Hlavní obsah

„Moskva chystá extrémní taktiku.“ G7 čeká po ukrajinském útoku cokoli

Foto: Kremlin.ru

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu na pondělním jednání s prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu.

Západní vůdci počítají s tím, že by Moskva mohla v reakci na ukrajinskou protiofenzivu použít „jakékoli nástroje, které zbyly“, včetně jaderných zbraní nebo kybernetických útoků.

Článek

Ministři zahraničí ekonomicky vyspělých zemí G7 v úterý odsoudili „nezodpovědnou jadernou rétoriku“ Ruska a ujistili Ukrajinu o maximální podpoře. Po dvouhodinovém setkání v japonské Karuizawě vydali prohlášení, ve kterém mimo jiné kritizují Putinův plán rozmístit v Bělorusku taktické jaderné zbraně, píše britský deník The Guardian.

„Musíme být připraveni na extrémní taktiku,“ uvedli podle listu na summitu G7 představitelé Velké Británie s tím, že lze očekávat, že Rusko se pokusí ukrajinská území udržet všemi dostupnými prostředky a Kreml by mohl v reakci na ukrajinskou protiofenzivu použít „jakékoli nástroje, které zbyly“.

O brzkém zahájení nové protiofenzivy Kyjev otevřeně mluví už několik měsíců. Co se týče termínu, z materiálů uniklých z Pentagonu víme, že nové brigády ukrajinské armády by měly být připravené ke konci dubna. O tom, kde přesně by mohly zaútočit, se zatím příliš neví, ale základní možnosti zůstávají prakticky už od podzimu stejné (více zde).

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv už minulý měsíc prohlásil, že Rusko je na ukrajinský protiútok připravené. „Pokud se Kyjev pokusí znovu získat Krym, použijeme jakoukoli zbraň,“ varoval v souvislosti s poloostrovem, který Rusko nezákonně anektovalo v roce 2014. V poslední době připravuje jeho obranu (psali jsme zde).

O rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku:

Lukašenko tvrdí, že souhlasil s rozmístěním ruských taktických jaderných zbraní na běloruském území jen kvůli obraně země. Zároveň řekl, že s Putinem můžou rozhodnout také o rozmístění strategických jaderných zbraní v Bělorusku.

Skupina, která sdružuje Spojené státy, Británii, Kanadu, Německo, Francii, Itálii, Japonsko a Evropskou unii také znovu potvrdila svůj závazek zesílit, plně koordinovat a prosazovat sankce proti Rusku.

„Válečné zločiny a další zvěrstva, jako jsou ruské útoky na civilisty a kritickou civilní infrastrukturu, nemohou zůstat nepotrestané,“ shodli se představitelé G7 podle agentury AP s tím, že bude důležité zaměřit se i na třetí strany, které Rusku v konfliktu pomáhají.

Uskupení také kritizovalo rozsáhlé územní nároky, které si Čína klade v Jihočínském moři (psali jsme zde), pro něž podle G7 neexistuje žádný právní základ. Země navíc vyzvaly Peking, aby se zdržel nátlaku, zastrašování nebo použití síly.

G7 dále odmítla všechny jednostranné pokusy změnit status quo silou nebo nátlakem na Tchaj-wan, samosprávný ostrov, který si Čínská lidová republika nárokuje.

Peking závěry setkání ministrů G7 odsoudil, podle něj jde o hrubé vměšování do vnitřních záležitostí Číny a záměrnou a zlovolnou diskreditaci země, píše ČTK. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin uvedl, že komuniké ministrů zahraničí je „plné arogance a předsudků vůči Číně“ a že Peking kvůli tomu hodlá intervenovat u hostitelského Japonska.

Doporučované