Článek
Do Londýna přiletěl Joe Biden už v neděli pozdě večer, a odstartoval tím tak své týdenní evropské turné. Jeho součástí je i summit NATO ve Vilniusu, na který se z Velké Británie přesune v pondělí večer. Během zhruba 24 hodin na britských ostrovech pak stihl schůzku s britským premiérem i svou první návštěvu Karla III. od panovníkovy korunovace.
I když jsou klimatické změny, které byly na hradě Windsor hlavním bodem hovoru, dnes velkým tématem, pozornost strhlo hlavně Bidenovo jednání se Sunakem. To sice trvalo přibližně jen 40 minut, ve světle nedávných neshod obou zemí však mělo větší význam než pět předchozích schůzek.
„Budou mít příležitost porovnat si poznámky před summitem ve Vilniusu, pohovořit o otázkách, které jsou tam na programu jednání, a probrat pokrok ve válce na Ukrajině,“ přiblížil plán již předem Jake Sullivan, Bidenův poradce pro národní bezpečnost, s tím, že bokem nezůstane ani Čína, technologie či umělá inteligence.
Navzdory tomu, že ihned v úvodu setkání zazněla slova o tom, jak jsou britsko-americké vztahy „pevné jako kámen“, nelze ignorovat jistý rozestup, který mezi lídry vznikl. Stále více se podle listu The Guardian totiž rozcházejí v názoru na to, jak se vypořádat se situací okolo Ukrajiny, přičemž právě toto setkání by mohlo nově vzniklou propast zmenšit.
Kazetová munice jako bod sporu?
Nejnověji to začalo skřípat kvůli pátečnímu rozhodnutí Spojených států, že Ukrajině v rámci nejnovějšího balíčku vojenské pomoci poskytnou i kazetovou munici. Tomu se přitom Washington dosud bránil kvůli nebezpečí, kterému tento druh zbraně vystavuje civilisty nejen v momentě použití.
Summit NATO a Ukrajina
Jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu je i cesta Ukrajiny do organizace.
Kazetová munice totiž obsahuje několik výbušných submunicí a když ji vojáci odpálí z lodi nebo shodí z letadla, menší výbušniny následně zasypou velkou plochu, třeba o velikosti fotbalového hřiště. Kdo se v tomto prostoru pohybuje, má jen malou šanci přežít. A bomby, které nevybuchnou ihned, mohou zabíjet i několik let po skončení konfliktu.
Užití tohoto druhu munice bylo zakázáno Úmluvou o zákazu použití kazetové munice z Osla v roce 2008, kterou podepsalo celkem 123 států, včetně Spojeného království nebo Česka. Právě Spojené státy, ale i Rusko, Ukrajina nebo Čína se k této úmluvě nepřipojily.
Británie jakožto jeden ze signatářů může rozhodnutí USA jen stěží oficiálně schvalovat, Sunak ale není v pozici, aby se snažil zablokovat žádost, která přišla od samotné Ukrajiny. Kyjev navíc slíbil, že munici použije pouze k osvobození vlastního území, a ne v Rusku. Plánuje pak také o jejím použití vést záznamy a informovat své spojence.
Ukrajina a NATO
Jistý rozpor mezi spojenci ovšem zřejmě nastává i v případě členství Ukrajiny v NATO, o které válčící země s trvajícím konfliktem usiluje čím dál tím více. S tímto tématem pak souvisí i bezpečnostní záruky, které by v mezidobí mohla Aliance Ukrajině poskytnout, nebo otázky týkající se eskalace a budoucích vztahů NATO s Ruskem.
Biden se v rozhovoru pro CNN nechal slyšet, že Ukrajina není na členství v NATO připravena a že válka musí nejdříve skončit, než Aliance bude zvažovat její přijetí. To Britové již před časem podpořili možnost, že by Ukrajina při své cestě ke členství vynechala takzvaný Akční plán členství (MAP), tedy soubor kritérií z různých oblastí, které musí země před svým vstupem do NATO splnit.
Na tom se podle pondělních slov ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby měli nakonec shodnout i zbylí spojenci v Alianci. NATO ovšem informaci dosud nepotvrdilo, a zatím tak není jisté, jestli Spojené státy či Německo opravdu změnily svůj dosavadní zdrženlivý postoj.
Navzdory neshodám provázely londýnské jednání i úsměvy.
Odpověď na tuto otázku a mnoho dalších by mohl přinést již zmíněný summit v Litvě. Už po ranní návštěvě Bidena se však mluvčí Downing Street snažil zlehčit zprávy o tom, že Spojené království a USA jsou v otázce naděje Ukrajiny na vstup do NATO rozděleny. Informace podle něj nejsou přesné.
Vztahy obou zemí pak mohlo lehce pošpinit ale i to, že USA nepodpořily britského ministra obrany Bena Wallace jakožto kandidáta na post generálního tajemníka NATO. Zatímco tuto možnost podpořila jednak Velká Británie, tak i třeba baltské státy, Bidenovu podporu má zřejmě nynější šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Podle listu The Guardian si USA a Spojené království nicméně nemohou dovolit, aby se na důležitém summitu dostaly do rozporu, což nejspíše podrobí zkoušce přesvědčovací schopnosti britského premiéra, kterého během pondělního setkání Biden označil za svého nejbližšího přítele a největšího spojence.
Sunak tak stojí mezi dvěma tábory a tanec mezi nimi vyžaduje velkou diplomatickou obratnost. Summit ve Vilniusu má nicméně na programu i jiné důležité body. Jedním z nich je například žádost Švédska o vstup do NATO, kterou vytrvale blokují Turecko a Maďarsko.
