Článek
Aktualizováno: Do textu jsme doplnili reakce šéfa FDP a ukrajinského ministra zahraničí.
Německo by kvůli zajištění dostatku zemního plynu pro nadcházející zimu mělo rychle zprovoznit zablokovaný plynovod Nord Stream 2.
V čerstvě zveřejněném rozhovoru s mediální skupinou RND to prohlásil místopředseda vládních svobodných demokratů (FDP) Wolfgang Kubicki. Podle něj neexistuje rozumný důvod proti zprovoznění produktovodu.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil Kubického výroky za iracionální a distancoval se od nich i předseda FDP Christian Lindner.
Nord Stream 2, který vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa, je hotový. Berlín ale jeho otevření zablokoval kvůli ruské agresi vůči Ukrajině (psali jsme zde).
„Nord Stream 2 bychom nyní měli co nejrychleji otevřít, abychom naše plynové zásobníky před zimou naplnili,“ řekl Kubicki. „Neexistuje žádný rozumný důvod, proč Nord Stream 2 neotevřít,“ uvedl.
Šéf ukrajinské diplomacie Kuleba výroku nemohl uvěřit.„Výzvy německých politiků na chvíli otevřít Nord Stream 2 a pak ho zase zavřít jsou úplně iracionální,” napsal na twitteru. Podle něj se to podobá chování lidí závislých na návykových látkách, kteří si nedokážou odvyknout od drogy, kterou berou. „Závislost na ruském plynu zabíjí,“ dodal.
Záhy se ozval šéf FDP Lindner. Kubického návrh odmítl jako „špatný a scestný“.
Analýza
Evropská unie stále jednotně stojí za Ukrajinou, ozývají se ale hlasy k přehodnocení protiruských sankcí. V Německu mají silné obavy z letošní zimy, která už má být bez ruského plynu. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková řekla, že pokud Německo nebude dostávat plyn z jiných než ruských zdrojů, „nebudeme schopni poskytovat žádnou podporu Ukrajině, protože budeme mít co dělat s lidovými protesty“.
Kubického stranický kolega a místopředseda parlamentní frakce FDP Alexander Graf Lambsdorff pak na twitteru napsal, že Kubicki možná jen přehlédl kompetentní hodnocení takového kroku, jakým by zprovoznění Nord Streamu 2 bylo.
V tweetu odkazuje na novinářku Constanze Stelzenmüllerovou, podle které jsou dvě možnosti. První je mrznout za současného stavu, kdy ruský prezident Vladimir Putin neposílá surovinu plynovody Nord Stream 1 a Jamal, nebo být v teple díky Nord Streamu 2. Takové jednostranné řešení ze strany Německa by ale podle ní mělo politické důsledky v podobě zničené Severoatlantické aliance a Evropské unie, které dosud postupují proti Moskvě jednotně.
Německý kancléř Olaf Scholz v únoru v reakci na ruské uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny prohlásil, že jednání Moskvy neumožňuje udělit souhlas se zprovozněním dokončeného plynovodu.
O dva dny později ruská armáda vpadla na Ukrajinu.
Kubicki uvedl, že by ale Německo souhlas s uvedením plynovodu do provozu mělo vydat, protože nemá kvůli omezeným dodávkám ruského plynu co ztratit. „Pokud by k nám touto trasou přišlo více plynu, možná dokonce celý nasmlouvaný objem, pomohlo by to, aby lidé v zimě nemuseli mrznout a aby náš průmysl neutrpěl vážné škody,“ řekl.
Poznamenal, že právě to je prvořadou povinností německé vlády.
Kubicki nesouhlasí s názorem, že by otevření Nord Streamu 2 bylo pro Putina vítězstvím. „Putinovým největším propagandistickým úspěchem by bylo, kdyby nám došel plyn, zatímco on by na nás ještě dobře vydělával. Tomu je třeba zabránit,“ řekl.
Mohlo by vás zajímat
Během celého půl roku po svém odchodu ze spolkového kancléřství se Angela Merkelová držela v ústraní. Až na výjimky nevystupovala na veřejnosti, dlouho se podrobněji nevyjadřovala ani k válce na Ukrajině. Nyní začala konečně mluvit. Z jejích slov je zřejmé jedno – politička, která byla šéfkou čtyř německých vlád a ve funkci spolkové kancléřky strávila celkem 16 let v řadě, nehodlá ani náznakem uznat, že její vstřícná politika vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi byla chybou.
Po dně Baltu vede ještě zmíněný plynovod Nord Stream 1, kterým ale proudí plyn jen z dvaceti procent kapacity. Moskva to zdůvodňuje technickými problémy. Berlín takové vysvětlení odmítá a tvrdí, že Rusko plyn zneužívá jako zbraň.
Německo nyní i přes snížené dodávky plynu plní své plynové zásobníky. Regulátor síťových služeb Bundesnetzagentur uvádí, že zásobníky jsou naplněny ze 78 procent, cílem je dosáhnout do listopadu 95 procent, jak stanovila vláda. Podle šéfa síťové agentury Klause Müllera je nejisté, zda se listopadový závazek podaří splnit.
Müller v televizi ZDF varoval, že ani plné zásobníky nezajistí Německu v případě zastavení dodávek z Ruska bezstarostnou zimu. Země podle něj potřebuje plynem šetřit a zároveň si zajistit nové dodavatele. Německo kvůli tomu buduje terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG). Müller odhaduje, že Německo čekají nejméně dvě těžké zimy, než se stane na ruském plynu nezávislé. S nezávislostí na ruském plynu počítá německý ministr hospodářství Robert Habeck v polovině roku 2024.
