„Model Rwanda“ láká i státy EU. Vyvážet migranty chce Vídeň i Řím

Počet žadatelů o azyl mířících do Evropy začíná připomínat rok 2015, kdy Evropa zažívala masivní migrační vlnu. Jen za posledních 12 měsíců se počet migrantů zvýšil o 53 procent a očekává se, že na konci roku dosáhne milionu. V roce 2015 přišlo do zemí EU více než 1,2 milionu žadatelů o azyl. Nejvyšší počet žádostí podávají Syřané a Afghánci.

Některé unijní země se chtějí inspirovat na britských ostrovech. Tamní vláda se totiž už v dubnu 2022 dohodla s východoafrickou Rwandou na tom, že azylové řízení bude probíhat na její půdě. Za to už Rwanda dostala i 120 (podle některých zdrojů až 140) milionů liber (asi 3,5 miliardy korun). Vláda v Kigali tvrdí, že je dočasně připravena přijmout tisíce žadatelů o azyl.

Z legálních důvodů se ale nucené odlety do Rwandy zatím neuskutečňují: letos v červnu totiž britský odvolací soud rozhodl, že posílat žadatele o azyl do Afriky je nelegální. Vláda se proti rozhodnutí odvolala k Nejvyššímu soudu, který začne případ projednávat na začátku října.

Jako poslední se k „modelu Rwanda“ přihlásil rakouský kancléř Karl Nehammer. „Rakousko bude i nadále v EU dělat vše, co je v jeho silách, aby vytvořilo politické a právní podmínky pro to, aby azylová řízení již probíhala mimo EU. Nedáme se. Odpovídající dohody se třetími zeměmi jsou možné, jak ukazuje příklad Rwandy,“ řekl minulý týden deníku Die Welt.

Vídeň v březnu hlasitě volala po jednotném evropském přístupu k řešení azylové otázky, přičemž rakouská vláda vyzvala k dodržování Dublinského systému, který vyžaduje, aby žadatelé o azyl požádali v první zemi vstupu do EU. Většina unijních států i expertů se nicméně domnívá, že Dublinský systém se přežil, protože nechává veškerý tlak na několika málo zemích na vnějších hranicích EU.

Lidovecký kancléř Nehammer poukázal i na to, že s africkou Rwandou podepsalo dohodu o „outsourcování“ azylového procesu i Dánsko. Tamní vláda ji ale později pozastavila a dodnes žádný migrant z Dánska do Rwandy neodletěl.

Dalším zájemcem o využití Rwandy či jiné třetí země pro azylové procedury je Itálie. Tu aktuálně trápí rekordní počet migrantů, který dorazil na středomořský ostrov Lampedusa. V úterý na ostrov s šesti tisíci stálými obyvateli připluly lodě s víc než pěti tisíci přistěhovalci. Od středečního rána dorazilo dalších 1300 lidí. Úřady organizují jejich převoz na jiná místa.

Premiérka Giorgia Meloniová nedávno prohlásila, že je její země připravená posílit spolupráci s Brity v otázce migrace. Potvrdila tak slova šéfa britské vlády Rishiho Sunaka, který před summitem G20 v Indii řekl, že i ostatní země hledají „podobné řešení“, jaké přijal jeho kabinet.

„Británie bude tvrdá, ale spravedlivá. Tam, kde bude Británie první, ji budou ostatní následovat. Byli jsme ochotni přijmout odvážná a radikální opatření k řešení tohoto problému,“ řekl konzervativní premiér.

Pravdou nicméně je, že ono „odvážné a radikální opatření“,, o němž mluvil Sunak, zatím nefunguje.

Jeho těžký start v loňském roce popsal Seznam Zprávám Vít Novotný, český expert na migraci z bruselského think-tanku Wilfried Martens Centre: „„Lidé už seděli v letadle, to však neodletělo, protože právníci těch, kteří měli být vráceni, se obrátili na Soud pro lidská práva ve Štrasburku, který na poslední chvíli převoz pasažérů do Rwandy zakázal,“ vysvětluje.

V červnu pak lety do Rwandy odmítl i odvolací soud s tím, že nejde o zcela bezpečnou zemi. Sunakův kabinet nicméně na plánu i nadále trvá a první transporty by rád uskutečnil začátkem příštího roku.

Kontroverzní je plán zejména kvůli autoritářskému režimu rwandského prezidenta Paula Kagameho. Ten sice platí za spojence Západu v regionu, to mu ale nebrání masivně porušovat lidská práva, ať už jde o vraždy politických odpůrců, nebo věznění k vládě kritických novinářů.

Paradoxem je, že samotná Británie udělila v minulých dvou letech azyl 37 Rwanďanům, žádostí přišlo přes čtyři desítky. „Zatímco my tvrdíme, že Rwanda je bezpečná země pro každého, ministerstvo vnitra uznává, že pro všechny Rwanďany bezpečná není. Není jisté, jak může být bezpečná pro všechny, když není bezpečná pro Rwanďany,“ řekl britským novinářům Thom Brooks, expert na migraci z Durhamské univerzity.

Český odborník Novotný vidí outsourcování azylové procedury o dost pozitivněji: „Nechci posuzovat, zda je právě Rwanda bezpečnou zemí, nicméně i Američané dostávají azyl v jiné zemi. Země může být bezpečná pro jednoho člověka a nebezpečná pro jiného,“ argumentuje.

Experiment podle něj stojí za to vyzkoušet, protože evropské země kvůli přílivu migrantů zažívají nebývalý vzestup populismu a ohrožena je v nich tak i samotná demokracie.

Migrace se ostatně stává i hlavním tématem voleb v řadě evropských států. Letos budou v tomto směru nejsledovanější volby v Polsku a Nizozemsku. V Polsku chystá vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost kvůli migraci dokonce referendum, v Nizozemsku pak kvůli migraci padl pravicový kabinet Marka Rutteho.

Kromě výše zmíněných států má podle Víta Novotného pozitivní názor na experiment i Evropská komise, v případě úspěchu by se podle něj pravděpodobně rozšířil i do dalších států. „Tomuto řešení se otevírají dvířka, problém je ale v Evropském parlamentu, který je poněkud více nalevo a brání se těmto řešením,“ říká.

„Je to experiment, který by stál za vyzkoušení, v Austrálii to takto, i když s problémy, funguje. Standard lidských práv v Evropě ale nemá obdoby nikde na světě, ani v USA či Austrálii,“ poukazuje na právní problémy, které plán vyvolává a bezpochyby bude i v budoucnu.

A co tomu říkají samotní migranti? Názory se různí, z lidí oslovených britským deníkem The Times v uprchlickém centru ve Folkestone v hrabství Kent se vyslovil například 21letý automechanik Momín Kajmí z afghánského Džalálábádu: „Nevadilo by mi jet do Rwandy. Můj život v Afghánistánu nebyl dobrý. Alespoň bych si mohl vybudovat život ve Rwandě, nezabrání mi tam nosit tyto šaty ani mi neřeknou, jaké mám nosit vousy,“ řekl s narážkou na islamistické hnutí Tálibán, před nímž z vlasti utekl.

Další z oslovených, který přišel z Namibie, ale nesouhlasil. Je přesvědčen, že ve Rwandě je bída podobná té, před jakou utekl z vlasti.