Článek
Moldavsko od ruské invaze na Ukrajinu balancuje mezi snahou o užší vazby s Evropskou unií a vlivem Moskvy. Proevropská a na reformy zaměřená vláda si sice nadále udržuje poměrně vysokou popularitu, čelí ale výrazným ruským pokusům o destabilizaci země a ovlivnění voleb.
Nedělní první kolo prezidentských voleb a s ním spojené referendum nabídly Moldavanům příležitost vyjádřit se, kam chtějí dále svoji zemi směřovat.
Výsledek je nejednoznačný. Proevropské síly vítězí, ale mimořádně těsně.
Zvlášť napínavé bylo sčítání referenda, v němž Moldavané rozhodovali o změně, která by zakotvila směřování země do Evropské unie jako ústavní cíl. Ještě v neděli večer to vypadalo na porážku proevropských hlasů, ale v průběhu noci se situace otočila zásluhou hlasů z velkých měst a od Moldavanů žijících v zahraničí.
Po sečtení hlasů z 99,6 procenta volebních místností se pro změnu vyslovilo 50,45 procenta hlasujících.
„Moldavský lid promluvil: Naše budoucnost v EU bude nyní zakotvena ústavně. Spravedlivě jsme bojovali v nespravedlivém boji – a vyhráli jsme. Ale boj neskončil. Budeme nadále usilovat o mír, prosperitu a svobodu v utváření si vlastní budoucnosti,“ citovala agentura ČTK vítěznou řeč prezidentky Maiy Sanduové. Narážela tak na podezření z ruského vměšování do hlasování.
Souboj o směřování země
Právě Sanduová, hlavní propagátorka západního směřování země, obhajovala i prezidentský mandát. V prvním kole zvítězila se zhruba 42 procenty hlasů. Na druhém místě je kandidát středolevicové populistické Demokratické strany Alexandr Stoianoglo s 26 procenty. O prezidentovi se tak rozhodne až ve druhém kole 3. listopadu.
Stoianoglo, který v hlasování potvrdil roli druhého na pásce, je bývalý generální prokurátor, jenž naléhal na lidi, aby referendum o EU bojkotovali, případně hlasovali proti.
Dalším favoritem byl dlouholetý politik Renato Usatîi, který se v kampani prezentoval zejména kritikou vlády a snahou přimknout zemi blíže k východním partnerům. Získal necelých 14 procent hlasů. Jeho hlasy mohou být klíčové ve druhém kole – spolu se Stoianogloem dosáhli na 40 procent.
Předvolební rozhovor:
Bezprecedentní ruské zásahy
Volby vzhledem k jejich hlavnímu tématu doprovází i ruské snahy o vměšování. Začátkem října moldavské úřady informovaly, že v zemi bylo z Ruska řízeno rozsáhlé schéma kupování hlasů. Moldavská policie z operace následně obvinila Moskvu a proruského oligarchu Ilana Šora.
Schéma údajně zahrnovalo pokus o uplacení nejméně 130 tisíc Moldavanů celkem asi 15 miliony dolarů (v přepočtu necelých 349 milionů korun). Cílem bylo ovlivnit volby tak, aby nevyhrála Sanduová a bylo zablokováno referendum o EU.
Napětí na moldavsko-ukrajinské hranici a ruský vliv v Moldavsku
Moldavsko je jednou z nejchudších zemí v Evropě. Země je v mnoha ohledech životně závislá na Rusku, přesto by chtěla být součástí demokratické Evropy. V souvislosti s válkou na Ukrajině zažila tamní ekonomika velký šok. Zároveň se stala jednou z cílových destinací uprchlíků z válečné zóny.
V posledních měsících v zemi roste napětí vyvolané primárně Ruskem. Svou roli v tom hraje separatistický region Podněstří.
O situaci v Moldavsku se můžete podrobněji dočíst zde.
„Moldavské úřady se snažily tento tok nelegálních peněz kontrolovat a zabavily miliony dolarů, které měly sloužit k podplácení voličů. Vláda se na to velmi zaměřuje a ukazuje na tom i to, že existuje hrozba hybridní války proti Moldavsku a že moldavská demokracie je podkopávána z Ruska,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy moldavský politolog Ion Marandici.
Právě Šor hraje v nynějších volbách zásadní roli, byť v současnosti žije v Rusku a ve své zemi byl odsouzen za podvody a praní špinavých peněz.
Kreml v rámci své kampaně použil rovněž narativ, v němž varoval Moldavsko, že si směřováním do EU koleduje o stejný osud jako Ukrajina. Osobnosti i média podporované Ruskem se snaží šířit paniku, že obrácení se k sedmadvacítce naruší nezávislost země a bude znamenat, že ruští vojáci budou mít oprávnění přijít do země.
Mapa Moldavska.
Pokud ale jde o uplatňování svého vlivu v Moldavsku, Rusko nikdy nebylo příliš úspěšné. Místo toho se snažilo podporovat konkrétní politiky - dříve například prezidenta Igora Dodona, nyní právě Šora. Z většiny se pak kampaň zaměřuje na spojení společnou pravoslavnou vírou a postsovětskou historií.
Válka na Ukrajině nicméně vyvolala okamžitý posun v rusko-moldavských vztazích, Kišiněv se postavil za Kyjev a zmrazil oficiální vztahy s Moskvou na všech úrovních. Moldavsko od invaze neuskutečnilo s Ruskem žádné dvoustranné setkání ani se nezúčastnilo jednání regionálních uskupení, do nichž by bylo Rusko zapojeno.
„Rusko rozhodně není spokojené se současnou prozápadní vládou a snaží se různými způsoby podkopávat její legitimitu. Jeden z těch způsobů je prostřednictvím financování těchto proruských skupin, které se mají účastnit voleb,“ poznamenal politolog.
Vstup do EU už přijímají i proruští politici
V souvislosti s odklonem od postsovětské historie dnes i někteří proruští politici podporují členství v EU a snaží se vyhnout přílišnému spojení s Moskvou. Během vlády Sanduové ušla země v evropském integračním procesu dlouhou cestu, a to ve stínu probíhající války na Ukrajině a snahy bloku zamezit rozšiřování ruského vlivu.
V roce 2022 získalo Moldavsko status kandidátské země a zahájilo jednání o přistoupení k Unii.
Podle letošního průzkumu Mezinárodního republikánského institutu (IRI) 66 procent dotázaných Moldavanů uvedlo, že považuje EU za nejdůležitějšího ekonomického partnera země. Naopak špatný vztah k Unii chová podle stejného průzkumu jen asi 11 procent obyvatel.
Pokud nadcházející referendum o EU neprojde, Moldavsko riskuje propad ve svých snahách o evropskou budoucnost, z čehož by potenciálně pramenily i vážné politické, ekonomické a sociální důsledky.
Neúspěšnost referenda by rovněž mohla ohrozit legitimitu současné proevropské vlády a dala by k Unii kritickým proruským silám prostor k dalšímu prosazování svých názorů.
Jak řekl tento týden ve svém projevu v Evropském parlamentu vysoký představitel EU Josep Borrell, „cíl Moskvy zůstává nezměněn: vykolejit úsilí Moldavska o integraci do Evropské unie a zatlačit zemi zpět do její sféry vlivu“.
Pokud naopak zakotvení v ústavě v referendu projde, budoucnost země se nakloní k západnímu směřování navzdory možnému výsledku prezidentských voleb.
Sporné oblasti v centru zájmů
Kvůli pokračujícímu ruskému vměšování se vnitřní politické rozpory a napětí zhoršily nejnápadněji v malé autonomní oblasti Gagauzia, kterou nyní ovládá Šorova proruská politická strana.
Šor využil chudoby regionu a rusky mluvícího obyvatelstva k další propagaci své strany a vybudoval tam proruskou síť, zejména mezi velkou komunitou seniorů.
SItuace v Podněstří
Problematická zůstává i oblast Podněstří, tedy Ruskem okupovaný kousek Moldavska sousedící s Ukrajinou, který představuje typický zmrazený konflikt. Moskva ho nicméně využívá jako prostředek k tlaku na Moldavsko. A ačkoliv je hrozba ruské invaze z Podněstří velmi malá, v budoucnu se to může změnit, jak upozornil časopis Foreign Policy.
V Kišiněvě však nyní podle analýzy think tanku Carnegie Endowment for International Peace panuje obecný názor, že Gagauzia představuje akutnější hrozbu destabilizace země, zatímco Podněstří má zájem na zachování statu quo.
Aktualizace: V úvodu textu jsme doplnili průběžné výsledky.
