Článek
Každá zahraniční firma, která bude odteď chtít opustit Rusko a prodat svá aktiva v zemi, bude muset ruskému státu poskytnout přímý finanční dar. Tento měsíc o tom rozhodla ruská vládní komise pro kontrolu zahraničních investic.
Krok ruských úřadů pravděpodobně zvýší tlak na západní společnosti, které Rusko ani po více než roce od zahájení ruské invaze na Ukrajinu neopustily, píše server Financial Times, který na rozhodnutí zveřejněné v pondělí upozornil. Výrazně ovlivní zejména stovky firem, jež daly najevo, že odchod z Ruska plánují, ale zatím ho nestihly dokončit.
Zahraniční firmy působící v Rusku budou mít odteď pouze dvě možnosti. Buď se rozhodnou čelit kritice za to, že v zemi, která napadla sousední stát, nadále podnikají, nebo Rusko opustí a nemalou částkou přispějí do jeho státní kasy.
Odcházející firmy budou muset na základě nových pravidel Rusku poskytnout „dobrovolný příspěvek“ ve výši minimálně pěti procent své tržní hodnoty, píše s odkazem na rozhodnutí list Kommersant.
V případě prodeje svých aktiv se slevou menší než 90 procent by nerezidenti měli do státního rozpočtu přispět nejméně pěti procenty z jejich tržní hodnoty. V případě, že sleva přesáhne 90 procent, by pak příspěvek měl činit nejméně deset procent, vysvětluje agentura ČTK.
Rozhovor s analytikem
Ruský prezident Vladimir Putin o víkendu oznámil plán rozmístit jaderné zbraně na území Běloruska. Analytici, kteří dlouhodobě sledují Bělorusko přes satelitní snímky, si zatím nevšimli budování základny pro jaderné zbraně. To ale neznamená, že je to vyloučené, uvedl pro Seznam Zprávy analytik Michal Smetana.
Podle Natalji Šapovalové z analytického centra Kyjevské ekonomické školy není krok ruských úřadů ničím překvapivým. Schylovalo se k němu od léta, tvrdí. „To jen zdůrazňuje, že by se společnosti měly rozhodovat rychleji, protože v budoucnu to nebude snazší,“ míní Šapovalová.
Celá řada západních firem se z Ruska poté, co ruský prezident Vladimir Putin loni v únoru odstartoval invazi na Ukrajinu, stáhla. Spousta dalších v zemi ale i nadále zůstává. Některé dobrovolně, jiné proto, že uvázly ve složitém procesu schvalování ruských úřadů.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak minulý měsíc uvedl, že ruský trh od začátku války opustilo pouhých devět procent z celkových 1500 světových firem. Poznamenal, že v zemi nadále působí například firmy Nestlé, Procter & Gamble, Siemens, Pfizer, Philip Morris, Bayer, Acer, Credit Suisse, Lenovo nebo Asus.
„Neodejít z Ruska za rok války - to není náhoda, ale vědomé stanovisko. Kolektivní Západ, jehož trh je pro nadnárodní korporace důležitější než Rusko, by měl ukázat tvrdý postoj,“ vzkázal na sociální síti Telegram Podoljak.
Až doteď měly firmy, které chtěly Rusko opustit, dvě možnosti, jak odchod provést. Buď mohly do ruské kasy vložit „dobrovolný“ příspěvek ve výši 10 % hodnoty prodeje, nebo odsouhlasit, že bude platba z prodeje poboček v Rusku o několik let odložena.
„Mnoho společností chtělo z Ruska odejít co nejrychleji, a tak se rozhodly pro tuto desetiprocentní daň a hotovost hned, místo nejistoty spojené s odloženou platbou,“ uvedla pro Financial Times osoba, která se podílela na nedávné transakci při odchodu jedné z firem.
Na základě nového rozhodnutí firmy o možnost výběru přicházejí. Pokud chtějí opustit Rusko, musí zkrátka přispět do ruského státního rozpočtu. Podle zdroje Financial Times momentálně o odchod ze země usilují přibližně dva tisíce firem.
