Článek
Pokud Rusko nevyslyší nabídky Západu k diplomatickému řešení napětí kolem Ukrajiny, musí se připravit na tvrdé ekonomické sankce a posílení vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě. Po jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem to ve čtvrtek řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.
Nárůst počtu ruských vojáků u ukrajinských hranic ohrožuje Evropu a zkracuje čas na případnou reakci. Johnson zdůraznil, že Británie vysílá do několika zemí ležících v blízkosti Ruska nové jednotky.
Vůdčí politici Spojených států a klíčových evropských zemí se v těchto dnech snaží sérií jednání Moskvu přesvědčit, aby snížila napětí u ukrajinské hranice, kde je nyní v Rusku a Bělorusku shromážděno na 130 tisíc ruských vojáků.
Jsme ochotní jednat, říká NATO
Ruská strana poté, co začala s koncentrací svých sil u Ukrajiny, oslovila Západ s požadavkem na bezpečnostní záruky, omezení přítomnosti aliančních sil v postkomunistických zemích a slib, že se Ukrajna v budoucnu nestane členem NATO.
„Rusko má na výběr. Může buď zvolit diplomatické řešení – a my jsme připraveni jednat, nebo si vybrat konfrontaci, ale v tom případě zaplatí vysokou cenu,“ prohlásil na společné tiskové konferenci s Johnsonem šéf aliance.
Evropské země jsou podle něj znepokojeny současným navyšováním počtu ruských vojáků v blízkosti Ukrajiny, kvůli němuž bude méně času přichystat se na případnou invazi. Rusko odmítá, že by se souseda chystalo napadnout a tvrdí, že se obává rozšiřování vlivu aliance ke svým hranicím.
Západní členové NATO v čele s USA, Francií či Británií v reakci na napjatou situaci v posledních týdnech posílají na Východ nové vojáky a techniku. Británie chce posílit jednotky NATO v Estonsku, kterým aktuálně velí. V pobaltské zemi je v tuto chvíli asi 1 200 aliančních vojáků. Do Polska k ukrajinské hranici Británie na důkaz solidarity s Kyjevem pošle 350 vojáků.
„Připravujeme se vojensky, připravujeme sankce, ale také jsme ochotni hovořit,“ řekl Johnson. Dodal, že Západ je sice připraven k dialogu, ale nikoli o nepřekročitelných podmínkách jako je možnost Ukrajiny vstoupit do NATO.
„NATO musí být připravené na všechno“
Přímo v Moskvě ve čtvrtek jedná britská ministryně obrany Liz Trussová. I ona po jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem prohlásila, že si Kreml musí vybrat mezi diplomatickými jednáními a agresivním hromaděním vojska u hranic Ukrajiny.
Rusko má podle diplomatky ještě čas ukončit svou agresi vůči Ukrajině, která podle ní podkopává mezinárodní postavení země a posiluje odhodlání a jednotu Severoatlantické aliance. Lavrov vzápětí uvedl, že Rusko upřednostňuje diplomatické řešení.
„Agrese ze strany ruské vlády a pokusy o přeměnu minulosti vážně podkopávají mezinárodní postavení Ruska. Tyto činy mají ve skutečnosti za následek posílení odhodlání NATO a odklon ukrajinského lidu od Ruska,“ řekla Trussová na tiskové konferenci v Moskvě.
Ruský ministr kritizoval reakci Západu na bezpečnostní požadavky Moskvy. Lavrov prý zatím slyšel jenom požadavek, aby Rusko stáhlo jednotky ze svého vlastního území. Z eskalace obvinil Západ s tím, že jeho lídři situaci zneužívají jako „berličku“, aby vypadali lépe. Jeho slova citovala BBC.
Trussovou prý Lavrov ujistil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Ukrajinu. Po slovech však podle ní ještě musí následovat činy. Ministryně zdůraznila, že NATO musí být připravené na všechny možnosti.
