Článek
Když Velká Británie v červnu ohlásila téměř totální zákaz obchodu se slonovinou, organizace na ochranu zvířat se rozhodla zkoumat, co se začne dít na třech nejvíce užívaných internetových tržištích s tímto produktem, uvádí britská BBC.
„Nárůst obchodu s hrošími kly ve Velké Británii jsme zjistili do měsíce od zavedení téměř úplného zákazu obchodu se slonovinou,“ uvedl Frankie Osuch z mezinárodní charity pro divokou přírodu Born Free.
Organizace ve své zprávě uvedla, že zatímco zákaz pomohl omezení obchodu se slonovinou, zároveň se i zvýšilo nebezpečí pro jiné zvířecí druhy s kly – například hrochy.
S částmi těla tohoto savce je podle Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) stále možné obchodovat. Nutné je však vývozní povolení.
Podle dat CITES bylo v rozmezí let 1975 až 2017 jen legálně obchodováno se 770 kilogramy hroších zubů. Na trhu jsou nicméně i nelegálně. Právě hroší zuby byly v roce 2020 nejčastěji zabavenou částí těla savců na území Evropské unie.
„V těchto dnech přibývá případů, kdy psi na různých afrických letištích odhalují zuby hrochů. Přičemž odhalení neznamená, že jsou všichni chyceni, možná jen polovina z nich,“ podotýká Philip Muruthy, viceprezident Africa Wildlife Foundation.
Hrochů tak ubývá. Studie Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) z roku 2016 odhadla, že se celosvětová populace hrocha obojživelného pohybovala mezi 115 až 130 tisíci jedinců. Od roku 1994 se snížila o 30 procent.
Mohlo by vás zajímat
Konference OSN o biodiverzitě v pondělí skončila dohodou, v rámci níž se státy mimo jiné zavazují chránit přírodu aspoň na 30 % světové pevniny a moří.
Před snižující se populací hrochů varují i některé státy západní a střední Afriky, jejich úbytek přičítají právě pytláctví a přibývající degradaci půdy. Apelují proto na absolutní zákaz obchodování s jejich kly a zuby.
K tomu ale jen tak nedojde. CITES uvádí jako hlavní kritérium pokles populace tohoto druhu o 50 procent za posledních deset let. To analýza IUCN nepotvrdila, připomíná BBC.
Státy proto přišly s alternativním krokem, a to nulovými kvótami pro komerční obchod s volně žijícími exempláři. Návrh ale nepodpořila EU ani státy východní a jižní Afriky, které tvrdí, že populace hrochů zůstává na zdravé úrovni.
Z některých těchto zemí – Tanzanie, Ugandy, Zambie a Zimbabwe – pochází tři čtvrtiny z odhadovaných 13 909 hrochů, s jejichž částmi se obchodovalo jen v letech 2009–2018.
Podle odborníků na ochranu přírody je třeba legální i nelegální obchod s hrošími zuby a kly sledovat, aby se zamezilo podobnému scénáři jako u dnes „ohrožených“, nebo dokonce „kriticky ohrožených“ slonů afrických.
