Článek
Od loňské invaze na Ukrajinu přemístila Moskva z území, která v sousední zemi kontroluje, do Ruska tisíce dětí.
Nevládním organizacím se již podařilo zrekonstruovat, na jaké ukrajinské děti se ruské úřady soustředí přednostně. První skupinu tvoří sirotci a děti bez jasného poručníka. Mnozí z nich přišli o rodiče v důsledku ruské války. Moskva kvůli nim změnila legislativu, aby rychleji získávali ruské občanství a snáz procházeli ruským procesem adopce či osvojení. Druhým případem jsou děti z internátních škol, které mají příbuzné na Ukrajině, ale přesto byly násilně deportovány. Třetí skupinu tvoří děti, jejichž rodiče neprošli filtračními tábory a skončili v ruských mučírnách, čtvrtou skupinu pak jiné případy (detailněji zde).
Fotograf agentury AFP Alexander Nemenov měl možnost nafotit, jak se žije několika dětem z „první“ skupiny. Tedy těm, které Moskva posílá rovnou ruským pěstounům či „novým tatínkům a maminkám“.
Nemenova pustili k rodině ruského pastora Romana Vinogradova, který chtěl ukázat, že jeho svěřencům nic nechybí. Žijí teď v Novosibirsku, městě vzdáleném přes čtyři tisíce kilometrů od Kyjeva.
„S dětmi nelze zacházet jako s válečnou kořistí, nelze je deportovat,“ prohlásil hlavní prokurátor ICC Karim Khan, když oznamoval, že kvůli únosům dětí vydal zatykač na Vladimira Putina a jeho pobočnici.
Ruský pastor Roman Vinogradov a jeho žena Jekatěrina ve svém domě uprostřed Sibiře. Stali se novými pěstouny pěti dětí z Moskvou okupované východní Ukrajiny.
Vinogradovovi jsou podle AFP zkušení pěstouni, kteří nyní ve svém domě v Novosibirsku vychovávají celkem šestnáct dětí. Z toho čtyři jsou jejich vlastní. Motivace? Chtějí prý jen pomáhat všem, kdo to „velmi potřebují“.
„Nikoho jsem neukradl. A ony (děti) si nemyslí, že byly ukradeny,“ ohradil se během rozhovoru pro AFP Roman Vinogradov, jednačtyřicetiletý protestantský duchovní.
Vinogradovovi pro AFP popsali, že měli zažádáno na úřadech o další dítě do pěstounské péče. Když se jim však místní úřady ozvaly, byli požádáni, zda by mohli přijmout ukrajinské děti.
Pár má nyní svěřeno do péče pět ukrajinských nevlastních sourozenců - čtyři dívky a chlapce ve věku od tří do dvanácti let. Podle zjištění AFP je z Moskvy do rodiny Vinogradovových přivezli před šesti měsíci.
Vinogradovovi tvrdí, že ukrajinské děti pocházely z dětských domovů ve městě Luhansk. Jedná se o město v samozvané separatistické republice, jejíž snahy odtrhnout se od Ukrajiny podporuje - vojensky i finančně - nejpozději od roku 2014 Moskva.
Vinogradovovi ukázali agentuře AFP pěstounské doklady vydané úředníky luhanské promoskevské administrativy, která s tím, že ukrajinské děti skončí na Sibiři, souhlasila.
Děti si své vlastní rodiče nepamatují, řekl Roman Vinogradov.
Vinogradov pro AFP popsal, že děti se učí žít ve své nové rodině a stále potřebují ujištění, že „toto je jejich domov“.
Podle mezinárodního práva by žádná strana konfliktu neměla evakuovat děti do cizí země; výjimkou mohou být naléhavé zdravotní či bezpečnostní důvody. A i pak by dítě mělo putovat v rámci rodné země, nebo maximálně do sousední neutrální země.
Lidskoprávní Human Rights Watch v čerstvě zveřejněné zprávě vyzvala ke „společnému mezinárodnímu úsilí“ o navrácení násilně deportovaných dětí. Na snímku idylické okamžiky v rodině Romana Vinogradova.
Ukrajina měla před vypuknutím války v ústavních domovech 105 tisíc dětí, což je druhý nejvyšší počet v Evropě, hned za Ruskem, uvedla HRW.
Malí Ukrajinci z Luhansku v rodině na Sibiři.
Početná rodina pastora Vinogradova s ukrajinskými „sirotky“.
Děti si hrají na dvoře domu ruského pastora Romana Vinogradova u sibiřského města Novosibirsk, 10. března 2023.
