Mladou ženu odvlekli zpět do Čečenska. Už je po smrti, bojí se aktivisté

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Šestadvacetiletá Seda Sulejmanovová z Čečenska v roce 2022 utekla z domova, aby se vyhnula domluvené svatbě a mohla žít se svým přítelem v Petrohradu. Policie ji loni v srpnu odvlekla zpátky do Čečenska, převážně muslimské republiky v Ruské federaci na severním Kavkazu, kde s podporou prezidenta Vladimira Putina vládne Ramzan Kadyrov.

Lidskoprávní skupina SK SOS působící na severním Kavkazu se teď domnívá, že se žena stala obětí takzvané vraždy „ze cti“, tedy zabití, které má zbavit rodinu domnělého ponížení. Organizace má informaci ze dvou zdrojů, píšou ruská exilová média Novaja Gazeta a Meduza. V úterý skupina požádala ruský vyšetřovací výbor a prokuraturu, aby zjištěné informace prověřily.

Tisková mluvčí SK SOS Alexandra Mirošnikovová podle serveru Mediazona upozornila, že aktivisté nemají dostatek informací, aby mohli s konečnou platností prohlásit Sulejmanovovou za mrtvou.

„Chtěli bychom, aby buď prokuratura a lidskoprávní organizace prošetřily možnou vraždu, nebo aby Sedina rodina vystoupila s prohlášením a ukázala nám Sedu,“ uvedla mluvčí. Ruské úřady se zatím k výzvě nevyjádřily.

I ženin přítel Stanislav Kudrjavcev v rozhovoru pro server nemoskva.net prohlásil, že stále neví, jestli je jeho přítelkyně naživu.

Podle ruské policie Sulejmanovovou loni deportovali do Čečenska kvůli podezření z krádeže šperků v hodnotě 150 tisíc rublů (asi 38 tisíc korun). Žena obvinění popřela.

Poté, co si příběh Sulejmanovové získal publicitu, zveřejnil čečenský ombudsman Mansur Soltajev ještě v srpnu fotografie a videa s ženou s tím, že „je všechno v pořádku“.

Podobná rádoby dobrovolná vystoupení ale nejsou v zemi nějak výjimečná. Lidskoprávní pracovníci poznamenali, že Sulejmanovová na zveřejněných záběrech neříká ani slovo a vypadá vyčerpaně. Od té doby o ní nejsou žádné informace.

Zmíněný Mansur Soltaev je na sankčním seznamu Spojených států , Evropské unie a Ukrajiny, upozorňuje ruskojazyčná verze Rádia Svobodná Evropa.

Aktivisté z organizace SK SOS zdůraznili, že únosy pod rouškou smyšleného obvinění z trestného činu jsou běžnou praxí. Čečenští úředníci je používají, aby dosáhli návratu některých lidí do regionu.

Například v roce 2021 policie v ruském Dagestánu provedla razii v azylovém domě pro oběti domácího násilí.

Policisté zadrželi Čečenku Chalimu Taramovou, která v domově hledala spolu se svou přítelkyní ochranu, protože se obávala pronásledování kvůli své sexuální orientaci. Taramová následně vystoupila se svým otcem v čečenské televizi. Popřela, že by na ni byl vyvíjen nějaký nátlak, a uvedla, že nebyla unesena (více zde).

Oběťmi vražd „ze cti“ jsou nejčastěji neprovdané dívky nebo rozvedené ženy. Zabití se často páchá na základě pouhých pomluv, protože i ty špiní „rodinnou čest“ bez ohledu na skutečné chování oběti.

Nejčastěji se tyto vraždy páchají noži a sekyrami, jsou ale i případy uškrcení nebo utopení. Stává se ale také, že ženy bývají donuceny k sebevraždě, uvedl server Newsru.com.

Rodiny mnoha takto zavražděných žen je prohlásí za nezvěstné, aniž by to nahlásily příslušným úřadům nebo policii.

Kde leží Čečensko?