Roztržka s USA? Trumpův viceprezident vynadal Evropě a vyrazil za krajní AfD

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek v noci telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o ruské válce na Ukrajině a možnostech dosažení míru. Na pozdí konference v Mnichově jej ujistil, že Ukrajinci musí mít při mírových jednáních hlavní slovo. Macron o tom informoval na sociální síti X. V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem, kteří se dohodli, že se v nejbližší době setkají.

„Pokud prezident Trump skutečně dokáže přesvědčit prezidenta Putina, aby zastavil agresi proti Ukrajině, je to skvělá zpráv,“ napsal Macron.

„A pak to budou pouze Ukrajinci, kdo bude moci vést diskuse o pevném a trvalém míru. My jim v tomto úsilí pomůžeme,“ zdůraznila francouzská hlava státu.

Média a pozorovatelé očekávali, že se svět v pátek na mnichovské bezpečnosti konferenci z úst amerického viceprezidenta J.D. Vance dozví podrobnosti o plánu Trumpovy administrativy na ukončení ruské války na Ukrajině. Vance nicméně Ukrajinu ve svém projevu zmínil jen okrajově.

Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených států. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC. Ten se bude vysílat v neděli v pořadu Meet the Press. Ruský prezident Vladimir Putin podle Zelenského nechce jednat kvůli ukončení války, ale kvůli příměří, které by zrušilo sankce vůči Rusku a umožnilo jeho armádě přeskupit síly.

„Pravděpodobně to bude velmi, velmi obtížné. A samozřejmě ve všech obtížných situacích máte šanci,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Ale budeme mít malou šanci přežít bez podpory Spojených států. Myslím, že je velmi důležitá, rozhodující,“ dodal.

K setkání J. D. Vance s Alicí Weidelovou, která je kandidátkou Alternativy pro Německo (AfD) na spolkovou kancléřku, její mluvčí v pátek v noci uvedl, že oba hovořili o válce na Ukrajině, vnitroněmeckých tématech a také o svobodě projevu.

AfD a Weidelovou už dříve opakovaně podpořil miliardář a majitel sítě X Elon Musk, který je blízkým spolupracovníkem amerického prezidenta Donalda Trumpa. V Německu vyvolaly Muskovy aktivity pobouření. Podle některých německých politiků se vměšuje do předvolebního boje a ohrožuje dobré vztahy mezi Německem a USA. I kancléř Olaf Scholz se k situaci vyjádřil. „O tom, jak to bude v Německu dál vypadat, rozhodnou občanky a občané. Nerozhodují o tom majitelé sociálních sítí,“ uvedl v novoročním projevu.

V Německu se příští týden v neděli uskuteční parlamentní volby. AfD se v nich zřejmě stane druhou nejsilnější stranou. Vítězství průzkumy slibují konzervativní unii CDU/CSU.

S ruským prezidentem Vladimirem Putinem nemá smysl vyjednávat, protože lže a mění předem dohodnutá pravidla. Dnes to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila Julija Navalná, vdova po zesnulém předákovi ruské opozice Alexeji Navalném. Uvedla to agentura AFP. V neděli uplyne rok od smrti Navalného, který zemřel náhle v ruském vězení.

„Nemá smysl snažit se s Putinem vyjednávat,“ řekla Navalná. „I když se pro jednání s Putinem rozhodnete, tak pamatujte, že bude lhát,“ uvedla. „Zradí. Změní pravidla na poslední chvíli a přinutí vás hrát jeho hru,“ dodala.

Americký prezident Donald Trump ve středu telefonicky hovořil s Putinem, se kterým se dohodl, že Moskva s Washingtonem začnou pracovat na ukončení války na Ukrajině. Také se domluvili, že se osobně setkají. Rozkaz k ruské invazi na Ukrajinu vydal Putin v únoru 2022, čímž rozpoutal největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

Navalná vystoupila na Mnichovské bezpečnostní konferenci také loni, a to jen pár hodin poté, co média oznámila smrt Navalného. Tehdy vyzvala mezinárodní společenství, aby bojovalo proti Putinovu režimu.

S americkým viceprezidentem J. D. Vancem dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal také o vznikající dohodě o nerostných surovinách. Prezident Trump požaduje přístup ke kovům vzácných zemin výměnou za dosavadní americkou pomoc.

Média dnes informovala, že Ukrajinci návrh dohody předali Američanům. Zelenského jednání s viceprezidentem ale skončilo bez oznámení dohody. „Naše týmy budou na dokumentu dál pracovat,“ napsal Zelenskyj na síti X. Podle informací agentury Reuters žádá Ukrajina bezpečnostní garance.

Americký viceprezident J. D. Vance se dnes na okraj Mnichovské bezpečnostní konference setkal s Alicí Weidelovou, která je kandidátkou Alternativy pro Německo (AfD) na spolkovou kancléřku. S odvoláním na své zdroje o tom informovala německá veřejnoprávní televize ZDF. Spolupředsedkyně AfD Weidelová na síti X ocenila viceprezidentův projev na konferenci jako vynikající. O AfD se zajímají německé tajné služby kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám.

Vance v Mnichově hovořil o údajnému ústupu od svobody slova v Evropě. Evropské politiky vyzval, aby více naslouchali svým občanům, kteří si podle něj přejí hlavně omezení masové migrace. Kritizoval také údajné pronásledování populistických stran v Evropě.

Nepřímo pak Vance před nadcházejícími parlamentními volbami podpořil AfD, když prohlásil, že pro protipožární zdi není místo. Jako protipožární zeď je označován princip, na základě kterého německé strany politického středu nespolupracují se stranami na okrajích politického spektra.

Projev amerického viceprezidenta J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci zněl, jako kdyby chtěl Vance s Evropou vyvolat roztržku. Řekla to dnes šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Vanceův projev kritizovali i německý ministr obrany Boris Pistorius či norský premiér Jonas Gahr Störe. Americký viceprezident využil svůj projev na bezpečnostním fóru ke kritice Evropy kvůli údajnému odklonu od svobody slova.

„Když jsem tu řeč poslouchala, přišlo mi to, jako kdyby chtěli vyvolat roztržku. A my s našimi přáteli nechceme vyvolávat roztržky,“ uvedla v diskusním panelu na mnichovské konferenci Kallasová. Dodala, že spojenci by se měli soustředit na velké hrozby, jako je ruská agrese vůči Ukrajině.

Ukrajina chce bezpečnostní garance, než zahájí jakákoli jednání o ukončení války s Ruskem. Po setkání s americkým viceprezidentem J. D. Vancem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vance označil jednání za dobré a řekl, že si Spojené státy přejí na Ukrajině trvalý mír.

„Musíme ještě více hovořit, více pracovat a více připravit plán, jak zastavit (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ řekl Zelenskyj po jednání s Vancem. Dříve v panelové debatě řekl, že je ochoten setkat se s Putinem, předcházet tomu ale musí společný mírový plán vyjednaný s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s Evropany.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že jediný Rus, se kterým je nyní ochoten se setkat, je prezident Vladimir Putin. Setkání ale musí předcházet mírový plán dojednaný společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s evropskými lídry. Zelenskyj to prohlásil v debatě s americkými senátory na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil amerického prezidenta Donalda Trumpa za klíčovou osobu pro řešení války na Ukrajině. Dodal, že od něj dostal osobní telefonní číslo.

Během akce věnované bezpečnostní spolupráci mezi USA a Ukrajinou, která je součástí Mnichovské bezpečnostní konference, uvedl, že válka s Ruskem posílila jednotu Evropy a USA. Dodal, že je hrdý na to, že Ukrajina je součástí „tak silné“ Evropy a důležité je „tuto jednotu neztratit“.

Vzkázal také, že jednat o míru bez Ukrajiny a Evropy není dobrý nápad. Reagoval tím na středeční telefonát Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ve kterém se dohodli na „okamžitém“ zahájení rozhovorů o ukončení války.

Americký viceprezident J. D. Vance na konferenci v Mnichově vzkázal, že věří, že je možné „dospět k rozumnému řešení mezi Ruskem a Ukrajinou“.

Během jeho projevu zazněla i kritika Evropské unie. „Hrozbou, které se vůči Evropě obávám nejvíce, není Rusko, není to Čína, není to žádný jiný vnější aktér; obávám se hrozby zevnitř, ústupu Evropy od některých jejích nejzákladnějších hodnot, hodnot sdílených se Spojenými státy americkými,“ řekl.

Vzkázal, že svoboda slova je v Evropě na ústupu a zdejší politiky vyzval, aby více naslouchali svým občanům.

Projev zakončil vzkazem o tom, že když americká demokracie dokázala přežít deset let „nadávání“ klimatické aktivistky Grety Thunbergové, Evropa dokáže přežít několik měsíců s Elonem Muskem.

Dohoda o výměně nerostných surovin za vojenskou pomoc mezi Ukrajinou a Spojenými státy by mohla padnout už tento víkend, kdy se šedesátka světových lídrů setká na každoroční bezpečnostní konferenci v Mnichově.

Zelenskyj po středeční schůzce s americkým ministrem financí Scottem Bessentem prozradil, že Spojené státy předložily návrh dohody. Server RBK-Ukrajina a agentura Reuters pak v pátek s odvoláním na vyjádření členů ukrajinské delegace napsaly, že Kyjev dokončil práci na návrhu a předal jej Spojeným státům k posouzení.

Uzavřít dohodu by mohl Zelenskyj během schůzky s americkým viceprezidentem J. D. Vancem, která se odehraje v pátek navečer.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se v projevu na začátek Mnichovské bezpečnostní konference vyjádřil k otázkám německé politiky, evropské bezpečnosti i stavu liberální demokracie.

Steinmeier slíbil, že Německo i po parlamentních volbách zůstane spolehlivým partnerem. „Německá zahraniční a bezpečnostní politika zůstane evropská, transatlantická a multilaterální,“ řekl s odkazem na předčasné volby, které zemi za několik dní čekají.

Německý prezident také vyzval k radikálnímu zvýšení výdajů na obranu. Dvouprocentní cíl přijatý v roce 2014 podle něj „patří do jiné éry“.

Během projevu padla i kritika nové americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která podle Steinemiera nerespektuje zavedená pravidla. „Nemůžeme to změnit, musíme to přijmout a uděláme to,“ uvedl.

Mnichovskou bezpečnostní konferenci zahájil její předseda Christoph Heusgen. V projevu kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za „ničení evropské bezpečnostní architektury“.

„Dal přednost konfrontaci před spoluprací a v nadcházejících dnech se bohužel budeme muset znovu vypořádat s Putinovou válkou proti Ukrajině,“ předestřel Heusgen jedno z hlavních témat letošní konference.

V rozhovoru, který poskytl stanici Deutsche Welle krátce před konferencí, vyjádřil naději ohledně úlohy, kterou by mohl ve vyjednávání o míru na Ukrajině sehrát americký prezident Donald Trump, jenž se ve středu telefonicky spojil s Putinem. „Trump má v rukou nástroje, které mu snad umožní ukončit válku a utrpení lidí. Je to příležitost, kterou nelze promarnit,“ uvedl.

Na mnichovskou konferenci, která se tradičně koná v hotelu Bayerischer Hof v mnichovském centru, dorazil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dnes by se měl na okraj konference sejít s americkým viceprezidentem Vancem.

„Řekl jsem prezidentu Trumpovi, že jsem připraven kdykoli jednat – bez jakýchkoli podmínek. Jsme připraveni jednat o všem, od rozmístění vojsk po NATO,“ vzkázal Zelenskyj krátce po svém příjezdu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.

Americký viceprezident J. D. Vance krátce před začátkem Mnichovské bezpečnostní konference, kde bude reprezentovat Trumpovu administrativu, vzkázal, že Spojené státy by mohly na Rusko uvalit hospodářské sankce – pokud nebude chtít s Ukrajinou uzavřít dobrou mírovou dohodu.

„Máme k dispozici hospodářské páky, jsou tu samozřejmě také vojenské páky,“ řekl Vance v rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal. Dodal, že Spojeným státům záleží na tom, aby Ukrajina dosáhla „suverénní nezávislosti“.

Vance se v pátek v podvečer na okraj mnichovské konference setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jednat by s ním měl mimo jiné o uzavření dohody o výměně ukrajinských vzácných kovů za americkou vojenskou pomoc.

„Řekl jsem prezidentu Trumpovi, že jsem připraven kdykoli jednat – bez jakýchkoli podmínek. Jsme připraveni jednat o všem, od rozmístění vojsk po NATO,“ vzkázal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krátce po svém příjezdu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci, kde se má setkat se zástupci Trumpovy administrativy.

Jediná „červená linie“, kterou není Ukrajina při vyjednávání ochotna překročit, je podle něj uznání okupovaných ukrajinských území za ruská.

„Z právního hlediska tato území nikdy neuznáme jako „ruská“ nebo jakákoli jiná – jsou ukrajinská. To je pevná červená linie; je to v naší ústavě. A rozhodnout o tom může pouze ukrajinský lid,“ uvedl.

„Stál při mně od samého začátku. Společně zajistíme mír skrze sílu a učiníme Ameriku i celý svět znovu bezpečnými,“ napsal prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social, když krátce po inauguraci oznámil, že Keith Kellogg bude v jeho příští administrativě zastávat roli zmocněnce pro válku na Ukrajině.

Muž, jenž vojenské službě zasvětil 36 let života (a bojoval ve Vietnamu, Kambodži i Iráku), má zásadní úkol – přivést zástupce Kyjeva a Moskvy k jednacímu stolu a naplnit prezidentův slib o rychlém ukončení ruské agrese vůči Ukrajině.

Zatímco americký prezident Donald Trump dál vyjednává se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, na Ukrajině panují obavy z jeho nejednoznačného postoje vůči Rusku.

O středečním telefonátu dvou lídrů totiž dopředu nevěděl ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ani evropští spojenci. „Postoj Trumpa je nepředvídatelný a považuji to za velmi znepokojivé,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy americký historik a politolog Alexander Motyl. Řeč přišla i na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.

Německý kancléř Olaf Scholz varoval před jednáním, které by vedlo k vítězství Ruska a porážce Ukrajiny. Řekl to ve čtvrtek na tiskové konferenci v Berlíně před zahájením Mnichovské bezpečnostní konference.

V Evropě sílí obavy z toho, že by Washington a Moskva uzavřely dohodu na úkor Kyjeva.

Scholz svým prohlášením reagoval na dozvuky středečního telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. „Víme, že nikdo si nepřeje mír více než Ukrajina, ale zároveň je naprosto jasné, že ruské vítězství nebo porážka Ukrajiny mír nepřinesou, právě naopak,“ řekl německý kancléř před páteční konferencí.