Mladé, krásné a urozené. Dorostla nová generace budoucích královen

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zájem o budoucí aristokratické vládce se často zužuje na britskou královskou rodinu, panovníci z jiných zemí a jejich potomci jako by téměř neexistovali. I v ostatních evropských královstvích přitom nyní dorostla nová generace. Celkem nedávno se hned několik princezen ujalo prvních vladařských povinností.

Výstižně to připomněly fotografie z norského Osla, kde se 17. června sešly špičky evropských panovnických rodin, aby oslavily osmnáctiny norské princezny Ingrid Alexandry, vnučky krále Haralda V.

Slavnostní oběd, na který si Ingrid Alexandra vzala vzácnou korunku s brilianty a perlami po své praprababičce, švédské princezně Ingeborg, se pořádal zhruba s půlročním zpožděním. Princezna se narodila v lednu, akce se však odložila na léto kvůli epidemii nemoci covid-19.

V děkovném projevu, v němž se obracela k různým členům rodiny, se Ingrid Alexandra nebála být bezprostřední. „Jsem ráda, že jsme mohli ležet na gauči a dívat se spolu na seriály,“ řekla směrem ke své matce, korunní princezně Mette-Marit. Otci Haakonovi zase poděkovala za to, že rodinu bral na sportovní radovánky, jako jsou lyžování a surfování.

Už o den dříve Ingrid Alexandra poobědvala se členy norské vlády, čímž se oficiálně představila jako další člen rodiny, který přebírá některé následnické povinnosti. Ještě před narozeninami dostala za tímto účelem vlastní kancelář. Jak ale zdůraznil královský palác, v příštích letech by se měla princezna věnovat hlavně studiu.

Díky přítomnosti královských rodin ze Švédska, Dánska, Belgie a dalších zemí mohla před obědem vzniknout unikátní fotografie, na které jsou pohromadě čtyři nynější následnice trůnu a jeden následník. Při příležitosti narozenin vznikla také nová série oficiálních fotografií Ingrid, jež dávají vyniknout její přirozené eleganci.

Kdyby se princezna bývala narodila před rokem 1990, následnické povinnosti by ji minuly a králem by se stal její mladší bratr Sverre Magnus. Podobně ostatně Ingridin otec „přeskočil“ svoji starší sestru. Podle nynějších pravidel už ale trůn dědí nejstarší potomek, bez ohledu na to, jestli je muž nebo žena.

Díky podobné změně přešlo následnictví také na další princeznu ze skupinové fotografie, belgickou princeznu Elisabeth. Nejstarší dítě vládnoucího krále Filipa je sice o dva roky starší než norská princezna Ingrid, svůj první samostatný oficiální výstup na veřejnosti však Elisabeth absolvovala teprve nedávno. O to více pozornosti poutá.

Koncem června princezna pokřtila novou loď Belgica, určenou pro oceánografický výzkum, a prohlédla si její vybavení. V bílých šatech, v lehce extravagantním kloboučku a na lodičkách s vysokými podpatky působila na nábřeží trochu nejistě, svůj úkol ale před kamerami zvládla s úsměvem a bez nehody.

Oblečení Elisabeth je vůbec téma, které Belgičané rádi řeší. Budoucí královna země, kde je monarchie jedním z důležitých spojovacích pojítek mezi národy Vlámů a Valonů, drží laťku vysoko. Magazín Vogue přirovnal její styl k přístupu vévodkyně z Cambridge. Ocenil, že Elisabeth pravidelně nosí modely od belgických návrhářů, používá jemné šperky a odpovídající doplňky, které zvýrazňují její vzhled.

Ostře sledovaná byla róba Elisabeth i během belgického národního svátku 21. července, kdy se královská rodina tradičně účastní slavnostní vojenské přehlídky. Vybrala si zářivě červené šaty s čelenkou, za což si například od britského bulváru Daily Mail vysloužila jednoznačnou pochvalu.

Elisabeth, která má jako následnice titul vévodkyně brabantské, nyní studuje historii a politologii v Oxfordu. Už před dvěma lety získala bakalářský titul ve Walesu a rok studovala také sociální a vojenské vědy na Královské vojenské akademii v Belgii. Kromě angličtiny samozřejmě plynule ovládá všechny tři úřední jazyky Belgie – nizozemštinu, francouzštinu a němčinu. Má ráda lyžování, tenis, plavbu a potápění a ráda chodí do přírody.

Třetí budoucí dědičkou trůnu ze skupinové fotky z Osla, která už překročila věk dospělosti, je Catharina-Amalia, dcera nizozemského krále Viléma-Alexandra. Od roku 2013, kdy její otec převzal vládu po abdikaci své matky, bývalé královny Beatrix, má titul princezna oranžská.

V prosinci, kdy dosáhla osmnácti let, se Catharina-Amalia automaticky stala členkou Státní rady, víceméně poradního orgánu v čele s panovníkem, jehož historie sahá až do 16. století.

Tehdejší oslava princezniny plnoletosti vyústila do menší nepříjemnosti. Médiím se doneslo, že si princezna pozvala na narozeninovou párty 21 lidí – ačkoli tehdy platila přísná omezení kvůli šíření koronaviru, nemocnice byly zaplněné nakaženými a vláda doporučila omezit hromadné akce na nejvíce čtyři hosty.

Podle zprávy, kterou parlamentu předal premiér Mark Rutte, se oslava sice neodehrávala uvnitř královského paláce, ale v jeho zahradách, všichni účastníci byli očkovaní a podstoupili test, přesto král Vilém-Alexandr podle předsedy vlády uznal, že to „zpětně viděno nebyl úplně dobrý nápad“. Věděl, o čem mluví, královská rodina schytala kritiku už v roce 2020, když odcestovala během pandemických opatření na dovolenou do Řecka. Nakonec raději pobyt zkrátila.

Na rozdíl od belgické princezny se Catharina-Amalia po gymnáziu nepustila hned do vysokoškolských studií, ale dala si roční volno. Strávila ho stáží v Oranžských fondech, největší charitativní organizaci Nizozemského království, a dobrovolnickou činností v dalších organizacích. Od příštího školního roku začne princezna studovat bakalářský program politologie, psychologie, práva a ekonomie na Amsterdamské univerzitě.

Na oslavě v Oslu přicestoval i španělský královský pár, Filip VI. a jeho manželka Letizia, dědička trůnu, princezna Leonor, ale na společné fotografii princezen chybí. Možná proto, že má raději méně formální akce, jako byl třeba evropský šampionát ve fotbale žen, kam přijela fandit se svojí mladší sestrou Sofií.

Leonor, která má oficiálně titul princezna asturská, oslaví osmnácté narozeniny teprve příští rok. Už nyní ale veřejně vystupuje, nedávno například pronesla řeč při udělování cen královské nadace pro mladé inovativní podnikatele.

Kromě princezen se na budoucí roli panovníků připravuje i několik mladých mužských následníků. Například dánský princ Christian, vnuk královny Margrethe II. a syn korunního prince Frederika. Ani on ještě není plnoletý, občas už ale doprovází otce na veřejnosti. Například začátkem července na smutečním shromáždění za oběti masové střelby v kodaňském nákupním centru.

Ani dánské královské rodině a Christianovi se nevyhýbají nečekané události, které se propírají v novinách. Ke konci června vydali princovi rodiče prohlášení, v němž oznámili, že stahují svého syna z prestižní střední školy Herlufsholm poté, co se objevily informace o sexuálním zneužívání a násilí v tomto zařízení. Christian do nich sice neměl být zapletený, korunním princem a jeho manželkou však zprávy o poměrech na škole „hluboce otřásly“.

Na skupinové fotografii z Osla jsou ještě dva královští caparti. Desetiletá švédská princezna Estelle je dcerou korunní princezny Viktorie a vnučkou krále Karla XVI. Gustava. Jediný zástupce mužského pohlaví, dvouletý Charles, by se jednou měl stát lucemburským velkovévodou. Zatím ale vládne jeho dědeček Henri a po něm nastoupí otec Guillaume.

Na plnění povinností monarchy si zatím musí počkat také následník v Monaku, nejstarší legitimní syn knížete Alberta II., Jacques, kterému je teprve sedm let.

Dávno dospělý je oproti tomu lichtenštejnský princ Joseph Wenzel, příliš mnoho se o něm ale neví. Knížecí rodina si soukromí budoucího vládce miniaturní podalpské monarchie bedlivě střeží. Když Seznam Zprávy žádaly knížecí úřad o poskytnutí princovy fotografie do galerie, byly nadvakrát odmítnuty. Jedny z mála snímků se objevily na sociálních sítích, navíc na nepravém profilu knížecí rodiny.

Vládu Lichtenštejnska, které úspěšně vsadilo na režim daňového ráje a vzhledem k historickým majetkovým nárokům má specifický vztah k České republice, řídí kníže Hans-Adam II. společně s prvorozeným synem Aloisem.

Mladému princovi, který je nejstarší ze čtyř Aloisových dětí a jemuž v Lichtenštejnsku říkají krátce Wenzel neboli Václav, je 27 let. Podle dostupných informací vystudoval střední školu v Británii, kde také posléze absolvoval Královskou vojenskou akademii v Sandhurstu a před pár lety se začal zaučovat v řízení státních záležitostí.

Na závěr bychom neměli opomenout potenciální následníky českých králů. Habsburkové sice už v českých zemích ani jinde nevládnou už přes sto let, v monarchistických kruzích jsou ale stále považováni za legitimní kandidáty na trůn.

Mladou generaci někdejší císařské rodiny reprezentuje v první řadě Ferdinand Zvonimír, syn šéfa habsburského domu Karla. Ten je vnukem posledního rakousko-uherského císaře Karla I.

Pětadvacetiletý Ferdinand je přivyklý na popularitu, ovšem ne ve spojení s historickým působením svého rodu. Je známý hlavně v prostředí automobilových závodů. První mezinárodní soutěž jel už ve třinácti, v současnosti startuje ve vícehodinových závodech LMP 2, tedy ve sportovních netovárních vozech s uzavřeným kokpitem. Bez nadsázky lze říci, že patří ke světové špičce. Loni spolu se dvěma dalšími piloty, kteří se s ním při závodech střídají, vyhráli světovou soutěž LMP 2 automobilové federace FIA. Letos je zatím průběžně třetí.

Pokud by u Habsburků zrušili následnictví po meči, na pomyslný trůn by měla nárok zhruba o tři roky starší Ferdinandova sestra Eleonora. Má podobně atraktivní povolání jako bratr, úspěšně pracovala jako modelka.

V roce 2020 se Eleonora vdala za automobilového závodníka Jéroma d’Ambrosia. Loni se páru narodil chlapec. Dostal jméno po svém zesnulém pradědečkovi Ottovi, který byl nejstarším synem posledního rakouského císaře.

Analýzy Seznam Zpráv: