„Monstry jsou zdraví synové patriarchátu.“ Itálií otřásá vražda mladé ženy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dvaadvacetiletá italská studentka Giulia Cecchettinová vyrazila 11. listopadu se svým bývalým přítelem do nákupního centra. Od toho dne ji nikdo neviděl.

Obličej pohřešované dívky plnil po týden italská média. Pak zemi obletěla zpráva, že Giuliino tělo s více než dvaceti bodnými ranami našli pohozené v příkopu u jezera nedaleko slovinských hranic.

Hlavním podezřelým se stal dívčin bývalý přítel Filippo Turetta, který se podle Giuliiny rodiny a přátel nedokázal vyrovnat s jejich nedávným rozchodem. Policie ho zadržela o víkendu na dálnici ve východním Německu poté, co se mu rozbilo auto.

Na útěku byl od onoho osudného 11. listopadu, kdy pouliční kamery na jednom z parkovišť zachytily, jak Giuliu při hádce udeřil.

Vražda mladé dívky vyhnala do ulic tisíce lidí po celé Itálii a rozvířila debaty o fenoménu, který zůstává v tamní společnost stále silně přítomný: o femicidách čili vraždách žen a dívek z jednoho prostého důvodu - že jsou ženami a dívkami.

„Femicidy a násilí na ženách jsou součástí strukturálního problému, děje se to každý den. Přetrvává tu patriarchální uspořádání, ve kterém muži stále uráží a vraždí ženy,“ uvedla v rozhovoru pro Seznam Zprávy vyhledávaná odbornice na témata ženských práv Anna Pramstrahlerová, která v italské Bologni založila neziskové centrum pro ženy Casa delle Donne (o jeho aktivitách jsme hovořili zde).

Z údajů Italského národního statistického institutu (ISTAT) vyplývá, že zatímco od 90. let minulého století počet vražd v Itálii celkově poklesl a počet mužských obětí se výrazně snížil, u žen došlo jen k mírnému zlepšení a počet těch, které zabije osoba z jejich blízkého okolí, zůstává nadále vysoký.

Podle italského ministerstva vnitra je Giulia 102. ženou, která byla za letošní rok v Itálii zavražděna, a 53. ženou, která zemřela rukou svého současného či bývalého partnera.

Feministické hnutí Non Una Di Meno (v překladu Ani o jednu méně) Giuliu označuje za 91. oběť genderově motivované vraždy, kterou má na svědomí blízká osoba.

Ze statistik vyplývá, že pachatelem femicid bývá v Itálií ve většině případů partner či bývalý partner oběti, pouze velmi zřídka se jedná o někoho, s kým se žena neznala.

„Když žena začne myslet na sebe a rozhodne se partnera opustit, zabije ji. Takhle to probíhá opravdu velmi často,“ popisuje pro Seznam Zprávy Pramstrahlerová, která v minulosti působila v komisi sestavené italským senátem, jež se zabývala femicidami a násilím na ženách.

Neobvyklé nejsou ani případy, při kterých vraždu spáchá syn, otec či jiný příbuzný oběti.

I blízcí zavražděné Giulie vidí za její smrtí systém. „Filippo Turetta je často popisován jako monstrum, tím však není. Monstrum je výjimkou, člověkem na okraji společnosti, osobou, za kterou společnost nemusí nést odpovědnost. Tady ji ale nést musí. Monstra nejsou nemocní jedinci, ale zdraví synové patriarchátu a kultury znásilnění,“ vzkázala v rozhovoru pro italská média Giuliina sestra Elena.

Podle Pramstrahlerové je tento výrok velmi odvážným a zároveň důležitým gestem, neboť ukazuje, že Giuliino úmrtí nelze vnímat jen v rovině osobní ztráty, ale je nutno na něj nahlížet jako na politické téma.

„Za femicidy nese částečnou zodpovědnost stát a vláda, jelikož nejsou schopné ženám poskytnout ochranu,“ tvrdí a přípomíná případ jiné ze zavražděných žen, která se snažila italskou policii sedmkrát upozornit na to, že se necítí bezpečně, ale pomoci se stejně nedočkala.

Italská premiérka Giorgia Meloniová před pár dny vydala na sociálních sítích prohlášení, ve kterém vraždu mladé Giulie odsoudila a slíbila, že se zasadí o to, aby se situace v zemi zlepšila. „Každá zabitá žena, která se ‚provinila‘ tím, že je svobodná, je odchylkou, kterou nemůžeme tolerovat a která mě nutí pokračovat v boji za zastavení tohoto barbarství,“ uvedla.

Oznámila, že navýšila finanční prostředky určené pro ženské azylové domy a slíbila, že do budoucna posílí osvětovou kampaň ve školách, aby vymýtila toxickou kulturu násilí, která v zemi nadále přetrvává.

Pramstrahlerová považuje obojí za krok správným směrem, není si ovšem jistá, zda právě současná vláda, ačkoliv ji vede vůbec první premiérka-žena v italské historii, dokáže problémy jako femicida a násilí na ženách správně nasměrovat.

„Tato vláda je velmi pravicová. Předsudky vůči ženám a stereotypy jsou v ní velmi silně zakořeněné. Nestačí říct ‚jsem žena, a proto nemůžu mít patriarchální mentalitu‘. To totiž není pravda. I žena může být sexistická, machistická a nechápává k tomu, co to znamená být feministkou,“ tvrdí Pramstahlerová.

Podle ní navíc italská vláda příliš spoléhá na pohled mužů, kteří nerozumí komplexní problematice násilí na ženách, a proto jejich dosavadní snahy vymýtit femicidu nebyly efektivní. „Nejde dělat pořádnou osvětovou kampaň, když k tomu nepřizvou ženy, které se těmto tématům dlouhodobě věnují,“ vysvětluje Pramstrahlerová.

Protesty proti násilí na ženách v obraze:

Pomocnou ruku v potírání femicid a násilí na ženách vládě nabídla i lídryně opozice Elly Schleinová, která s Meloniovou obvykle jen těžko hledá společnou řeč. „Pojďme alespoň v boji proti tomuto vraždění žen a dívek nechat stranou politické střety a snažit se o to, aby se země posunula kupředu,“ vzkázala.

Její slova byla zřejmě vyslyšena. Italští senátoři ve středu jednohlasně podpořili návrh zákona rozšiřující ochranu ohrožených žen, se kterým přišla pravicová vláda Meloniové.

Podle Pramstrahlerové ovšem povede k vymýcení násilí na ženách jedině celková změna smýšlení italské veřejnosti. Kromě rozsáhlé osvěty je podle ní klíčové i správné školení profesionálů, kteří s ohroženými ženami přichází do styku, jako jsou policisté, sociální pracovníci či soudci.

To, co se podle italských feministických a lidskoprávních organizací musí změnit, je i způsob, jakým o femicidách informují média. Případ zavražděné Giulie podle nich odhalil, že ve svých výstupech zrcadlí patriarchální uspořádání společnosti a příliš sází na senzace.

„Místní média uspořádala morbidní hon za intimními detaily, aby z příběhu udělala senzaci,“ upozorňuje hnutí Non Una Di Meno. Poukazuje na to, že v týdnu, kdy se Giulia i její bývalý přítel pohřešovali, média citovala Turettovu rodinu a přátelé, kteří ho popisovali jako „milého chlapce“, jenž by vraždy nebyl schopný. U článků také používala jejich soukromé snímky z doby, kdy ještě tvořili „šťastný“ pár.

„Nejsme proti tomu, aby se o femicidě mluvilo, ale musí se o ní mluvit správným způsobem,“ shrnuje Pramstrahlerová. „Ne jako o skandálu, o velkolepé kriminální podívané, ale tak, aby ženy měly pocit, že mohou požádat o pomoc. A to i v situacích, které nejsou plné krve,“ dodává.

Od soboty, kdy vyšlo najevo, že se pohřešovaná dívka stala další obětí femicidy, se po celé Itálii konala řada protestní pochodů. Ten vůbec největší je naplánován na 25. listopad, kdy si svět připomíná Mezinárodní den boje proti násilí na ženách.