„Moldavsko je snazší cíl než Ukrajina.“ Kreml chce převrat, tvrdí rozvědka

Moldavsko po ruské invazi na Ukrajinu přišlo o svou energetickou bezpečnost a nejchudší země Evropy se kvůli téměř stoprocentní závislosti na ruském plynu ocitla v nevídané krizi. Obavy do společnosti přináší i zamrzlý konflikt v Podněstří, separatistickém regionu, který hrozí připojením k Rusku - s kterým ale nesousedí.

A tak když svolal šéf moldavské opoziční strany Ilan Šor demonstraci, tisíce lidí přišly před moldavský prezidentský palác, kde požadovaly odstoupení prozápadního vůdce země.

Šorovy aktivity mají vést k rozvrácení moldavské vlády a příklonu politiky země ke Kremlu, vyplývá ze zjištění ukrajinské rozvědky, do kterých nahlédl deník The Washington Post. Politik, kterého ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) označuje jako „Mladý“, představuje vedoucí osobnost těchto snah Kremlu.

FSB převedla desítky milionů dolarů od některých největších ruských státních společností na zajištění vlivu v síti moldavských politiků a přeorientování politiky země směrem k Moskvě, vyplývá ze zjištění.

Bezpečnostní služba měla mimo jiné také vyslat tým ruských politických stratégů, aby Šorově straně poskytli poradenství. Bezpečnostní služba měla pomáhat i s ochranou černých obchodů před prověrkou moldavských úřadů.

Šor při rozhovoru s Postem popřel, že by kdy obdržel podporu z Moskvy, včetně té z FSB. „Jsme naprosto nezávislá strana, která hájí pouze pozice moldavských občanů,“ řekl.

Obvinil také moldavskou vládu z prozápadního příklonu, který podle něj zemi akorát dovedl blízko k „hospodářskému kolapsu“. Sám Rusko podporuje a mluví o tom, že by se mu Moldavsko mělo přiblížit kvůli dodávkám energií.

Šorův vliv nicméně roste i co se týká Kremlem podporovaných médií. V září byla převedena kontrola nad dvěma hlavními proruskými televizními kanály v Moldavsku na jeho blízkého spolupracovníka. Šor má tak nyní významnou platformu k prosazování agendy nakloněné Moskvě, popisuje Post.

Americké ministerstvo financí ve středu uvalilo sankce na několik ruských i moldavských organizací a jednotlivců. Na sankčním seznamu se objevil i Šor kvůli tomu, že měl spolu se zástupci dalších oligarchů koordinovat vyvolávání politických nepokojů v Moldavsku a přijímat ruskou podporu.

Šor se měl podílet také na podkopávání moldavských snah o vstup do Evropské unie. Země se i tak spolu s Ukrajinou stala kandidátským státem.

Sankce Šor nicméně označil jako vítězství. Podle něj ukazují, že moldavská prezidentka „se protestů skutečně zalekla a pochopila, že její dny jsou sečteny a že bude vyhozena z křesla“.

Ministerstvo financí ve svém prohlášení rovněž poznamenalo, že Šorovou manželkou je ruská popová zpěvačka, kterou (ruský prezident Vladimir) Putin vyznamenal jako zasloužilou umělkyni Ruska.

Ministerstvo financí ve středu uvalilo sankce také na Igora Čajku, ruského podnikatele a syna bývalého ruského generálního prokurátora. Čajka měl ve spolupráci s tiskovým mluvčím Kremlu Dmitrijem Peskovem vypracovat podrobné plány na podkopání pozice moldavské prezidentky Maiy Sanduové.

Ruská vláda navíc podle ministerstva využívala Čajkovy „společnosti“ jako zástěrky pro přelévání peněz kolaborantským politickým stranám v Moldavsku. Nezákonně získané prostředky pak byly využívány na volební kampaně, úplatky i volební podvody.

Moldavsko je vůči ruskému tlaku obzvláště zranitelné kvůli téměř stoprocentní závislosti na jeho plynu. Občany země zasáhlo více než pětinásobné zvýšení cen plynu a účty za energie nyní představují více než 60 procent životních nákladů průměrného Moldavana, uvedli představitelé v Kišiněvě.

Gazprom, ruský exportér zemního plynu, snížil tento měsíc dodávky do Moldavska o téměř třetinu a hrozí dalším snížením v listopadu. Elektřinu do země dovážela rovněž Ukrajina, ale po ruských útocích na její infrastrukturu tento měsíc byly dodávky pozastaveny.

„Každá bomba, která spadne na ukrajinskou elektrárnu, je bombou, která spadne i na moldavské dodávky elektřiny,“ řekl podle Postu Nicu Popescu, moldavský ministr zahraničí.

Právě energetická krize představuje jednu z obav moldavských představitelů. Šor by ji totiž mohl využít k vyvolání větších protestů a z tisícovky lidí před prezidentským palácem by mohlo dojít až ke svržení vlády, popisuje Post.

Snahy Kremlu o rozvrácení Moldavska zevnitř trvají už několik desítek let. Nyní by ale mohly by ještě zesílit, pokud Rusko utrpí na Ukrajině další ztráty, obávají se moldavští a američtí představitelé.

„V poslední době, kdy Rusko čelí vojenským neúspěchům a celosvětovému rozhořčení kvůli svým brutálním akcím na Ukrajině, zvažují ruští operativci stále zoufalejší opatření, aby zabránili dalšímu oslabování svého vlivu,“ uvedlo ministerstvo financí ve svém prohlášení, v němž oznámilo sankce proti Šorovi a dalším osobám.

Podobného názoru je i moldavský vicepremiér Oleg Serebrian. „(Rusové) jsou velmi rozpačití z celé ukrajinské operace a potřebují někde uspět,“ vysvětlil pro Post. „Já osobně se obávám, že Moldavsko je snadnější cíl než Ukrajina. Takže pro jakési morální přezbrojení ruské společnosti by mohli v Moldavsku použít jiné nástroje. Prvním z nich je ten ekonomický.“

Kreml mimo energetiku využívá v Moldavsku ještě jednu účinnou a časem ověřenou zbraň - korupci. Moldavská protikorupční prokuratura tento měsíc zadržela 24 lidí, včetně členů Šorovy strany, v souvislosti s údajným nezákonným financováním demonstrací.

„Rusové jsou velmi dobří ve vývozu dvou věcí: První je energie a druhou korupce,“ podotkl jeden z vysokých moldavských bezpečnostních činitelů, který stejně jako někteří další hovořil pod podmínkou anonymity.

Než získala značný vliv Šorova strana, byla FSB nejlépe napojená na moldavské socialisty, vyplývá z dokumentů. V čele Socialistické strany stojí Igor Dodon, bývalý moldavský prezident.

Dodon se během svého funkčního období v letech 2016-2020 zapletl do řady korupčních skandálů. Na jednom tajně nahraném videu, které uniklo v roce 2019, Dodon přiznal, že dostává finanční prostředky z Kremlu, část i od Gazpromu.

Čelil pak obvinění z velezrady, nezákonného obohacování, korupce a nezákonného financování strany. U soudu obvinění odmítl s tím, že případ proti němu je „stoprocentně politický“.

FSB po zvolení nové prozápadně smýšlející prezidentky Sanduové vypracovala plán, který měl za využití socialistů jako největší strany v parlamentu ve spojení se Šorovou stranou sloužit k udržení vlivu Ruska.

Mimo jiné obsahoval záměr přijmout zákon, který by převedl kontrolu nad moldavskou bezpečnostní a zpravodajskou službou z prezidenta na parlament. Socialisté ale v následujících parlamentních volbách pohořeli, a z plánu tak sešlo.