Článek
Na jižní polokouli je léto. Dalo by se tak očekávat méně mořského ledu. Letošní rok je ale podle amerického Národního centra pro údaje o sněhu a ledu výjimečný.
Větry a teplejší vzduch a voda snížily už ke 13. únoru pokrytí ledu na pouhých 1,91 milionu kilometrů čtverečních, což je nejméně od začátku měření. Vědci proto mluví o tom, že „takhle extrémní situaci ještě nikdy nezažili“.
Už loňský rok byl rekordní. Tehdejší minimum 1,92 milionu kilometrů čtverečních ale odborníci naměřili až 25. února.
Dopad klimatické krize na tání mořského ledu v Antarktidě je zřejmý ze záznamů, které sahají až do roku 1979, píše list The Guardian. Vlivu klimatických změn nasvědčuje i to, že tři z posledních rekordních roků s nízkou plochou mořského ledu spadají do posledních sedmi let: jde o roky 2017, 2022 a nyní 2023.
Při pohledu na satelitní data z posledních 40 let se ukazuje, že rozsah mořského ledu je velmi proměnlivý. Dlouhodobě klesající tendence je ale na první pohled zřejmá. Výzkumy potvrzují i výletní a rybářská plavidla. Většina plavebních sektorů je prakticky bez ledu, píše server BBC.
„Nikdy předtím jsem zde neviděl tak extrémní situaci bez ledu,“ řekl Guardianu profesor Karsten Gohl z Helmholtzova centra pro polární a mořský výzkum v německém Institutu Alfreda Wegenera. „Kontinentální šelf, oblast o velikosti Německa, je nyní zcela bez ledu. Je znepokojující, jak rychle k této změně došlo.“
Christian Haas, rovněž z Helmholtzova centra, uvedl, že úbytek ledu na Antarktidě povede k závažným problémům. „Rychlý úbytek mořského ledu za posledních šest let je pozoruhodný, protože v předchozích 35 letech se ledová pokrývka téměř nezměnila.“
Počítačové modely předpovídaly, že pokrytí moří okolo Antarktidy bude dlouhodobě klesat, podobně jako jsme to viděli v Arktidě, kde se rozsah letního mořského ledu v důsledku globálního oteplování zmenšuje o 12-13 % za desetiletí. Antarktida se ale nechová podle predikcí.
Kontinent v poslední době vykazuje velkou proměnlivost mezi rekordními zimními maximy a nyní i rekordními letními minimy. V zimě mohou kry pokrývat 18 milionů kilometrů čtverečních a více. Letošnímu roku chybí asi 0,91 milionu kilometrů čtverečních k dlouhodobějšímu průměru. To zhruba odpovídá rozloze Francie a Německa dohromady.
Je velmi důležité, aby led začal se začátkem zimy znovu dorůstat. Mrznoucí mořská voda na hladině vypuzuje sůl, tím se voda pod ní stává hustší a klesá její objem. To je součástí motoru, který pohání takzvaný velký oceánský výměník – masový pohyb vody, který pomáhá regulovat teplo v klimatickém systému.
Potenciální hrozba z tajících ledovců
Z tajících ledovců se do prostředí dostávají neznámé mikroby, jejich množství bude kvůli klimatické změně v příštích letech vysoké, což může působit problémy, řekl Seznam Zprávám environmentální mikrobiolog Ian Stevens.
Mořský led je také nesmírně důležitý pro život na pólech. V Antarktidě jsou řasy, které se drží na ledu, zdrojem potravy pro malé korýše. Těmi se zase krmí velryby, tuleni, tučňáci a další ptáci. Bez mořského ledu by tak chyběla v oceánu potrava pro širokou škálu dalších živočichů. Kromě potravy zajišťují ledové kry i bezpečné místo k odpočinku.
Je pravděpodobné, že letošní rekordní minimum mořského ledu bylo ovlivněno neobvykle vysokými teplotami vzduchu západně a východně od Antarktického poloostrova. Ty totiž byly vyšší o 1,5 °C než dlouhodobý průměr.
Profesor Carlos Moffat z Delawarské univerzity, který se nedávno vrátil z výzkumné plavby v Jižním oceánu, řekl serveru Inside Climate News, že ho rapidní změna překvapila.
„Mimořádná změna, kterou jsme letos zaznamenali, je dramatická. I jako člověka, který se těmito měnícími se systémy zabývá již několik desetiletí, mě to, co jsem viděl, ohromilo,“ uvedl.
