a Washington by se přitom měly domluvit na tom, že nebudou vytvářet hrozby pro bezpečnost druhé strany.
Mezi dalšími požadavky je například nerozmisťování raket středního a krátkého doletu, které by mohly zasáhnout území druhé strany. Vojenská cvičení v dohodnutých oblastech u hranic by měla mít omezený rozsah a strany by se o svých manévrech celkově měly pravidelně informovat. Vytvořit by se rovněž měly horké linky pro komunikaci v naléhavých případech.
„Po desetiletí jsme o otázkách bezpečnosti s Ruskem úspěšně vyjednávali. Není žádný důvod, abychom v této cestě nemohli pokračovat, ale budeme to dělat ve spolupráci a v součinnosti s našimi evropskými spojenci a partnery,“ řekla Psakiová novinářům.
„Nebudeme dělat žádné kompromisy ohledně základních principů evropské bezpečnosti, zejména ohledně toho, že všechny země mají právo zvolit si svou vlastní budoucnost a svou vlastní zahraniční politiku, aniž by byly vystaveny vnějšímu nátlaku,“ dodala.
