Rusko se mstí za útok na ropné plošiny. Ostřelovalo letiště v Oděse

Ukrajina bude možná potřebovat zahraniční podporu ve výši až jednoho bilionu eur (24,69 bilionu korun) na obnovu po válce. Podle agentury Bloomberg to řekl šéf Evropské investiční banky (EIB) Werner Hoyer.

„Uvádím bilion, protože jsem ve veřejném prostoru viděl částky, které považuji za zcela nerealistické vzhledem k míře destrukce na Ukrajině,“ řekl Hoyer na tiskové konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Uvedl také, že v poskytnutí financí Ukrajině bude muset Evropa „sehrát největší roli“.

O plánu ukrajinské obnovy a případném ukrajinském členství v Evropské unii budou tento týden hovořit evropští lídři na dvoudenním unijním summitu, který začne ve čtvrtek v Bruselu. Právě Evropská investiční banka, instituce Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů, by mohla sehrát hlavní roli v dodávání peněz válkou zmítané zemi, podotkla agentura Bloomberg. V polovině května Evropská komise navrhla balík finanční pomoci Ukrajině ve výši přibližně pět miliard eur měsíčně (123,46 miliard korun).

Ruské invazní jednotky obsadily několik obcí u Severodoněcku a Lysyčansku, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské úřady. Oblastní gubernátor uvedl, že ruští vojáci obsadili obec Toškivka, která se nachází jižně od Severodoněcku. Ukrajinský generální štáb ve své večerní svodce sdělil, že se ruské vojsko zmocnilo vesnic Pidlisne a Myrna Dolyna, které leží více na západ.

„Bohužel nepřítel na ni vyslal obrovské množství výzbroje a vojáků a Toškivku obsadil,“ řekl gubernátor Serhij Hajdaj podle Reuters v ukrajinské televizi, a potvrdil tak předchozí zprávy o její okupaci. Proruští separatisté o dobytí Toškivky informovali už v pondělí.

Ukrajinský generální štáb večer zároveň připustil, že ruské invazní jednotky zaznamenaly částečný úspěch v oblasti u obce Hirske.

Žijeme ve strachu a nevíme, zda nebude oficiálně vyhlášena třetí světová válka, prohlásil dnes na závěr dvoudenní konference Evropského židovského sdružení (EJA) v Budapešti viceprezident federace židovských komunit na Ukrajině, rabín Raphael Rotman. Popsal, jak z Ukrajiny pomohl evakuovat několik židovských rodin, včetně 96letého muže, který v mládí musel prchat před nacisty. Závěr konference byl věnován pietě za oběti holokaustu.

„Svět čelí velké nejistotě. Žijeme ve strachu. Nevíme, zda bude oficiálně vyhlášena třetí světová válka, nebo zda bude pokračovat jako neoficiální,“ uvedl Rotman.

„My na Ukrajině tu zkázu vidíme a cítíme. Je důvod, proč o tom, co se děje na Ukrajině, moc často veřejně nehovořím. Je těžké o tom mluvit. Miliony lidí byly vysídleny v rámci Ukrajiny nebo z ní musely uprchnout. Tisíce lidí byly na Ukrajině, kterou 29 let nazývám svým domovem, zabity. Z tisíců dětí se stali uprchlíci. Židovské komunity na Ukrajině žijí v témže zlém snu,“ doplnil s tím, že on sám ani jeho kolegové neočekávali, že budou muset plánovat evakuace mladých lidí a seniorů, kteří čelí raketové palbě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsal zákon o ratifikaci Istanbulské úmluvy, čímž se završil proces jejího přijetí na Ukrajině. Zelenskyj zároveň podtrhl, že Ukrajina se hlásí k evropským hodnotám. Děje se tak v době, kdy Ukrajina usiluje o udělení kandidátského statusu na členství v Evropské unii a zároveň je ve válce s Ruskem.

„Zákon o ratifikaci Istanbulské úmluvy podepsán. Jeho hlavní smysl je jednoduchý, ale nesmírně důležitý. Je to povinnost chránit ženy před násilím a různými formami diskriminace,“ napsal Zelenskyj na instagramu.

Istanbulská úmluva je mezinárodní dohodou Rady Evropy. Odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky či stalking a usiluje mimo jiné o zajištění genderové rovnosti. Státy se v ní zavazují k uzákonění odpovídajících opatření.

„Nejméně 15 civilistů dnes přišlo o život při ruském ostřelování v Charkovské oblasti,“ uvedl večer oblastní gubernátor Oleh Syněhubov. Dalších 15 lidí je podle něj zraněných. Charkov, druhé největší ukrajinské město, které se nachází na severovýchodě země, zažil intenzivní ruské ostřelování během prvních týdnů ruské vojenské agrese v zemi.

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland dnes při návštěvě Ukrajiny potvrdil závazek Spojených států usilovat o identifikaci, zatčení a stíhání lidí zapojených do válečných zločinů a zvěrstev během ruské invaze. Uvedla to agentura Reuters, podle níž se Garland setkal poblíž západoukrajinského Lvova s generální prokurátorkou východoevropské země Irynou Venediktovovou a oznámil vznik týmu, jenž se bude věnovat vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině.

„Amerika a celý svět viděly mnoho hrůzných záběrů a četly srdcervoucí svědectví o brutalitě a smrti, které jsou důsledkem nespravedlivé ruské invaze na Ukrajinu,“ uvedl Garland. „Není kam se schovat. My a naši partneři se vydáme jakoukoli možnou cestou, abychom zajistili, že lidé zodpovědní za tato zvěrstva budou pohnáni k odpovědnosti,“ řekl novinářům ministr.

Británie se obrátila na Rusko kvůli kauze dvou Britů, kteří byli zajati na Ukrajině a tento měsíc si před soudem proruských separatistů vyslechli verdikt smrti. Podle agentury TASS o tom informoval ruský velvyslanec v Británii Andrej Kelin. Velvyslanec uvedl, že britská nóta adresovaná Rusku ale svou formou nevzbuzuje u ruské strany chuť k součinnosti.

Britské úřady tvrdí, že odsouzení britští občané Aiden Aslin a Shaun Pinner působili na Ukrajině coby příslušníci ukrajinské armády, a proto se na ně vztahuje ženevská úmluva. Ta mimo jiné zakazuje, aby zajatí vojáci byli souzeni za obvyklé vojenské činy. Proruští separatisté z neuznané Doněcké lidové republiky (DNR), kde se soud odehrál, ale tvrdí, že Britové bojovali na Ukrajině jako žoldnéři.

„Můžu říci, že se na nás Britové obrátili. Zaslali nótu, plnou výlučně arogantních a poučných formulací. Dopis nevzbuzuje přání v těchto otázkách spolupracovat,“ uvedl ruský velvyslanec. Diplomat doplnil, že Británie by se v této otázce měla obrátit spíše na úřady Doněcké lidové republiky, kde se oba odsouzení nacházejí.

Sérii tajných misí, při kterých se od března do května dostávaly ve vysoké rychlosti a těsně nad zemí ukrajinské vrtulníky k obráncům mariupolských oceláren Azovstal, oslavují na Ukrajině jako jedny z nejvíce hrdinských skutků čtyřměsíční války. Napsala to dnes agentura AP, která poznamenala, že všechny detaily o sedmi zásobovacích a záchranných výpravách ještě nebyly zveřejněny. Na základě několika svědectví však AP nyní popsala jeden z posledních letů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poskytl první informace o utajených a nebezpečných misích teprve poté, co se přes 2 500 ukrajinských obránců, kteří zůstávali v Azovstalu, začalo v květnu vzdávat ruským invazním silám. Stanici ICTV řekl, že piloti létali za nepřátelskou linii, aby ukrajinským bojovníkům dopravili potraviny, vodu, léky, zbraně a na zpáteční cestě odvezli zraněné.

Ukrajinská armáda už má k dispozici německé samohybné houfnice PzH 2000, které Berlín poskytl Kyjevu, i vojáky s odpovídajícím výcvikem pro jejich obsluhu. Na sociálních sítích to dnes uvedl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

„V ukrajinském dělostřeleckém arzenálu jsou nově německé Panzerhaubitze 2000 (PzH 2000) i s vycvičeným ukrajinským personálem,“ napsal Reznikov.

„Naši dělostřelci rozžhaví bitevní pole,“ doplnil a připojil snímek houfnic v akci.

Ukrajinský ministr obrany upřesnil, že jde už o šestý typ dělostřelecké zbraně ráže 155 mm, který posílil ukrajinskou obranu. Ministr zároveň poděkoval Německu a německé ministryni obrany Christine Lambrechtové za podporu a uvedl, že s ní počítá i v budoucnu.

Internetová stránka britského listu The Telegraph byla dnes v Rusku zablokována, informovala agentura Reuters. Vyplývá to z dat ruského cenzurního úřadu Roskomnadzoru, který jednal na žádost generálního prokurátora. Důvodem jsou „nepřesné informace“ o ruských vojenských operacích na Ukrajině publikované na webu The Telegraph.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Rusko vyvíjí tlak na média, která o invazi informují jinak než jako o „speciální vojenské operaci“. The Telegraph píše, že je prvním britským listem, který byl v Rusku zablokován.

„Veškerou naši naději vkládáme do hladomoru… hladomor teď začne a oni zruší sankce a budou s námi kamarádit, protože si uvědomí, že je nemožné s námi nekamarádit,“ uvedla šéfredaktorka ruské mediální sítě RT a Sputnik Margarita Simonjanová na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru.

Ruské ozbrojené síly zaútočily střelami Oniks na letiště u Oděsy na jihu Ukrajiny, kde zničily hangár s bezpilotními letouny, oznámila dnes ruská média s odvoláním na ministerstvo obrany. To zdůraznilo, že akce byla odvetou za pondělní ukrajinský útok na vrtné plošiny těžící zemní plyn u anektovaného Krymu.

Jižní velitelství ukrajinských sil podle oděského serveru Dumskaja uvedlo, že Rusové v pondělí vystřelili na Oděsu devět střel Oniks. Při náletu přišel o život hlídač skladu s potravinami. Střely také poškodily obytné domy a zasáhly pusté prostranství mezi hřbitovem a průmyslovou zónou.

Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruská invaze na Ukrajinu dosud zničila 20 až 30 procent veškeré infrastruktury, odhadl v dnešním rozhovoru s listem Le Monde ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. Škody na ukrajinské infrastruktuře podle něj přesahují 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).

„Odhadujeme, že bylo zničeno mezi 20 až 30 procenty veškeré infrastruktury: silnice, mosty, přístavy, železnice, letiště,“ uvedl Kubrakov. Z hlediska budov jsou nejvíce poškozená města jako Mariupol, Charkov, Černihiv, Severodoněck a Lysyčansk. O domov přišlo na 320.000 lidí a „další se očekávají“, dodal ministr, podle kterého je například Mariupol kompletně srovnaný se zemí.

Afrika je rukojmím ruské invaze na Ukrajinu v době, kdy katastroficky rostou ceny potravin, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na zasedání Africké unie (AU). Trvalo několik týdnů, než Zelenskyj dostal možnost oslovit africký kontinent, kde žije 1,3 miliardy lidí. Mnohé ze zemí totiž udržují úzké vazby s Ruskem a nepodpořily ani rezoluci Valného shromáždění OSN odsuzující invazi na Ukrajinu, píše dnes agentura AP.

Ukrajina a Západ doufají, že se jim podaří tyto proruské vazby oslabit. Zdůrazňují proto, že za dramatický nedostatek pšenice, oleje a prudký nárůst cen potravin a pohonných hmot na africkém kontinentu může Rusko. Ruskou blokádu ukrajinského vývozu označil v pondělí za válečný zločin i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell.

„Snaží se vaše utrpení využít k tomu, aby vytvořili nátlak na demokratické státy, které sankce na Rusko uvalily,“ řekl v pondělí Zelenskyj během jednání za zavřenými dveřmi AU, jejíž představitelé se nedávno v Rusku setkali s prezidentem Vladimirem Putinem. Zopakovali i tvrzení Moskvy, že za krizi v oblasti potravinové bezpečnosti mohou částečně západní sankce.

Nejméně sedm zraněných si dnes na severovýchodě Ukrajiny vyžádalo ostřelování Charkova ruským dělostřelectvem, uvedl na svém webu list RBK-Ukrajina s odvoláním na šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova.

„Okupanti znovu ostřelují obytné čtvrti v Charkově a uplatňují teror vůči civilnímu obyvatelstvu!“ uvedl Syněhubov. „Podle předběžných údajů utrpělo sedm civilistů zranění,“ dodal.

Gubernátor vyzval obyvatele druhého největšího ukrajinského města k maximální opatrnosti, do ulic by měli vycházet jen v opravdu nezbytných případech. „Nyní je to krajně nebezpečné!“ varoval.

Německá vláda zveřejnila kompletní přehled vojenské podpory Ukrajině. Od začátku války Německo zemi poskytnulo například 3 tisíce nábojů „Panzerfaust 3“ a 900 rukojetí, 14 900 protitankových min, 500 protiletadlových raket STINGER, 2 700 protiletadlových raket STRELA nebo 16 milionů kusů střeliva pro ruční zbraně.

Rusko bude dál posilovat své ozbrojené síly, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin při tradičním setkání se absolventy vojenských škol v Kremlu. Šéf státu, který je současně vrchním velitelem ozbrojených sil, připustil, že Rusko nyní prochází zkouškami, ale je přesvědčen, že všechny potíže země překoná.

„Budeme pokračovat v rozvíjení a posilování našich ozbrojených sil, s přihlédnutím k možným vojenským hrozbám a rizikům,“ řekl Putin v projevu vysílaném naživo televizí. „Není pochyb, že budeme ještě silnější,“ zdůraznil.

Jednotky podle Putina již začaly dostávat nové systémy protivzdušné a protiraketové obrany S-500 a do konce roku bude do bojové pohotovosti zařazena první nová mezikontinentální raketa Sarmat. Oba tyto zbraňové stystémy nemají podle Putina ve světě obdoby.

Ukrajina plánuje uspořádat v evropských metropolích výstavu zničené ruské vojenské techniky. Informovala o tom agentura Bloomberg, která zároveň poznamenala, že se Kyjev snaží udržet pozornost veřejnosti u ruské vojenské agrese v zemi. Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova chce Ukrajina vystavit zničenou ruskou techniku ve Varšavě, Berlíně, Paříži, Madridu a Lisabonu.

„Pomůžeme zajistit, aby byly ruské tanky v Evropě, ale jako vraky,“ řekl polské stanici Polsat News Reznikov, který zároveň obvinil Kreml z imperiální politiky.

Nejprve má být technika ruských invazních sil, kterou zneškodnily ukrajinské ozbrojené síly na svém území, vystavena v polské metropoli. To už podle stanice TVN 24 potvrdil šéf kanceláře polského premiéra Michal Dworczyk.

Dva Američané zajatí ruskými vojáky na Ukrajině jsou ve vazební věznici na území separatistické Doněcké lidové republiky (DNR), oznámila dnes ruská agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek DNR. Rusové označují oba zajatce, kteří dříve sloužili v amerických ozbrojených silách, za žoldnéře. Podle západního tisku oba muži sloužili jako dobrovolníci v jednom z útvarů pravidelné ukrajinské armády.

„Dva američtí žoldnéři Alexander Drueke a Andy Huynh, kteří byli zajati na Ukrajině, jsou v Doněcku,“ řekl zdroj Interfaxu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí potvrdil zajetí dvou Američanů na Ukrajině. Peskov oba muže označil za žoldnéře, na které se nevztahují Ženevské konvence. Účastnili se podle něj nezákonných aktivit na území Ukrajiny a musí být pohnáni k odpovědnosti za své zločiny.

Počet uprchlíků, kteří do Ruska utekli před válkou z Donbasu a dalších částí Ukrajiny, překročil dva miliony osob. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek.

„Podle posledních údajů ruské hranice překročily více než dva miliony lidí, včetně 323 000 dětí. Polovina z nich jsou občané (separatistické) Doněcké a Luhanské lidové republiky,“ řekl zdroj.

Úřady v územích v Donbasu, jež jsou od roku 2014 s ruskou pomocí ovládána separatisty, začaly evakuovat zejména ženy, děti a seniory do Ruska zhruba týden před ruskou invazí na Ukrajinu 24. února. Ukrajinské úřady a média upozorňují na nucené vysídlování Ukrajinců z okupovaných území do často velice odlehlých končin Ruska.