Článek
Dnes třiatřicetiletý stavař Murat Yavaş se po rok a půl trvajícím studiu na pražském ČVUT rozhodl zůstat v Česku. Našel si práci v architektonické kanceláři, učí se česky a je zde spokojený.
Jeho cílem přitom nebyla původně právě Praha, chtěl jen opustit Turecko: „Bylo to po letech mizerných pracovních podmínek, zneužívání ze strany zaměstnavatelů, nízkého platu a žádného zlepšení na obzoru,“ vysvětluje.
Murat ve své vlasti pracoval 55 hodin týdně, šest dní v týdnu. „Žádné proplácení přesčasů, pracovní právo se neuplatňuje, protože firmy financují Recepa Tayyipa Erdogana,“ naráží na postavu autoritářského tureckého prezidenta.
„V Turecku je korupce všude. Erdoganova stínová stavební společnost Renaissance nedávno dostala zakázku na stavbu budov po zemětřesení. On je za zřícení budov odpovědný, a ještě na tom vydělává,“ říká mladý muž. Slyšel prý sice i o tom, že je korupce i v Česku, zkušenosti s ní ale zatím nemá a věří, že zde právní stát funguje mnohem lépe.
Do Saúdské Arábie bych nešel
Za práci v pražské kanceláři bere trojnásobek toho, co dostával v Turecku. Jen o peníze mu ale nešlo: „Jde o byznys i demokracii. Lidé se mě ptali, zda bych šel do Saúdské Arábie, kdyby mi zaplatili pětinásobek toho, co v Česku. Nešel bych. Nemohl bych žít ve strachu, že mně mohou kdykoliv useknout hlavu,“ naráží na možnost trestu smrti v pouštním království.
Jak Erdogan znovu zvítězil
Přečtěte si o výsledku tureckých voleb a jejich dopadu na budoucnost země:
Letošní prezidentské volby, k nimž se upínaly naděje turecké opozice, ho už moc nevzrušovaly. Opozice podle něj slibuje všechno všem, nechala by prý lidi nejraději odcházet do důchodu ve 40 letech a dávala sociální dávky i ženám v domácnosti. „Zrovna nedávno jsem se od svého učitele dozvěděl, že (ženy v domácnosti) v Česku prakticky nejsou,“ podotýká.
Do Turecka se už vrátit nehodlá, maximálně na návštěvu: „Turecko je po staletí prokleté, je to způsobené jeho orientální mentalitou,“ domnívá se. A opět zmiňuje prezidenta Erdogana: „Dokonce v centru zemětřesení ve městě Sanliurfa dostal výraznou většinu hlasů. Kdo může za destrukci způsobenou zemětřesením? Erdogan. A koho budete volit? Stále Erdogana,“ kroutí nechápavě hlavou.
Po dosavadním dvouletém pobytu v Praze by měl dostat pobytové vízum na další dva roky, když pak projde jazykovou zkouškou, pak i povolení k pobytu natrvalo. V Česku si chce najít i přítelkyni, což mu zatím komplikuje právě neznalost jazyka.
Stavař Murat se z vlasti vystěhoval poměrně pozdě, mnozí studenti využívají k žádostem o azyl i program Erasmus. O jednom takovém případu informoval turecký server Ege’de Son Söz.
Sedmnáctiletý student turecké střední školy podle něj požádal během výletu do Itálie učitelku, zda by si nemohl odskočit. Když se dlouho nevracel, začali ho učitelé hledat a později oznámili zmizení i na policii a chlapcovým rodičům. Těm ale jejich syn vzkázal, že se už do rodné země nevrátí – po útěku z výpravy zamířil ihned do Německa, kde požádal o azyl.
Turků žádá o unijní víza nejvíce
Chlapcův případ není ani zdaleka jediný. O prudkém nárůstu studentů žádajících o azyl mluví i šéf unijní delegace v Turecku Nikolaus Mayer Landrut. Vysvětluje si ho především ekonomickými problémy, s nimiž se nyní Turecko potýká: „Pokud člověk dostane vízum a vstoupí do Německa, potenciál pro žádost o azyl se zvyšuje,“ citoval ho server Duvar.
Landrut mluví v této souvislosti o studentech účastnících se programu Erasmus. Poté, co jim vyprší vízum, žádají v hostitelské zemi o azyl. Turecké ministerstvo školství už proto vydalo školám instrukce, aby z programu vyřadily uchazeče, kteří by mohli chtít v Evropě zůstat.
Co čeká tureckou ekonomiku
O tom, jak se vítězství Erdogana projeví v ekonomice, mluví v německu vyučující akademik Ibrahim Öztürk.
Turci přitom tvoří národ, který má o víza v zemích Evropské unie vůbec největší zájem. Jen v loňském roce požádalo některou ze zemí sedmadvacítky o vízum 778 tisíc Turků. Landrut dodal, že množství odmítnutých žádostí bylo nižší než v předchozím roce a míra zamítnutých žádostí poklesla vůbec poprvé od roku 2016. Kromě Turků žádají z Turecka o vízum i občané jiných států, ti jsou ale úspěšní už méně.
Stejně tak roste i počet žadatelů o azyl: „V roce 2022 došlo k obrovskému nárůstu žádostí o azyl od Turků. Dostali se na třetí místo po syrských a afghánských občanech. Vízové úřady to berou v úvahu při hodnocení žádostí,“ dodal Landrut.
Po výsledcích letošních voleb, které na další roky potvrdily pokračování autoritářského Erdoganova režimu, se může odliv mozků z Turecka ještě zvýšit. Na předvolební reportážní cestě mluvily Seznam Zprávy s řadou mladých lidí, kteří doufali ve vítězství opozice. Ti, kteří mluvili alespoň trochu anglicky, hlasovali pro vládní stranu jen výjimečně.
Jméno stavaře Murata Yavaşe není pravé, mladý muž si přál zůstat v anonymitě kvůli obavám o případné dopady na jeho příbuzné v Turecku. Redakce ale jeho totožnost zná.
