Místo bojů s džihádisty ochrana před Rusy. Francouzi míří do Rumunska

Ze západoevropských států se až dosud na stranu Ukrajiny stavěla hlavně Velká Británie, Francouzi ale nechtějí zůstat pozadu. Prezident Emmanuel Macron už 19. ledna oznámil, že Francie je připravená na nové vojenské mise, zvláště v Rumunsku.

Ministryně obrany Florence Parlyová pak upřesnila, že Francie vyšle do Rumunska několik stovek vojáků. Minulý čtvrtek už o tom v Bukurešti jednala, nyní ji napodobí ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian, který do Rumunska odletěl ve středu odpoledne, ve čtvrtek ho čekají hlavní jednání.

Parlyová vysvětlila, že cílem vojenské mise bude „uklidnit“ zemi, která sousedí s Ukrajinou a již omývá Černé moře – jde tedy podle ní o oblast „extrémního napětí“. O vyslání vojáků do Rumunska se bude Francie v blízké době bavit s ostatními členy NATO, dodala ministryně.

O vyslání vojáků NATO jednají s Rumunskem i Spojené státy, tisíc amerických vojáků by se už v nejbližších dnech mělo do země přesunout. „Opakovaně říkám, že jsme na našem území připraveni hostit posílené síly spojenců,“ informoval rumunský prezident Klaus Iohannis. NATO má nyní v Rumunsku mnohonárodní pozemní síly čítající až 4000 vojáků, kromě toho zde mají další vojáky USA na samostatné základně.

Rozmísťování vojáků v Rumunsku se nebude líbit Kremlu. Právě požadavek, aby Aliance stáhla své síly ze zemí, které se k ní připojily až po roce 1997, byl jednou z podmínek, které si nedávno stanovil ruský prezident Vladimir Putin. Rumunsko se přitom k NATO přidalo rozhodnutím summitu v Praze v roce 2002.

Rumunský vzdušný prostor by pak měly během února a března střežit tři stíhačky typu Eurofighter, které v Rumunsku rozmístí německé vzdušné síly. „Německý kontingent bude součástí italského. Tento koncept interoperability umožňuje rychlé rozšíření stávajících schopností protivzdušné obrany s minimálním tlakem na vybavení a personál,“ řekl nejmenovaný představitel armády serveru Bursa.ro. „Je to jasný znak transatlantické a evropské solidarity,“ doplnil Peer Gebauer, německý velvyslanec v Bukurešti.

Paříž chce být styčnou zemí pro vyslání kontingentu NATO do Rumunska, stejně jako jsou Britové rozmístění také na východní hranici Aliance, v Estonsku. Rumunský server G4Media.ro napsal, že do země už přijel také francouzský technický tým, který by měl možnosti posílení východního křídla NATO posoudit.

Kromě vyslání vojáků jednala Parlyová také o prodeji vojenských korvet. Rumunsko totiž dokončilo výběrové řízení na zakázku v hodnotě více než jedné miliardy eur (přes 24 miliard korun), kterou v roce 2019 vyhrála francouzská společnost Naval Group (ve spolupráci s Santierul Naval Constanta).

Smlouvu o prodeji čtyř korvet, které rumunské námořnictvo naléhavě potřebuje, ale zatím konsorcium firem s rumunskou vládou nepodepsalo. Ministr obrany Vasile Dîncu řekl, že si obě strany daly ještě měsíc na rozmyšlenou – oproti původní nabídce časem vzrostly ceny v loděnicích a Rumuni by nyní měli zaplatit vyšší částku.

Francouzské aktivity směrem k Ukrajině se ale nezastaví v Rumunsku. Na Twitteru šéf francouzské diplomacie Le Drian oznámil, že 7. a 8. února se chystá na Ukrajinu, a to v doprovodu své německé kolegyně Annaleny Baerbockové. „Ujistil jsem Dmytra Kulebu (ukrajinský ministr zahraničí, pozn. red.) o naší plné podpoře a solidaritě s Ukrajinou,“ nechal se slyšet.

Německo spolu s Francií už jednaly s Rusy a Ukrajinci minulý týden v rámci takzvané Normandské čtyřky, rozhovory mají pokračovat příště v Berlíně. V Paříži se všechny strany měly dohodnout na potřebě udržování příměří mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty na Donbase.

U ukrajinské hranice je stále rozmístěno asi sto tisíc ruských vojáků, kteří podle Západu čekají na příkaz k útoku. Současné manévry Severoatlantické aliance i francouzský plán rozmístit vojáky v Rumunsku ukazují, že obranyschopnost Aliance a její význam berou vážně i v Paříži. Navzdory provokativnímu Macronovu výroku z roku 2019, kdy šéf Elysejského paláce prohlásil, že je NATO ve stavu mozkové smrti.