Rusko zahájilo jazykovou čistku

Pro spoustu Rusů jsou výrazy jako „fejk“, „cashback“ nebo „food court“ už celkem běžné. Při jejich používání neřeší, že jde o spontánně převzatá slova, která nenajdou ve slovnících spisovné ruštiny.

Vládnoucí garnitura se ale rozhodla proti rozšířenému přejímání cizojazyčných výrazů zakročit.

Už koncem ledna vydal prezident Vladimir Putin výnos, kterým zařadil do základů státní kulturní politiky boj proti neslušným slovům a nadměrnému používání cizích jazyků.

Během února pak obě komory ruského parlamentu schválily novelu zákona o státním jazyce Ruské federace, podle které nebude v oficiálním styku přípustné používání cizích slov, u nichž existuje ruská varianta.

„Při používání ruštiny jako úředního jazyka Ruské federace není dovoleno používat slova a výrazy, které neodpovídají normám současného ruského spisovného jazyka (včetně vulgárních výrazů), s výjimkou cizích slov, která nemají běžné analogie v ruštině a jejichž seznam je obsažen v normativních slovnících,“ uvádí se v novele.

Nová verze zákona také rozšiřuje oblasti, ve kterých se má státní jazyk povinně využívat. Kromě úřední korespondence nebo vzdělávání se bude vztahovat také na různé veřejné informační systémy nebo na informace určené spotřebitelům.

Přísnější pravidla, která v úterý stvrdil podpisem i prezident Putin, vyvolala už před schválením zpochybňující reakce některých ruských jazykovědců, a dokonce i provládních politiků a médií.

Až během projednávání v parlamentu vyšlo najevo, že to, co je v oficiálním jazyce spisovné, respektive povolené, se teprve bude upřesňovat. Sestavení nových slovníků a příruček má mít na starosti vládní komise expertů, o jejímž složení se zatím mnoho neví. Podle šéfky kulturního výboru Státní dumy Jeleny Jampoljské proto nová verze zákona bude platit až od roku 2025.

Pochybovačné hlasy zazněly v horní parlamentní komoře, Radě federace. Předseda tamního ústavněprávního výboru Andrej Klišas namítal, že v zákoně chybí přesné právní vymezení pojmů, a varoval před tím, aby jazyková „cenzura“ nedopadla i na odborné výrazivo, například v medicíně nebo právu.

„Jako doktor právních věd se nemohu smířit s veřejnými debatami o terminologii mého oboru,“ prohlásil Klišas. Přesto nakonec novela prošla i Radou federace přesvědčivou většinou hlasů.

Podle některých odborníků, které citovala ruská média, jsou nová pravidla stěží proveditelná. A pokud se budou vynucovat, může být výsledek žalostný.

Například podle lingvisty Maxima Krongauze by učitelé nesměli používat slangové slovo ani jako citát. Ruští novináři by se museli obejít bez množství nespisovných výrazů, které běžně užívají, například poruštěné anglické slovo „crash“ jako synonymum autohavárie.

„Pokud se budete striktně držet nových pravidel, je lepší vůbec neotvírat ústa: na přednáškách, v médiích, v kině a divadle, na všech více či méně oficiálních místech. Myslím si ale, že všechno to, co je tam uvedeno, není reálné kontrolovat,“ řekl jazykovědec pro webový portál o školství Mjel.

Upozornil také, že slovníky a gramatiky, které budou upravovat používání státního jazyka, se už teď aktualizují jen velmi pomalu. Lidé si je navíc odvykli používat.

„Z naší historie už máme případ, kdy přišel požadavek, abychom z našeho jazyka odstranili všechny cizí výrazy. Řeklo se: nebudeme říkat ‚galoše‘, ale budeme říkat ‚mokrošlapky‘. Ujalo se to? Moc ne,“ poznamenal Jaroslav Skvorcov, děkan Fakulty mezinárodní žurnalistiky moskevské univerzity MGIMO, pro internetovou televizi deníku Izvestija.

Zároveň připomněl, že některé původně ruské výrazy, jako třeba „perestrojka“ nebo „sputnik“, se ujaly globálně. „Protože přejímání z cizích jazyků je úplně normální, není na tom nic špatného,“ doplnil Skvorcov.

Pochvalné komentáře některých politiků napovídají, že úprava jazykového zákona souvisí s jinými vládními opatřeními na podporu ruského vlastenectví na pozadí války na Ukrajině.

„Musíme zachovat naše národní hodnoty, náš velký a mocný ruský jazyk a zdokonalit ho,“ prohlásila například poslankyně Oljga Pilipenková. I když je jazyk živý organismus, je podle ní třeba ruštinu co nejvíce očistit a třeba místo „oukej“ říkat ruské „charašo“, tedy „dobře“.