Moldavská novinářka popsala, jak Rusko manipulovalo s prezidentskými volbami

Moldavsko dál povede prezidentka Maia Sanduová, politička, která se silně vymezuje proti Rusku a zemi chce přivést do Evropské unie.

Přestože ve volbách nakonec zvítězila nad kandidátem proruské Strany socialistů Alexandrem Stoianoglem s poměrně výrazným náskokem, pomohly jí k tomu zejména hlasy ze zahraničí.

Volby tak ukázaly na neutichající rozpory uvnitř země, kterou navíc příští rok čekají parlamentní volby, u nichž panují obavy z ruského vměšování.

Už u prezidentských voleb a referenda o vstupu do Evropské unie ovšem úřady odhalily snahy o podplácení voličů i další zásahy, které měly vycházet z Moskvy.

U letošních hlasování přitom panoval konsenzus, že snadno projdou. „Viděli jsme ale, že ve skutečnosti byly napínavější, než jsme očekávali,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy moldavská novinářka Paula Erizanuová

Moldavsko si ve druhém kole prezidentských voleb zvolilo dosavadní prezidentku Maiu Sanduovou. Co to pro budoucnost země znamená?

Tyto volby ukázaly, že Moldavsko více zakotvilo ve svém procesu integrace do EU a v aspiracích směřovat k Západu. Zároveň však signalizují, že nás čeká velká výzva, kterou jsou parlamentní volby v příštím roce.

Maia Sanduová je populárnější než strana, kterou založila a která bude usilovat o vítězství. Někteří analytici už nyní říkají, že vlastně mohla v těch volbách zabodovat lépe, protože má lepší image než její vládní strana. A že už toto může signalizovat potíže.

Strana akce a solidarity měla původně poměrně přísný test integrity, který uplatňovala na své členy, ale o několik let později, jakmile se stala vládní stranou, do ní začali vstupovat oportunisté. To hrálo roli zejména na regionální úrovni, kde lidé nebyli spokojeni s tím, že tamní politici nefungují úplně v souladu se stranou.

Přestože tedy hlavním tématem voleb byla zahraniční politika Moldavska, poukazovalo se i na domácí problémy. Jaké výzvy nyní Sanduovou čekají?

V tuto chvíli musí urychlit reformu soudnictví, aby se podvody s hlasy, které jsme viděli, neopakovaly v parlamentních volbách. Druhou velkou výzvou je reforma její vlastní strany. Snaha vrátit kompetenci a poctivost do jakýchsi priorit namísto pouhého členství ve straně.

Zatřetí musí změnit styl komunikace a přístup, aby oslovila více lidí v celém Moldavsku. Musí analyzovat, co se stalo v různých regionech a čeho se lidé bojí, v co doufají, na čem jim v každém regionu záleží. A za těchto podmínek by se měla snažit získat větší podporu v celé zemi, pokud chce nadále udržet proevropskou vládu, protože problém je v tom, že nyní jsou některé proevropské strany i v opozici, ale není vůbec jasné, že se do parlamentu dostanou i po příštích volbách.

Existují některé centristické strany, které se hlásí k tomu, že jsou svým způsobem proevropské, a které se mohou dostat do parlamentu, takže i to by potenciálně mohli být koaliční partneři, o nichž by se dalo uvažovat. V podstatě je ale před Moldavskem úkol zajistit, aby parlament, který bude mít od příštího roku, sloužil Moldavsku v procesu integrace a rozvoje.

Spolu s prvním kolem proběhlo také referendum o vstupu do EU, od něhož se očekávalo jasné schválení, nakonec ale bylo velmi těsné. Jaká je po něm v zemi atmosféra?

Žiju v oblasti, kde jasně převažují proevropské postoje. Bydlím v hlavním městě Kišiněvě, které v referendu o EU hlasovalo drtivou většinou a také jasně pro Sanduovou. V jiných částech země je nicméně atmosféra velmi odlišná a například ruské narativy prosazují myšlenku, že Sanduová je pouze prezidentkou diaspory.

Snaží se tak trochu podkopat vítězství tím, že nelegitimizují diasporu. Ale musí se vzít v potaz, že Moldavsko má opravdu velkou diasporu. Mnoho lidí odjíždí pracovat do zahraničí – třeba na několik měsíců do EU – a pak se vracejí do Moldavska. Řada z nich platí daně v Moldavsku a ti, kteří ne, platí daně například v zemích EU, která pak financuje rozvojové projekty v zemi.

O těchto volbách se mluvilo jako o rozhodnutí země, zda bude směřovat více na Západ, nebo se přikloní k Rusku. Jak se to projevilo v kampani?

Myslím, že jsou všechna tato témata propojená. Moldavané se velmi bojí války, ale mír máme jen proto, že ukrajinská armáda je odolná. Moldavsko by pravděpodobně také přišlo o nezávislost, protože máme poměrně malou a podfinancovanou armádu a jsme velmi malí.

Takže mír byl opravdu velké téma pro všechny. Dokonce i lidé, kteří hlasovali proti Sanduové, toto považují za svou prioritu. To byl nicméně jeden ze způsobů, kterým proti ní proruské kanály vystupovaly. Snažily se využívat strach z války a spojovaly její postavu spíše s válkou než s mírem.

Tento narativ říká, že by naštvala Rusko a že válka na Ukrajině se děje kvůli NATO a tak dále. Obviňuje z toho konfliktu samotný Kyjev. Takže mír byl v myslích lidí velkým tématem, stejně jako integrace do EU a pocit historického zatížení, kdy konečně můžeme přerušit vazby s Ruskem a zakotvit v evropském prostoru.

Kromě těchto otázek hrály roli také ekonomické potíže, které lidi zasahují. Od války na Ukrajině, od roku 2022, máme čtyřicetiprocentní inflaci. Moldavsko bylo válkou na Ukrajině velmi zasaženo – například spousta potravin je dražší než dříve. A i když byly zvýšeny důchody, stejně jako některé platy, stále to nedohání cenový rozdíl. I ekonomické potíže proto byly jedním z důvodů, proč měla Sanduová menší úspěch.

V souvislosti s volbami se mluvilo také o rozsáhlém ruském vměšování. Jaké o něm máme dosud důkazy?

Okolo voleb vyšla řada investigativních textů, v nichž novináři odhalili, jak Ilan Šor (proruský oligarcha, který čelí v zemi trestnímu stíhání kvůli podvodům i praní peněz a žije tak v Moskvě, pozn. red.) vytvořil v Moldavsku rozsáhlé schéma pro manipulování s hlasy. Jde o princip, v němž lidé v podstatě dostávají plat za to, že přijdou protestovat na veřejná shromáždění s politiky, a také za to, že hlasují tak, jak po nich Šor chce.

Tyto zásahy zdokumentovali novináři, ale také policie, státní zástupci a orgány činné v trestním řízení. Ti měli v poslední době denně tiskové brífinky a sdíleli informace o svých zásazích proti této nelegální síti, takže existuje spousta důkazů o ruském vměšování nad rámec jen tohoto schématu kupování hlasů.

Pro Moldavany byla například organizována bezplatná doprava z Ruska. Tam byly letos otevřeny pouze dvě volební místnosti, protože jednak proto, že panovaly obavy z ruského vměšování, ale také proto, že Rusko není demokratický stát a není vůči Moldavsku přátelský. Přesto se Rusko snažilo získat více hlasů tím, že lidi zdarma dopravilo do Baku nebo Istanbulu.

Docházelo také ke kybernetickým útokům na volební webové stránky a někdy to přerušilo spojení mezi některými volebními místnostmi a centrem. Také byly nahlášeny falešné bombové poplachy ve volebních místnostech na Západě, kde volila diaspora a kam se dostavilo nejvíce lidí. Před tím úřady varovaly a pak jsme byli svědky toho, že se to opravdu stalo. Takže to je jen takový výčet způsobů, jakými se Rusko snažilo ovlivnit hlasování.

Letos také bylo nové to, že stovky tisíc lidí dostaly e-maily s výhrůžkami smrtí, které předstíraly, že jsou od lidí okolo Sanduové. Rovněž i novináři dostávali řadu výhrůžných e-mailů, které byly opravdu intenzivní a nikdy předtím jsme je nezažili.

Dá se očekávat, že snahy Ruska o zasahování do vnitřních záležitostí Moldavska budou pokračovat?

Ano, samozřejmě. Panují obavy, že v parlamentních volbách to Rusko příští rok zkusí ještě v rozsáhlejším měřítku. Protože se zdálo být konsenzem, že referendum a prezidentské volby snadno projdou. Viděli jsme ale, že ve skutečnosti byly napínavější, než jsme očekávali. To akorát napovídá, že parlamentní volby v příštím roce budou ještě složitější.