Mladý Prigožin začal velet a slibuje „vyhlazování nacistů“. Zkušenosti má

Po červnovém neúspěšném tažení vagnerovců na Moskvu se šéf žoldnéřů Jevgenij Prigožin dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na začlenění svých mužů do ruských ozbrojených sil. O téměř půl roku později ale skupina nadále funguje samostatně. A „byznys“, jak to vypadá, zůstal v rodině. Velení se ujal Pavel Prigožin, Jevgenijův syn.

Skupina navíc podle ruských médií poprvé od srpna, kdy při letecké nehodě někdejší šéf vagnerovců zahynul, obnovila nábor žoldnéřů. Podle deníku Kommersant budou bojovníci nyní zároveň spadat pod ruskou národní gardu, která se zabývá vnitřními bezpečnostními hrozbami a podléhá přímo ruskému vůdci Vladimiru Putinovi.

„Převzal jsem velení nad Vagnerovou skupinou a velmi brzy se bojovníci vrátí na frontu a budou pokračovat ve vyhlazování nacistů. Kromě mě není nikdo, kdo by pokračoval v díle mého otce. Na smutek a truchlení už není čas,“ napsal Pavel Prigožin podle listu na síti Telegram. Příspěvek byl později smazán.

Otázka budoucnosti Vagnerovy skupiny visela dlouho ve vzduchu. V červenci do čela žoldnéřů dosadil ruský prezident jednoho z bývalých velitelů skupiny a dnes zaměstnance ruského ministerstva obrany Andreje Troševa.

Část vagnerovců se mu nicméně podle amerického Institutu pro studium války vzepřela a vyjádřila zájem o sjednocení pod vedením Pavla Prigožina. Skupina si navíc navzdor ruskému ministerstvu obrany hodlá zachovat své jméno, symboly, ideologii, strukturu vedení a zavedené provozní principy.

Pětadvacetiletý Prigožin přitom není mezi vagnerovci novou tváří. Pokud jsou pravdivá prohlášení jeho otce, tak po jejich boku bojoval už krátce po svých 18 letech, kdy absolvoval povinnou vojenskou službu. Hned po jejím skončení odjel do války v Sýrii, později bojoval například i na ukrajinském Donbasu, napsal server The Moscow Times.

V Sýrii pak Prigožin mladší obdržel vyznamenání Železný černý kříž – interní ocenění vagnerovců, obdobu ruského Řádu odvahy, který se uděluje za plnění zvláště obtížných úkolů.

Po boku vagnerovců se měl podle analytika z investigativního portálu Bellingcat Arica Tolera objevovat i loni na podzim na Ukrajině. Některé zveřejněné snímky pak poukazují na to, že se účastnil intenzivních bojů u východoukrajinského města Bachmut.

Zmínek o rodině šéfa vagnerovců bylo až do začátku války na Ukrajině v médiích jen pomálu. Pavel Prigožin se do ruských médií dostal poprvé před sedmi lety, když v ulicích Petrohradu boural v luxusním voze Mercedes G.

Už před smrtí jeho otce popsal list Financial Times, jak Pavel Prigožin spolu s matkou  Ljubov a starší sestrou Polinou hrají různé role v obchodech Prigožina staršího a těží z výhodného postavení mezi ruskou elitou.

Podle březnových údajů amerického ministerstva financí ovládal Prigožin mladší v Petrohradě několik společností a luxusních realitních komplexů. Mezi ně patří i ruská společnost Lachta Plaza, kterou krátce po začátku invaze přidal Washington na svůj sankční seznam.

Svůj podíl má i v dalších ruských společnostech, které USA a EU považují za spolčené s Vagnerovou skupinou. Už dříve na něj uvalila sankce řada zemí včetně Kanady, USA a Spojeného království.

Po srpnovém pádu letadla mu ale měl připadnout téměř veškerý majetek a aktiva jeho otce, včetně akcií v cateringové společnosti Concord a u samotných vagnerovců. Protikorupční fond ruského opozičního aktivisty Alexeje Navalného naznačil, že Prigožinův majetek by mohl dosáhnout až dvou bilionů rublů, ačkoli jeho oficiální majetek byl odhadnut na 14,6 miliardy rublů (asi 3,5 miliardy korun).

Jakou skutečně má Pavel Prigožin mezi vagnerovci pozici, zůstává sporné. ISW se odvolává na zdroje blízké skupině, které naznačují, že jeho vedení nemusí být zcela nezávislé, protože se má za to, že je pod vlivem Michaila Vatanina, šéfa Vagnerovy bezpečnostní služby.

Ani při nynějším obnovení rekrutace není podle serveru The Moscow Times jasné, zda budou žoldnéři opět posláni na Ukrajinu, nebo do jiných oblastí, kde skupina působí.

Někteří z příslušníků skupiny její řady navíc opustili, část přešla do ruské armády. Podle amerického think-tanku ministerstvo obrany založilo i další soukromé vojenské společnosti, které verbují vagnerovce, zejména v Africe nebo na Blízkém východě, napsal server Business Insider.

Sám Putin několikrát existenci žoldnéřské skupiny po červnových událostech popřel. „Vagnerova skupina neexistuje. Nemáme žádný zákon o soukromých vojenských organizacích. Prostě neexistuje,“ řekl například letos v červenci.

Vagnerova skupina sehrála významnou roli při bojích u Bachmutu, město na jaře tohoto roku dobyla ruská armáda. Právě v průběhu těchto bojů se ale vyostřily spory mezi Jevgenijem Prigožinem a představiteli ruského ministerstva obrany. Po červnovém neúspěšném pokusu o puč nadále šéf vagnerovců odmítal podřízení skupiny některé z vojenských struktur a přesunul své síly do Běloruska.