Lídři v Mnichově: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo v roce 1938

Evropa se probouzí, shodují se experti, které Seznam Zprávy oslovily, aby zhodnotily letošní bezpečnostní konferenci v Mnichově. Byť hmatatelné výsledky intenzivního třídenního fóra jsou podle nich nejisté, jedno je jasné – geopolitické rozložení sil se mění a Evropa si musí ujasnit svou roli.

Podle bezpečnostního analytika a bývalého českého diplomata v Rusku Vladimíra Votápka si evropští lídři konečně uvědomili realitu, tedy že na Spojené státy už nemohou spoléhat jako na bezpečnostního garanta. USA chtějí snižovat své angažmá v Evropě a chtějí, aby Evropa platila víc za svou obranu.

„Minulé bezpečnostní záruky neplatí a Washington už není ochoten ani schopen hrát stejnou roli jako dřív,“ říká s tím, že Evropa si musí zajistit vlastní obranu a jednat rychle.

Seznam Zprávy shrnují šest klíčových momentů konference.

Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, nefungovalo to v roce 1938 a nebude to fungovat ani nyní. Na závěr Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl její šéf Christoph Heusgen. Válka na Ukrajině a hledání způsobů, jak ji ukončit, byly hlavním tématem letošního ročníku konference, řada politiků přitom vyjádřila obavy, aby se USA a Rusko nedohodly bez Ukrajiny a Evropy. Výzvy, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938, zazněly hned několikrát.

„Neměli bychom spadnout do pasti appeasementu. Nefungovalo to v roce 1938. Nebude to fungovat ani dnes,“ řekl Heusgen. Odkazoval tak na politiku ústupků či usmiřování, která vedla k uzavření mnichovské dohody v roce 1938. Nacistické Německo, Francie, Británie a Itálie se tehdy bez účasti Československa dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí s převážně německým obyvatelstvem. Ruský prezident Vladimir Putin podle Heusgena „cítí slabost“ a „reaguje jen na sílu“.

V Paříži se v pondělí sejdou lídři hlavních evropských zemí, aby jednali o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. Schůzku svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Rozhlasové stanici France Inter to řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.

Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země, napsala agentura Reuters.

Má-li Evropa převzít větší odpovědnost za bezpečnost, musí být u toho, uvedl dnes v rozhovoru pro Českou televizi prezident Petr Pavel k chystaným jednáním o ukončení války na Ukrajině. Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků plánované v Paříži odpověděl, že podle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale jednání části evropských lídrů.

Prezident uvedl, že vnímá požadavky Spojených států, aby „u stolu nebyl příliš velký počet lidí, protože pak bude dohoda velmi složitá“. Je podle něj ale i v zájmu Spojených států, aby zájmy Evropy byly přítomny. „Máme-li převzít větší odpovědnost, musíme být u toho,“ odkázal na požadavek Spojených států, aby Evropa zvýšila svoje zapojení.

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg na Mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že Evropané nebudou součástí plánovaných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a USA. Vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska se podle agentury Bloomberg příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině. Podle Pavla je čas omezený začátkem blížícího se postního měsíce ramadánu. Letos začíná 28. února.

Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl finský prezident Alexander Stubb. Členství Ukrajiny v Evropské unii a v Severoatlantické alianci podle něj nesmí být předmětem mírových jednání, rozhodnout si o něm musí Ukrajinci. Ukrajina byla hlavním tématem bezpečnostní konference, která dnes v bavorské metropoli končí.

„Tři základní otázky jsou pro Ukrajince ve hře v této válce: nezávislost, suverenita a územní celistvost,“ řekl Stubb. Dodal, že Finsko si po druhé světové válce sice uchovalo nezávislost, ztratilo ale suverenitu a nemohlo se rozhodnout, do jaké organizace vstoupí. „A ztratili jsme také deset procent našeho území, včetně oblasti, kde se narodili moji prarodiče a můj otec,“ dodal Stubb. Vyzval, aby Evropa zajistila, že stejný osud nepotká i Ukrajinu.

V rámci smlouvy, podepsané po druhé světové válce v roce 1948, finští vůdci pod tlakem Moskvy souhlasili, že se Finsko nepřipojí k žádnému z politických a ekonomických bloků. Pro tento postoj se vžil termín finlandizace. Do Evropské unie Finsko vstoupilo až v roce 1995, do Severoatlantické aliance dokonce až předloni, a to v reakci na rozsáhlou invazi Ruska na Ukrajinu z února 2022. V rámci uspořádání po druhé světové válce přišlo Finsko ve prospěch Sovětského svazu o Karélii.

Ministři zahraničí Česka a Číny Jan Lipavský a Wang I na schůzce na okraj konference mluvili především o válce na Ukrajině. Česko-čínské vztahy byly v poslední době napjaté kvůli Tchaj-wanu, ale právě i kvůli čínskému postoji k válce na Ukrajině.

„Jasně jsem zdůraznil, že ruská invaze má globální důsledky, které dopadají na celý svět,“ prohlásil Lipavský. Kromě Ukrajiny hovořil Lipavský s ministrem Wangem také o praktické spolupráci Česka a Číny, debatovali například i o dopadech zavedení amerických cel na světový obchod.

Čína ruskou agresi proti Ukrajině neodsoudila, vyzvala však k zastavení bojů. Kritizuje také západní dodávky zbraní Ukrajině. Asijská země však nepřímo Moskvu podporuje, jelikož jí umožňuje na čínském trhu pořizovat technologie a zboží nutné pro fungování ruského vojenského průmyslu. Minulý rok Čína představila svůj mírový plán a letos vypracovala další podobný dokument společně s Brazílií.

Řeč byla podle Lipavského i o Tchaj-wanu, čínskému ministrovi podle svých slov ministr prezentoval tradiční českou pozici, že Praha rozvíjí s Tchaj-wanem ekonomické, kulturní a vědecko-technické vztahy.

Demokraticky spravovaný ostrov Tchaj-wan považuje Čína za součást svého území a upozorňuje ostatní země, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova. Česko se podobně jako většina států v otázce Tchaj-wanu drží politiky jedné Číny a oficiálně uznává jenom pevninskou Čínu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolává na pondělí mimořádný summit v Paříži, oznámil v sobotu podle serveru Politico polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

„Jsem rád, že prezident Macron pozval naše vůdce do Paříže,“ uvedl Sikorski s tím, že očekává, že evropští lídři povedou „velmi seriózní“ diskuzi o výzvách souvisejících s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

„Prezident Trump funguje způsobem, který Rusové nazývají razvědka bojem – průzkum bojem: Zatlačíte, uvidíte, co se stane, a podle toho přizpůsobíte svůj postoj… A my musíme reagovat,“ řekl polský ministr.

Podle dvou představitelů EU citovaných serverem zatím není jasné, zda se zúčastní všichni lídři EU, nebo pouze vybraná skupina států. Také není potvrzeno, zda budou pozváni další evropští představitelé, například britský premiér Keir Starmer.

Francouzský mluvčí se k situaci bezprostředně nevyjádřil. Ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, který v Mnichově vystoupil po boku Sikorského, summit nepotvrdil ani nevyvrátil.

Později Sikorski sdělil, že polský premiér Donald Tusk na Macronovo pozvání do Paříže odcestuje. „Musíme ukázat naši sílu a jednotu,“ napsal na sociálních sítích.

Evropští politici se nemusí přímo zúčastnit mírových jednání o Ukrajině, řekl na mnichovské konferenci zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg.

„Co nechceme, je, aby se z toho stala velká skupinová diskuze,“ citovala jeho slova americká stanice CNBC. „Vzpomeňte si na Minsk 2 (jednu z dohod o řešení války na východní Ukrajině, pozn. red.) - byla tam skupina evropských lídrů a nešťastně selhali,“ prohlásil Kellogg. Jednání o dohodě se tehdy zúčastnili lídři Ukrajiny, Ruska, Běloruska, Francie a Německa.

Kellogg zároveň řekl, že Evropa by měla být součástí celého mírového procesu a že vyjednavači musí vzít v úvahu zájmy celého regionu. Stejně tak podle něj Spojené státy nechtějí vylučovat Ukrajinu.

Bývalý generál přiznal, že zatím nedokáže načrtnout podobu budoucích bezpečnostních garancí pro Ukrajinu. Trumpova administrativa už dřív odmítla její budoucí členství v NATO.

Kellogg věří, že mírový plán by mohl být na světě v řádu dnů až týdnů. „Pracuji v trumpovském čase. Požádá vás, abyste dnes odvedli práci, a zítra bude chtít vědět, proč to není vyřešeno,“ řekl zvláštní vyslanec.

Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a Spojenými státy. V debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Evropa podle něj zároveň nesmí dopustit, aby se jednalo o Ukrajině bez Ukrajiny. Česko takovou situaci v minulosti zažilo, dodal prezident ve zjevném odkazu na mnichovskou dohodu z roku 1938.

Jednání o míru na Ukrajině se podle českého prezidenta ocitlo ve zlomovém okamžiku. Evropa teď musí ukázat, že dokáže převzít zodpovědnost. Aby se mohla podílet na mírových jednáních, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou poté zkoordinuje s Ukrajinou a následně i Spojenými státy, řekl Pavel.

Evropa nesmí podle českého prezidenta v žádném případě dopustit, aby se jednalo o míru na Ukrajině bez Ukrajiny. Řekl, že Česko takovou situaci „o nás bez nás“ zažilo. Odkazoval tak zjevně na mnichovskou dohodu z roku 1938, kdy se evropské mocnosti bez účasti Československa dohodly, že nacistické Německo získá rozsáhlé československé pohraničí.

Rusko se podle ukrajinských zpravodajských informací chystá v létě vyslat vojáky do Běloruska, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Mnichově. Účel prý není jasný. Ukrajina podle něj nemůže souhlasit s příměřím, aniž by dostala opravdové bezpečnostní garance. Mír musí vyjednat široké společenství zemí. Jak řekl Zelenskyj, Rusko nechce v současnosti mír, nepřipravuje se na dialog.

Evropa se také podle ukrajinského prezidenta musí připravit na případný odchod amerických vojáků. Nastal čas na vytvoření evropské armády. Neměla by nahradit Severoatlantickou alianci (NATO), ale vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti.

Německo nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině nadiktován. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl německý kancléř Olaf Scholz. Slíbil také, že Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba, a to i poté, co utichnou boje. Scholz rovněž odmítl páteční kritiku amerického viceprezidenta J. D. Vance na adresu evropské demokracie. Zásahy zvenčí do německých voleb a ve prospěch krajní pravice označil za nepřijatelné.

Vítězství Ruska a zhroucení Ukrajiny by podle Scholze nepřinesly trvalý mír. Nadiktovaný mír proto Německo podle něj nikdy nepodpoří. „Nepřijmeme ani žádné řešení, které by vedlo k rozdělení evropské a americké bezpečnosti,“ dodal. Spojené státy Scholz vyzval, aby Ukrajinu, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, podporovaly společně s Evropou.

V mírových jednáních se musí podle Scholze vždy dbát na „suverénní nezávislost“ Ukrajiny, zemi musí také zůstat vojenské kapacity, aby se ubránila případnému dalšímu ruskému útoku.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek v noci telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o ruské válce na Ukrajině a možnostech dosažení míru. Na pozadí konference v Mnichově jej ujistil, že Ukrajinci musí mít při mírových jednáních hlavní slovo. Macron o tom informoval na sociální síti X. V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem, kteří se dohodli, že se v nejbližší době setkají.

„Pokud prezident Trump skutečně dokáže přesvědčit prezidenta Putina, aby zastavil agresi proti Ukrajině, je to skvělá zpráva,“ napsal Macron.

„A pak to budou pouze Ukrajinci, kdo bude moci vést diskuze o pevném a trvalém míru. My jim v tomto úsilí pomůžeme,“ zdůraznila francouzská hlava státu.

Média a pozorovatelé očekávali, že se svět v pátek na Mnichovské bezpečnostní konferenci z úst amerického viceprezidenta J. D. Vance dozví podrobnosti o plánu Trumpovy administrativy na ukončení ruské války na Ukrajině. Vance nicméně Ukrajinu ve svém projevu zmínil jen okrajově.

Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených států. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC. Ten se bude vysílat v neděli v pořadu Meet the Press. Ruský prezident Vladimir Putin podle Zelenského nechce jednat kvůli ukončení války, ale kvůli příměří, které by zrušilo sankce vůči Rusku a umožnilo jeho armádě přeskupit síly.

„Pravděpodobně to bude velmi, velmi obtížné. A samozřejmě ve všech obtížných situacích máte šanci,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Ale budeme mít malou šanci přežít bez podpory Spojených států. Myslím, že je velmi důležitá, rozhodující,“ dodal.

K setkání J. D. Vance s Alicí Weidelovou, která je kandidátkou Alternativy pro Německo (AfD) na spolkovou kancléřku, její mluvčí v pátek v noci uvedl, že oba hovořili o válce na Ukrajině, vnitroněmeckých tématech a také o svobodě projevu.

AfD a Weidelovou už dříve opakovaně podpořil miliardář a majitel sítě X Elon Musk, který je blízkým spolupracovníkem amerického prezidenta Donalda Trumpa. V Německu vyvolaly Muskovy aktivity pobouření. Podle některých německých politiků se vměšuje do předvolebního boje a ohrožuje dobré vztahy mezi Německem a USA. I kancléř Olaf Scholz se k situaci vyjádřil. „O tom, jak to bude v Německu dál vypadat, rozhodnou občanky a občané. Nerozhodují o tom majitelé sociálních sítí,“ uvedl v novoročním projevu.

V Německu se příští týden v neděli uskuteční parlamentní volby. AfD se v nich zřejmě stane druhou nejsilnější stranou. Vítězství průzkumy slibují konzervativní unii CDU/CSU.

S ruským prezidentem Vladimirem Putinem nemá smysl vyjednávat, protože lže a mění předem dohodnutá pravidla. Dnes to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila Julija Navalná, vdova po zesnulém předákovi ruské opozice Alexeji Navalném. Uvedla to agentura AFP. V neděli uplyne rok od smrti Navalného, který zemřel náhle v ruském vězení.

„Nemá smysl snažit se s Putinem vyjednávat,“ řekla Navalná. „I když se pro jednání s Putinem rozhodnete, tak pamatujte, že bude lhát,“ uvedla. „Zradí. Změní pravidla na poslední chvíli a přinutí vás hrát jeho hru,“ dodala.

Americký prezident Donald Trump ve středu telefonicky hovořil s Putinem, se kterým se dohodl, že Moskva s Washingtonem začnou pracovat na ukončení války na Ukrajině. Také se domluvili, že se osobně setkají. Rozkaz k ruské invazi na Ukrajinu vydal Putin v únoru 2022, čímž rozpoutal největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

Navalná vystoupila na Mnichovské bezpečnostní konferenci také loni, a to jen pár hodin poté, co média oznámila smrt Navalného. Tehdy vyzvala mezinárodní společenství, aby bojovalo proti Putinovu režimu.

S americkým viceprezidentem J. D. Vancem dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal také o vznikající dohodě o nerostných surovinách. Prezident Trump požaduje přístup ke kovům vzácných zemin výměnou za dosavadní americkou pomoc.

Média dnes informovala, že Ukrajinci návrh dohody předali Američanům. Zelenského jednání s viceprezidentem ale skončilo bez oznámení dohody. „Naše týmy budou na dokumentu dál pracovat,“ napsal Zelenskyj na síti X. Podle informací agentury Reuters žádá Ukrajina bezpečnostní garance.

Americký viceprezident J. D. Vance se dnes na okraj Mnichovské bezpečnostní konference setkal s Alicí Weidelovou, která je kandidátkou Alternativy pro Německo (AfD) na spolkovou kancléřku. S odvoláním na své zdroje o tom informovala německá veřejnoprávní televize ZDF. Spolupředsedkyně AfD Weidelová na síti X ocenila viceprezidentův projev na konferenci jako vynikající. O AfD se zajímají německé tajné služby kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám.

Vance v Mnichově hovořil o údajnému ústupu od svobody slova v Evropě. Evropské politiky vyzval, aby více naslouchali svým občanům, kteří si podle něj přejí hlavně omezení masové migrace. Kritizoval také údajné pronásledování populistických stran v Evropě.

Nepřímo pak Vance před nadcházejícími parlamentními volbami podpořil AfD, když prohlásil, že pro protipožární zdi není místo. Jako protipožární zeď je označován princip, na základě kterého německé strany politického středu nespolupracují se stranami na okrajích politického spektra.

Projev amerického viceprezidenta J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci zněl, jako kdyby chtěl Vance s Evropou vyvolat roztržku. Řekla to dnes šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Vanceův projev kritizovali i německý ministr obrany Boris Pistorius či norský premiér Jonas Gahr Störe. Americký viceprezident využil svůj projev na bezpečnostním fóru ke kritice Evropy kvůli údajnému odklonu od svobody slova.

„Když jsem tu řeč poslouchala, přišlo mi to, jako kdyby chtěli vyvolat roztržku. A my s našimi přáteli nechceme vyvolávat roztržky,“ uvedla v diskuzním panelu na mnichovské konferenci Kallasová. Dodala, že spojenci by se měli soustředit na velké hrozby, jako je ruská agrese vůči Ukrajině.

Ukrajina chce bezpečnostní garance, než zahájí jakákoli jednání o ukončení války s Ruskem. Po setkání s americkým viceprezidentem J. D. Vancem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vance označil jednání za dobré a řekl, že si Spojené státy přejí na Ukrajině trvalý mír.

„Musíme ještě více hovořit, více pracovat a více připravit plán, jak zastavit (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ řekl Zelenskyj po jednání s Vancem. Dříve v panelové debatě řekl, že je ochoten setkat se s Putinem, předcházet tomu ale musí společný mírový plán vyjednaný s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s Evropany.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že jediný Rus, se kterým je nyní ochoten se setkat, je prezident Vladimir Putin. Setkání ale musí předcházet mírový plán dojednaný společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s evropskými lídry. Zelenskyj to prohlásil v debatě s americkými senátory na Mnichovské bezpečnostní konferenci.