Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tým prezidenta Volodymyra Zelenského a ukrajinský parlament jednají o výjimce, která by firmám – výměnou za peníze navíc do státního rozpočtu – umožnila vyhnout se odvodu svých zaměstnanců.
Vojenští představitelé tvrdí, že k tomu, aby Ukrajina dokázala ustát další rok tuhých bojů, musí nutně doplnit své řady. Prezident minulý měsíc naznačil, že povolat by se mělo až půl milionu lidí.
Jak ale v dřívějším rozhovoru pro Seznam Zprávy upozornila ukrajinská novinářka Oksana Kovalenková ze serveru Babel, otázka mobilizace je mezi lidmi velmi nepopulární. Značně komplikovaná je i z ekonomického hlediska.
Ukrajina totiž potřebuje nejen nové brance, ale také dostatek daňových poplatníků, kteří budou vysoké armádní výplaty hradit. Prezident Zelenskyj dříve avizoval, že nábor až půl milionu lidí by Ukrajinu přišel na zhruba 500 miliard hřiven (přes 311 miliard Kč).
V nejvyšších politických patrech se tak debatuje o zavedení mechanismu takzvané ekonomické výjimky z mobilizace. Ta má pomoci udržet ukrajinskou ekonomiku v chodu a zároveň do státního kasy „přihrát“ značný objem finančních prostředků.
Stín mobilizace
Pokud chce Kyjev nadále odolávat ruské agresi, musí zahájit rozsáhlou mobilizaci. Ukrajinští politici to vědí, k chystanému zákonu se ale příliš nehlásí. „Uvědomují si, že není příliš populární,“ uvádí pro SZ ukrajinská novinářka.
Ukrajinský parlament minulou středu v prvním čtení schválil nový návrh zákona, který upravuje pravidla mobilizace a počítá například se snížením odvodového věku z 27 na 25 roků. Ten má Ukrajině pomoci zaplnit ztráty, které na bojišti utržila, vystřídat vyčerpané vojáky a v budoucnu podniknout další ofenzivy.
K tomu, aby ufinancovala nábor avizovaných 500 tisíc lidí, potřebuje zhruba dva miliony těch, na něž by se vztahovala ekonomická výjimka, vyplývá z odhadů ukrajinských médií.
Prezidentská kancelář a pracovní skupina ukrajinského parlamentu proto chystají dva možné scénáře mechanismu, který by firmám umožnil při odvádění určité částky navíc na daních udržet si své zaměstnance.
„Podniky i veřejnost potřebují spravedlivý a transparentní mechanismus na ochranu své práce,“ řekl serveru Ukrajinska Pravda zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Rostyslav Šurma. Ten se nedávno setkal se zástupci firem, které se obávají, že odvody můžou vést ke kritickému nedostatku zaměstnanců a mnohé z nich by musely skončit.
„Neměli bychom mobilizovat jenom ty, kteří skutečně legálně pracují, což je dělá viditelnějšími (v rámci mobilizačního procesu). Každý musí pochopit současnou situaci: buď pracujete pro rozpočet a podporujete armádu, nebo sloužíte v armádě. Třetí možnost neexistuje,“ vzkázal Šurma.
Jak je na tom ukrajinská armáda?
Z údajů ukrajinské státní organizace Military Media Center vyplývá, že ukrajinská armáda v současné době disponuje zhruba 850 tisíci vojáky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj den po druhém výročí začátku invaze řekl, že v bojích zahynulo 31 tisíc ukrajinských vojáků.
Do té doby Kyjev veřejně ztráty nekomentoval, jelikož by to podle něj mohlo mít negativní vliv na válečné úsilí. Americké úřady loni v létě odhadly počet padlých Ukrajinců na zhruba 70 tisíc a raněných na 100 až 120 tisíc. Ruské ztráty jsou podle nich téměř dvojnásobné.
Zelenskyj v politice omezených informací částečně pokračoval - počty raněných neupřesnil s tím, že nebude Rusům prozrazovat, kolik vojáků není bojeschopných.
Připomněl, že vyzbrojit, vytrénovat a zaplatit jednoho mobilizovaného vojáka přijde měsíčně na v přepočtu 50 tisíc korun. „Proto musí v týlu pracovat čtyři až pět lidí, aby rozpočet tyto výdaje pokryl,“ vysvětlil.
Schéma, které připravuje prezidentská kancelář, je založeno na skutečné výši dosažených zdanitelných příjmů. Aby bylo možné ekonomickou výjimku uplatnit, měsíční příjem by měl dosahovat 30 až 35 tisíc ukrajinských hřiven (přibližně 19 až 22 tisíc korun). Daňové odvody z této mzdy ze strany zaměstnance i zaměstnavatele by měly činit 18 000 ukrajinských hřiven.
Schéma, na kterém souběžně pracují poslanci, počítá s tím, že by podnik, který bude chtít na své zaměstnance uplatnit ekonomickou výjimku, platil měsíčně příplatek ve výši 20 tisíc ukrajinských hřiven (zhruba 12 tisíc korun) na zaměstnance. Stejná nabídka by měla platit i pro aktivní živnostníky.
Oba přístupy se shodují, že by schéma ročně do rozpočtu přineslo 200 až 350 miliard ukrajinského hřiven. Vzhledem k tomu, že celý rozpočet ministerstva obrany na nákup zbraní v roce 2024 činí zhruba 270 miliard, jednalo by se o výraznou pomoc.
Kde sehnat peníze pro Kyjev?
V zemích EU a G7 se nacházejí zmrazená ruská aktiva v hodnotě kolem 300 miliard dolarů. Vedou se tak debaty o tom, jak tento majetek využít ve prospěch Kyjeva. Zatímco někteří volají po rychlém řešení, jiní nabádají k opatrnosti.
Má to ale háček. Podle zdrojů z Ukrajinské federace zaměstnavatelů, kteří mluvili s novináři Ukrajinske Pravdy, je vyplácení zmiňovaných částek pro většinu jejich členů, zejména pak menších podniků na malých městech, nesplnitelné. Reálná částka, kterou by byly schopné za zaměstnance měsíčně platit, podle nich dosahuje zhruba 6000 ukrajinských hřiven.
Podobný systém výjimky z mobilizace, jakou se teď orgány snaží protlačit, už na Ukrajině existuje. Tamní vláda koncem ledna přijala nové schéma, jehož součástí je odklad mobilizace pro nejméně 50 % zaměstnanců státu a strategicky významných podniků v zemi.
