Článek
132 pokojů, 35 koupelen, 28 krbů, osm schodišť, tři výtahy a jeden prezident, který stojí v čele jedné z nejmocnějších zemí světa. Zhruba takhle by se dal řečí čísel shrnout ikonický Bílý dům ve Washingtonu, do kterého dostal pozvání český premiér Petr Fiala (ODS).
S americkým prezidentem Joem Bidenem se setká v pondělí a na programu jejich rozhovoru by podle oficiálního vyjádření měla být řada společných priorit, včetně bezpečnostních otázek a ekonomických příležitostí.
Bílý dům je sídlem amerického prezidenta v podstatě od samých počátků Spojených států, přičemž sám George Washington vybral místo, kde bude budova stát. Od prezidentství Johna Adamse, který Washingtona v nejvyšší pozici vystřídal, ho obýval každý, kdo v čele země stanul.
Češi v Bílém domě
Edvard Beneš, Václav Havel i Mirek Topolánek v nejvyšších funkcích dostali pozvání do Bílého domu. Zatímco v 90. letech a na počátku 21. století byli čeští prezidenti a premiéři v Oválné pracovně poměrně častými hosty, v posledních letech se tam dostávají jen zřídka.
Asi nejslavnější místností Bílého domu je Oválná pracovna v západním křídle objektu. Jde o oficiální pracovnu amerického prezidenta, kterou si každý zvolený lídr nechává vybavit podle svého vkusu. Právě zde by měl příští týden Biden přijmout i Fialu.
A jak nynější Oválná pracovna vypadá?
Zařídit pracovnu amerického prezidenta jistě není jednoduchá věc. Biden ji proto svěřil do rukou svého bratra, který zná jeho vkus a který si na pomoc povolal Jona Meachama, prezidentského životopisce a historika. Společně pak místnost sladili do žluté (chcete-li zlaté) a modré barvy.
„Ten koberec miluji. Miluji modrou barvu. Je to jedna z věcí, o které jsem věděl, že ji tu chci,“ nechal se koncem minulého roku slyšet Biden ve videu pro Architectural Digest, jehož štáb Oválnou pracovnou prováděl.
Mluvil tehdy o možná nejvýraznějším prvku místnosti, který zdobí státní znak USA a jako doplněk si ho zvolil i exprezident Bill Clinton.
Oproti výzdobě Bidenova předchůdce Donalda Trumpa přibyly v prezidentské pracovně například busty Američanů, kteří se proslavili bojem za občanská práva. V místnosti se tak „nachází“ třeba Martin Luther King, jeden z nejvýznamnějších vůdců afroamerického hnutí za občanská práva, aktivistka Rosa Parksová či bývalá první dáma Eleanor Rooseveltová.
„Chtěl jsem si sednout ke stolu a koukat na dva hrdiny, které jsem měl - Martina Luthera Kinga a Bobbyho Kennedyho (Robert Kennedy, bývalý ministr spravedlnosti, pozn. red.),“ vysvětlil prezident v již zmiňovaném videu přítomnost dvou z hned několika vystavených bust.
Oproti Trumpově výzdobě se ale změnily například i obrazy v místnosti. Ze zdi vedle pracovního stolu zmizel portrét kontroverzního exprezidenta Andrewa Jacksona, který byl zodpovědný za bezohlednou politiku vůči původním obyvatelům Ameriky, a v prostoru nad krbem se vyjímá hned pět portrétů důležitých postav amerických dějin.
Kromě výzdoby, kterou asi každý od prezidenta očekává, se ale v místnosti nachází i mnoho věcí osobnějšího rázu. Bidenovi tak při práci dělají společnost fotky rodinných příslušníků, podepsaný míč od irského rugbyového týmu nebo domácí sušenky, které rozdává návštěvám.
Petr Fiala nicméně není prvním českým politikem, který se do Bílého domu podívá. Jako poslední sídlo amerického prezidenta navštívil v roce 2019 tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Obdobnou návštěvu však během své kariéry podnikli i Miloš Zeman, Václav Klaus, Petr Nečas nebo Václav Havel.
Virtuální prohlídku zbylých částí Bílého domu můžete najít zde.
