Kreml: I malá provokace může mít obří následky. Chystají invazi, zní z USA

Situace na východě Ukrajiny je nyní natolik napjatá, že i drobná provokace může vést k nenapravitelným následkům, prohlásil dnes v televizním rozhovoru mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zároveň obvinil Západ, že výroky o údajných ruských plánech podniknout invazi na Ukrajinu napětí jen přiživuje. Rusko ani nechce vyslovit slovo „válka“, řekl mluvčí.

Podle něj prezident Vladimir Putin nevěnuje pozornost západním tvrzením o údajných konkrétních datech, kdy má invaze začít, a o ruském postoji sám informuje západní představitele. Charakter Putinových rozhovorů s lídry západních zemí je přitom v ostrém kontrastu s hysterií, kterou projevují média těchto zemí, poznamenal Peskov.

Vůdci neuznávané Doněcké i Luhanské lidové republiky, které na východě Ukrajiny vyhlásili proruští separatisté, v sobotu vyhlásili všeobecnou mobilizaci.

„Vyzývám kolegy v záloze, aby se dostavili na vojenské odvodní oddělení. Dnes jsem podepsal dekret o všeobecné mobilizaci,“ oznámil v sobotu vůdce samozvané doněcké republiky Denis Pušilin ve videoprohlášení a krátce potom ho následoval vůdce luhanské republiky Leonid Pasečnik.

Proruští separatisté podle Kyjeva za 24 hodin 136krát porušili příměří, což je dvojnásobek ve srovnání s předchozím dnem, kdy Ukrajina hlásila 66 takových incidentů. S odvoláním na vyjádření ukrajinské armády o tom dnes informovala agentura Reuters.

Podle Reuters také bylo v centru povstaleckého Doněcku slyšet několik explozí. Co je způsobilo, ale není jasné. Povstalci ze samozvané Luhanské lidové republiky zase podle agentury TASS tvrdí, že si tam ukrajinská agrese vyžádala životy dvou civilistů a vedla ke zničení pěti domů.

Jejich spojenci ze sousední a taktéž neuznané Doněcké lidové republiky uvedli, že jejich území od dnešní půlnoci ukrajinské jednotky ostřelovaly ve 12 případech. Mimo jiné podle nich přerušily dodávky elektřiny do několika obcí.

Kvůli silnému ostřelování Kyjev dnes ráno uzavřel jeden ze sedmi přechodů mezi územím ovládaným jeho silami a povstaleckými oblastmi. Zdůvodnil to tím, že není schopen garantovat bezpečnost civilistů v místě.

V případě ruského útoku na Ukrajinu svolá předseda Evropské rady Charles Michel okamžitě zasedání hlav států a šéfů vlád zemí Evropské unie. Tímto krokem by chtěl zajistit úplnou jednotu při rozhodování o sankcích proti Moskvě. Michel to dnes řekl na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

„Kreml doufal, že naši alianci rozdělí a oslabí. Dosáhli pravého opaku. Naši jednotu to upevnilo. Jak v rámci EU, tak napříč Atlantikem. Jsme plně jednotní,“ napsal Michel na twitteru.

„Nemůžeme navždy nabízet olivové ratolesti, zatímco Rusko uskutečňuje testy raket a pokračuje ve shromažďování vojáků,“ citovala dnes Michela agentura AP. Ruské kroky podle něj cílily na oslabení evropského i transatlantického spojenectví, což se ale nepovedlo. Moskva podle Michela dosáhla jen opaku, tedy utvrzení obou spojenectví.

Evropská unie je znepokojena zesílením úsilí o manipulování s informacemi, které mají posloužit jako falešné záminky pro ospravedlnění vojenské eskalace na Ukrajině. Řekl to v sobotu podle agentury AFP šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který zároveň vyzdvihl klíčovou roli pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v terénu na Ukrajině.

Vše, co se děje na Ukrajině, včetně oznámení o prodloužení vojenských cvičení Ruska a Běloruska, naznačuje, že svět je na pokraji ruské invaze na Ukrajinu, řekl mezitím stanici CNN americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Jak jsme popsali, zdá se, že se děje vše, co předchází skutečné invazi,“ řekl Blinken.

Ministr uvedl, že Spojené státy jsou odhodlané do poslední chvíle využít všech možností, aby zjistily, zda diplomacie dokáže odradit ruského prezidenta Vladimira Putina od invaze.

„Věříme, že prezident Putin učinil rozhodnutí, ale dokud se tanky skutečně nerozjedou a letadla neodstartují, využijeme každou příležitost a každou minutu, abychom zjistili, zda diplomacie může prezidenta Putina odradit od dalšího postupu,“ prohlásil Blinken. Dodal, že americký prezident Joe Biden je ochoten jednat se svým ruským protějškem v jakémkoli formátu, pokud to pomůže zabránit válce.

Západ by měl už nyní zavést aspoň část sankcí připravovaných proti Rusku. Řekl to dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. V Mnichově totéž požadoval v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Západní státy připravují proti Rusku sankce, které mají být vyhlášeny v případě, že ruská armáda napadne Ukrajinu. Ukrajinští politici se ale domnívají, že by se nemělo čekat až na ruský vpád.

Bělorusko a Rusko prodloužily společné vojenské manévry, které se konaly na běloruském území poblíž ukrajinské hranice a měly původně skončit dnes. Zároveň pokračují ozbrojené srážky mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na východě Ukrajiny.

Bělorusko bude pokračovat ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit dnes. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. S odvoláním na běloruského ministra obrany Viktara Chrenina to dnes uvedla agentura DPA.

Bělorusko prodloužení manévrů zdůvodnilo „zvýšenou vojenskou aktivitou“ poblíž svých hranic a hranic Ruska a také zvýšeným napětím na východě Ukrajiny, kde se v posledních dnech vystupňovaly střety mezi ukrajinskými vojáky a proruskými separatisty.

Minsk je blízký spojenec Moskvy. Svědčí o tom mimo jiné to, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko v sobotu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem přihlížel ruským testům strategických jaderných zbraní.

Americký prezident Joe Biden i britský premiér Boris Johnson jsou přesvědčeni, že Rusko chystá útok na Ukrajinu, při němž se pokusí obklíčit i hlavní město Kyjev. Téměř třímilionová metropole je od hranic Běloruska vzdálena jen několik desítek kilometrů vzdušnou čarou.

Moskva na hranicích s Ukrajinou podle USA má až 190 000 vojáků připravených kdykoli zaútočit. Rusko takový záměr popírá.