Moskva odmítá pustit Brazilce k vyšetřování pádu Prigožinova letadla

Příčina havárie letadla Embraer Legacy 600, při níž zemřel zakladatel a šéf Vagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, zůstává nadále neznámá. Ruské úřady, které incident vyšetřují, odmítají zapojení brazilských orgánů, pod které spadá havarované letadlo. Ty totiž žádají prošetření incidentu v rámci mezinárodních pravidel, informovala agentura Reuters.

Pád stroje nepřežil nikdo z deseti lidí na palubě. Podle předchozích informací byli na seznamu cestujících i Prigožinova pravá ruka Dmitrij Utkin a další čtyři muži, kteří zřejmě také patřili mezi vagnerovce, napsala BBC.

Ruské úřady potvrdily, že letadlo Embraer Legacy letělo z moskevského letiště  Šeremeťjevo do Petrohradu, když se ve středu večer zřítilo v Tverské oblasti severně od hlavního města. Letoun, registrovaný na jednu z Prigožinových společností, začal hořet až při dopadu na zem.

Letadla Embraer Legacy, vyrobená v Brazílii, mají přitom podle analýzy BBC velmi dobré výsledky v oblasti bezpečnosti a podle internetových stránek International Aviation HQ měly za více než 20 let provozu pouze jednu nehodu.

Brazilské Centrum pro výzkum a prevenci leteckých nehod (CENIPA) tak v zájmu zvýšení bezpečnosti svého letectva uvedlo, že by se chtělo připojit k vyšetřování vedenému Ruskem. Moskva nicméně musí nejdříve úřady přizvat a souhlasit s prošetřením incidentu podle mezinárodních pravidel, uvedla CENIPA.

Protože šlo o vnitrostátní let, nevztahují se na vyšetřování podle Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) mezinárodní pravidla.

Ruský letecký úřad tak sice nemá povinnost přizvat k vyšetřování svůj brazilský protějšek, nezávislé vyšetřování by ale mohlo podle agentury Reuters rozprášit spekulace o původu havárie.

Americký konzultant v oblasti letecké bezpečnosti a bývalý vyšetřovatel John Cox uvedl, že interní ruské vyšetřování bude nejspíš vždy zpochybňováno. „Myslím, že je to velmi smutné, a poškozuje to transparentnost ruského vyšetřování,“ poznamenal Cox pro agenturu Reuters.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov přitom rázně odmítá, že by byl Prigožin zabit na příkaz Putina, i další verze nehody, do kterých by byl Kreml zapojený. „Na Západě samozřejmě tyto spekulace vycházejí z určitého úhlu pohledu. Je to všechno naprostá lež,“ řekl Peskov.

K nehodě letadla došlo přesně dva měsíce poté, co Prigožin se svými žoldnéři pochodoval na Moskvu kvůli neshodám s ministerstvem obrany. Agentura Reuters označila 36hodinovou vzpouru vagnerovců za největší výzvu vládě prezidenta Vladimira Putina od jeho nástupu k moci v roce 1999.

Na internetu se tak kvůli Prigožinovým sporům s prezidentem Vladimirem Putinem nejvíce spekuluje o tom, že byl letoun sestřelen nebo na jeho palubě explodovala bomba. Na to poukazují podle analýzy exilového serveru Meduza i záběry pádu letadla, podle kterých k havárii vedl výbuch.

Meduza přitom upozorňuje, že příčina pádu letadla bude mít politický význam. Pokud by za incidentem stálo sestřelení letadla, nebude pochyb o tom, že odpovědnost nese ruská armáda.

Naproti tomu za výbuchem uvnitř letadla, který vyšetřovatelé nyní podle ruských médií považují za nejpravděpodobnější, může stát prakticky kdokoliv, upozornil server.

Mezinárodní pravidla pro vyšetřování leteckých nehod, jejichž název pochází z přílohy Úmluvy o mezinárodním civilním letectví - obecně známé jako Chicagská úmluva z roku 1944 - se zabývají hlavně technickými parametry letadel a stojí na úzké mezinárodní spolupráci. Od jejich prvního zavedení se podle odborníků výrazně zlepšila letecká bezpečnost.