Místo pouště vegetace. Dno prázdné Kachovské nádrže překvapilo biology

Zničení Kachovské přehrady je nepochybně ekologickou katastrofou. Přineslo ničivé povodně, následné sucho, nedostatek pitné vody, hrozbu šíření infekcí. Odtok vody však překvapivě může těšit biology – dostali šanci pozorovat vznik nového ekosystému.

Jak popisují místní a ukazují záběry z místa, vyschlé bahnité dno s až třiceticentimetrovými prasklinami rychle zarůstá novou vegetací. Tento jev na místě zaznamenala výprava biologů už tři týdny po zničení hráze. V aktuálním rozhovoru pro server Lb.ua o tom coby o překvapení hovoří bioložka a environmentalistka Anna Kuzemková.

Zaskočilo ji, že se – navzdory předpokladům – na místě uchytily nové pionýrské rostliny. Na konci června odborníci napočítali šest druhů, z nichž většina je nepůvodních.

„Tohle je pouze první fáze. Nemůžu říct, že dávám stoprocentně přesnou předpověď, ale s největší pravděpodobností zahyne pionýrská vegetace, kterou jsme viděli. A to bude začátek tvorby půdy,“ popisuje bioložka Kuzemková.

„Díky těmto rostlinným zbytkům se půda obohatí a vyroste nová vegetace,“ dodává s tím, že odkrytá místa dna nádrže jsou většinou obklopena poli s velkým množstvím plevelů a nepůvodních invazních druhů. „A je jasné, že se tento typ vegetace rozšíří,“ předpovídá vývoj.

Ukrajinské sociální sítě v posledních dnech zaujaly záběry vyschlého dna s bující vegetací. „Dno obrostlo trávou a vypadá jako fotbalové hřiště,“ píše například portál Tsn.ua.

Ten samý server už na konci července s radostí z ukrajinské nezlomnosti psal, že lidé na dně u Nikopolu vysázeli brambory. Další videa ukazují bující vegetaci zároveň s kusy vojenské munice.

Biologové na dně zaznamenali také rozsáhlé plochy pokryté schránkami sláviček, tedy invazivního druhu měkkýšů. Na některých místech jde o vrstvu vysokou až dva, tři metry.

Výzvu znamená přehrada bez vody i pro archeology. Podle historika Andrije Seleckého je teď šance na rozsáhlý archeologický průzkum, důležitý pro ukrajinské dějiny, který před stavbou přehrady sovětské úřady zatrhly.

Seleskij popisuje dnešní území Kachovské přehrady jako dávný „Velký luh“. „Byl to obrovský ekosystém s nivami a pralesy, kde svého času žili primitivní lidé, Skytové, Sarmati, staří Slované atd. Poté toto území osídlili kozáci,“ vysvětluje historik.

I kvůli tomu se historik staví proti plánům na budoucí obnovení Kachovské přehrady, o kterých se na Ukrajině debatuje. Podle něj „není potřeba opakovat chyby sovětských úřadů“.

Státní podnik Ukrhydroenergo přitom hovoří o plánech kompletní obnovy přehrady a stavby výkonnější vodní elektrárny o výkonu 550–600 MW. Ukrajinská vláda kvůli tomu v polovině července přijala plán příprav na obnovu. Pro tu bude ovšem nutné opětovné získání kontroly nad územím kolem Kachovské přehrady.

K debatě o vývoji území chce přispět i bioložka Kuzemková. Podle ní se zatím zvažují „dva extrémy“. „Na jedné straně obnova přehrady do stavu, v jakém byla před 70 lety. Na druhé straně obnova Velkého luhu,“ vysvětluje.

„Pravda je někde uprostřed. Problémy by snad vyřešila nějaká částečná obnova přehrady. (…) Nejsem ale příznivcem radikálního přístupu nechat vše tak, jak je. Na druhou stranu bych rád upozornila na to, že k obnově přehrady existují i alternativy,“ podotýká Kuzemková.